Mladá Boleslav Stačí dva schody a je konec. V Mladé Boleslavi se kvůli tomu, čeho si zdraví lidé ani nevšimnou, nedostanou desítky vozíčkářů a pohybově postižených lidí do obchodů, do kina, divadla, na poštu ani do většiny škol. Zákony a vyhlášky o integraci handicapovaných lidí zůstávají jen na papíře. Ve středu si několik vozíčkářů otestovalo různé instituce ve městě, zda se do nich vůbec dostanou. Většinou ale zůstali stát ještě daleko přede dveřmi, respektive pod schody. Neobstál kulturní dům, pošta, informační středisko, kino ani bazén, mnohé obchody nevyjímaje. "V Boleslavi je to opravdu hrozné. Snad kromě nízkopodlažních autobusů hromadné dopravy jsou schody všude. Je přitom nepříjemné pořád někoho prosit, aby nám pomohl," říká vozíčkářka z Mladé Boleslavi Iva Lukešová. "Třeba v divadle oficiálně mají místa pro invalidy, ale když jsem tam byla, tak mě táhli na balkon hasiči, takže už tam raději nepojedu," podotýká Lukešová, která je jinak velmi aktivní. Mimo jiné je například třetí nejlepší v republice v lukostřelbě, hraje závodně stolní tenis. Postižení lidé a jejich blízcí se shodují, že nejdůležitější je umožnit handicapovaným vzdělání. "V Mladé Boleslavi je jediná opravdu bezbariérová střední škola, a sice obchodní akademie. Všude jinde musejí děti někoho žádat, aby jim pomohl, vynesl nebo jinak obsloužil," říká Stanislava Ulmanová, která má tělesně postiženého syna studujícího právě na obchodní akademii. Všichni, kdo se středečního testu přístupnosti boleslavských institucí zúčastnili, se shodují na tom, že tělesně postižení už tak jsou vyčleněni z pracovního trhu, natož když jim ještě školy nejsou přístupné. "Tihle lidé mají mozek v pořádku, tak proč by nemohli někde pracovat," domnívá se Ulmanová. Na obchodní akademii mají nyní tři handicapované studenty, jeden absolvent už pracuje. Úřady práce potvrzují, že lidé s tělesným postižením se v jejich evidenci hromadí. "Přitom všude je možné alespoň vybetonovat rampu přes schody," dodává Lukešová.