O tom, jaké ovoce přinesla pomyslná první vlaštovka připravované reformy sociálních služeb, svědčí i příběhy několika klientů z Ústavu sociální péče v Nových Zámcích. Všechny spojuje radost z nově nabyté svobody rozhodování a z individuálního přístupu ošetřovatelů.

Petr, 53 let: Nikdy žádná přání neměl a vlastně je ani mít nemohl. Po nastolených změnách jej nová možnost volby trochu zaskočila, ale rychle se naučil své názory projevovat. Teď jede s vychovatelkou do města a sám si řekne: "Chci do svého pokoje právě tuhle lampičku, protože se mi líbí."Pro nás rutinní záležitost, pro Petra velké dobrodružství a po dlouhých letech příležitost k projevení vlastní integrity.

Karel, 28 let: Pyšní se teď vlastní skříní. S pomocí personálu se naučil ukládat si do ní čisté oblečení a špinavé schraňovat do pytle. "Dřív jsem ho měl s ostatním na jedné hromadě,"vzpomíná a prozrazuje svoje plány: "Chtěl bych se taky přestěhovat do Bílska. Kvůli děvčatům. Už jsem se tam byl podívat a moc se mi tam líbilo. Myslím, že bych to zvládl se o sebe postarat."Kája pracuje na nedaleké ekofarmě, kde krmí ovce.

Josef, 47 let: Tráví život za branami ústavu od roku 1970. Má na starosti údržbu zdejšího parku. "Teď je to tady lepší než dříve. Chodíme hodně na vycházky, třeba do Mladče, můžeme si nakupovat, co chceme. Já si většinou chodím pro cigarety, kávu a pivo."Pepa má spoustu koníčků, pro muže i jednoho netradičního - vyšívání. Této dovednosti se naučil od řádových sester, které se o něj v dětství staraly. Získal už celou řadu ocenění a letos v létě se mu nabízí možnost reprezentovat naši republiku v Indii. "Chci uspořádat prodejní výstavku svých výrobků. Vyšívám podle vlastních vzorů. Výtěžek z ní bych chtěl v Indii použít na kapesné,"plánuje. Vedle sportování ho zaujal také rybolov."Chystám se chodit do kursu, chci si udělat zkoušky na rybářský lístek,"říká s notnou dávkou hrdosti. Své budoucí místo u vody už prý má vyhlédnuté.

Lubomír, 49 let: V ústavu žije od dvanácti let. V oblibě má kreslení a dívání na televizi. Také on se chystá přesídlit na zkoušku do domova v Bílsku."My, co odcházíme, jsme uspořádali pro spolubydlící rozlučkovou. Bylo to fajn,"vzpomíná. Luboš se rád vypraví do divadla nebo kina. "Chodíme teď celkem často a můžeme si vybrat, co nás zajímá,"pochvaluje si.