Vysočina - Jak se žije tělesně postiženým školákům na Vysočině? Mají šanci učit se v běžných školách? Většinou ano, ale hlavně díky vstřícnosti pracovníků. Žáci upoutaní na vozík, či jinak tělesně postižení jsou totiž odkázáni na pomoc druhých, protože bezbariérové přístupy do učeben a jídelen, či upravené toalety v základních školách v kraji se hledají stejně těžko jako jehla v kupce sena. Chybějí nám asistenti i bezbariérové přístupy! Volají hlasitě po nápravě rodiče postižených dětí. "Dcera chodila do školy dva roky. Každý den jsem ji do třídy v patře donesla a čekala po dobu vyučování na chodbě, abych byla k ruce. Nyní se Lucka učí doma, dojíždí k nám paní učitelka. Nedalo se to zvládnout," říká Hana Veselá z Jaroměřic nad Rokytnou, jejíž dvanáctiletá Lucka je s rozštěpem páteře upoutána na vozíček. Moravskobudějovický psycholog Miroslav Kulhánek se přitom domnívá, že dítě, které je po mentální stránce v pořádku, by mělo raději navštěvovat běžnou základní školu než zvláštní. "Integrace u postižení bez kombinací je vhodná. Hovořím o tom s rodiči. Ti většinu souhlasí, aby dítě chodilo do běžné školy," řekl Kulhánek.

Jenže, i když je žák po rozumové stránce naprosto v pořádku, je to pro něho obrovský zápřah. Musí spoléhat na pomoc druhých v každém okamžiku vyučování. Přemístit se, nachystat pomůcky, dostat se na toaletu. "Je to někdy hodně těžké. Ale je to potřeba překousnout, bojovat," vzkazuje postižená Hanka Macálková mladší, která je v deváté třídě moravskobudějovické základky v Havlíčkově ulici.

Její maminka upozorňuje na další potíže. "Největší problém vidím v nedostatku asistentů k postiženým. Asistence je pro tyto děti nesmírně potřebná. Pomohou s přesunem ze třídy do třídy nebo při akcích mimo školu. Některé děti by potřebovaly, aby jim asistent pomáhal s učebními zápisky," míní Hana Macálková starší.

Podle psychologa Kulhánka je zajištění asistentů složité. "Problémy jsou spíše v penězích. Nejsou úplně vyjasněné kompetence. U nás to má na starosti městský úřad," uvedl Kulhánek. Rodiče by se měli každopádně při zápisu do základní školy zkontaktovat s vedením a upozornit, že dítě potřebuje asistenta. Lékař pak napíše doporučení. "Požadavky se soustředí u nás. My na základě zprávy psychologa dáme požadavek krajskému úřadu, jenž uvolňuje prostředky. Letos by jich mohlo být dostatek. Žádost je nutné podat co nejdříve," řekla vedoucí školského odboru budějovické radnice Jaroslava Fruhwirtová.

"Pedagogického asistenta hradíme částečně my. Reagujeme na požadavky škol," sdělil vedoucí krajského školského odboru Zdeněk Ludvík s tím, že problematika asistentů je ale složitější. Dělí se totiž na pedagogické a osobní. Něco hradí úřady práce, na něčem se podílí i škola. Například v Havlíčkově Brodě lze asistenta získat jen přes úřad práce. V Jihlavě si ho zařizují ředitelé škol.

"Dcera měla jít do školy už před rokem. Sháněla jsem asistenta. Nabízeli mi jak civilkáře, tak možnost, abych dělala asistenta já. Bylo to poměrně dlouhé vyřizování, jednala jsem se sociálkou, úřady, vojáky. Nakonec jsme se rozhodli, že školní docházku odložíme o rok," přiblížila Michaela Čechová, jejíž osmiletá Katka má omezený pohyb dolních končetin po dětské mozkové obrně.

Kde berou asistenty v základních školách

S pomocí mladíka na civilní službě mají dobré zkušenosti v moravskobudějovické základní škole Havlíčkova. "Nemáme bezbariérovou školu, přesto nám sem docházejí dva tělesně postižení žáci. Pomáhají jim jak civilní služba, tak maminky a děti," podotkl ředitel František Dostál.

Ve třebíčské základní škole Týnská dělá asistenta maminka postiženého žáka. V Pelhřimovské základní škole Osvobození mají ve druhé třídě jednu žákyni upoutanou na vozíček. Tady to vyřešili asistentkou na částečný úvazek. "Asistentku vedeme jako vychovatelku ve školní družině. Pomáhá žákyni jako osobní i pedagogická pracovnice. Problém vidím v tom, že pojem asistent neřeší zákon," uvedl se ředitel školy Petr Plachý.

Okresní města: alespoň jedna škola bez bariér

V základních školách v okresních městech mají alespoň jednu bezbariérovou školu. Z osmi základek v Třebíči je bezbariérově přístupná škola Na Kopcích, kde je výtah a bezbariérový vchod. "Situace je ale špatná. Záleží na ředitelích škol," soudí radniční mluvčí Ivan Přibík. "V současnosti nemáme žádného postiženého školáka. Doufám, že do budoucna se snad situace vyřeší a vybudují se bezbariérové přístupy," uvedl ředitel třebíčské základky na Václavském náměstí Pavel Kessner.

V Jihlavě je devět běžných škol, z toho dvě bez bariér. Na třetí se pracuje. "Ve školách na Křížové a Jarní jsou výtahy. Výtah se staví ještě v Seifertově," upřesnila Helena Nováková ze školského odboru jihlavského magistrátu. Její kolegyně Eva Palichová doplnila, že v Jihlavě je 311 postižených dětí integrovaných do běžných základních škol. "Máme výtah, plošinu. Bezbariérový přístup je zabezpečen i do tělocvičny, školní jídelny a na toalety," sdělila ředitelka základky v Křížové Marie Habrová.

Ze šesti havlíčkobrodských základek je jedna, která odpovídá potřebám tělesně postižených dětí. V současnosti jsou ve zdejších školách tři postižení žáci. V Pelhřimově je také jedna. "Máme čtyři základní školy. Snažíme se, aby se postižení soustředili do jedné školy," zmínila se Zlata Koukalová ze školského odboru pelhřimovské radnice. Stejná situace je ve Žďáru, kde je pro postižené vhodná pouze jedna z pěti škol.

Na vesnicích je situace horší

O poznání horší situace je na vesnicích, kde jsou bezbariérové pouze v posledních letech postavené školy. Pracovníci z malých škol se shodují v jednom: na vesnicích žije minimum postižených dětí, neřešíme problémy s bezbariérovými přístupy. Pokud by k nám tělesně postižené dítě přišlo, budeme vstřícní. Nedostatky ve vybavení nahradíme přístupem.

"Bylo by velice technicky složité, budovat bezbariérový přístup. Máme starou budovu. Kdyby přišel postižený žák, určitě to vyřešíme operativně," reagoval Jaroslav Musil, ředitel školy v Hořepníku na Pelhřimovsku. "Jsme na tom špatně. Stavební úpravy by byly drahé. Postiženému bychom pomohli svými silami," říká Jiří Krásný, ředitel školy v Dobroníně na Jihlavsku. Stejně komentují stav Zdenka Kršková, ředitelka ze Škrdlovic na Žďársku a Vladimír Jokl, ředitel z Pohledu na Havlíčkobrodsku.

Bezbariérový přístup naopak mají ve Výčapech na Třebíčsku. "Loni jsme dostavěli novou školu. Do celého přízemí a na toalety se dostane vozíčkář bez problémů," řekl starosta Jiří Jonáš.