Prostějov - Na úřadech, na soudech nebo u lékaře. To je několik příkladů, kde se neobejdou neslyšící bez tlumočníka do znakové řeči. Na Prostějovsku, kde je jenom ve Svazu neslyšících a nedoslýchavých registrováno kolem stovky členů, přitom nastálo působí pouze jediný.

"Nedostatek tlumočníků, to je největší problém, který nás v současné době tíží, "potvrdila Květoslava Špičáková z Prostějova, tlumočnice do znakové řeči a instruktorka sociálně rehabilitačních služeb. Právě ona je osobou, která pomáhá sluchově handicapovaným, aby se domluvili ve světě slyšících lidí. Především na úřadech. Často jí ale nezbude, než aby doprovázela některého ze sluchově postižených třeba k praktickému lékaři nebo s podáním svědectví na policii. "Potřebovali bychom stoprocentního tlumočníka. To znamená slyšícího, který by tlumočil,"řekla Špičáková. V Prostějově se zatím snaží aspoň organizovat základní kursy znakového jazyka pro úředníky. Přihlásily se například pracovnice referátu sociálních věcí, právnička z prostějovské radnice, zájem mívají i studenti oborů sociálních služeb nebo speciální pedagogiky. Konečný výsledek ale bývá problematický. "Chce to praxi. Chodit mezi neslyšící, jednat s nimi. Jinak se znakový jazyk zapomene,"potvrdila tlumočnice z vlastní zkušenosti. Neslyšící musí řešit problémy jako každý jiný. Rozvádí se, soudí o běžné věci. Tíživá situace s nedostatkem tlumočníků do znakové řeči přitom netrápí sluchově postižené jenom na Prostějovsku, ale i v celém Olomouckém kraji. "Třeba na Šumpersku není žádný tlumočník. A dokonce ani v krajském městě Olomouci nemají organizaci, která by neslyšícím pomáhala,"upozornila Špičáková, která jezdí tlumočit na akce Svazu neslyšících a nedoslýchavých České republiky po celé Moravě.