Čtrnáctiletý MICHAL PAPAJ z Albrechtic na Bruntálsku je odkázán na invalidní vozík. Školu navštěvuje párkrát týdně jen na několik hodin. Zatímco v minulosti by to byl problém, dnes se spolužáky a učiteli komunikuje pomocí internetu.

Michal je od narození postižen progresivní svalovou dystrofií. "Když se narodil, lékaři, ani my nic nezpozorovali. Ve třech letech jsme si všimli, že je méně pohyblivý než jeho vrstevníci. Lékařka ho tehdy poslala do krnovské nemocnice," vypráví Eva Papajová. Nemoc, která postiženému postupně ubírá svalovou hmotu, se u Michala projevila, když mu bylo osm let. Do té doby chodil a hrál si jako ostatní děti. "Pak se to začalo horšit. Zakopával, protože ho neudržely nohy, chodil po čtyřech a potom ani to ne. Udržel se jen v invalidním vozíku," připojuje se Michalův otec. Protože se blížila povinná školní docházka, začal chlapec navštěvovat základní školu na rehabilitačním oddělení nemocnice. Tam docházel až do 3. třídy. Oddělení však bylo před několika lety zrušeno.

Úkoly posílá po internetu

Manželé Papajovi jednali o synově integraci mezi ostatní děti. Nakonec se s ředitelem základní školy Karlem Knappem domluvili, že Michal zkusí navštěvovat školu. "Byly vytvořeny podmínky, aby si postupně zvykl na běžné školní prostředí. Když bylo hezky, jezdil denně na vozíku, pokud pršelo, dopravil ho tam manžel autem. Já byla zpočátku s ním, později jsme získali asistenta, který si péčí o Michala ve škole odbýval náhradní civilní službu," pokračuje Eva Papajová. Chlapcův stav se však po necelých dvou letech zhoršil natolik, že v pololetí páté třídy už ostatním žákům nestačil. Školský úřad v roce 1998 rozhodl o výjimce, Michal byl osvobozen od školní docházky a po dohodě s učiteli pro něj byl vypracován individuální učební plán. Jak to funguje v praxi? "Dva dny v týdnu syna odvezu na tři hodiny do školy," vysvětluje otec. Tam sním kantoři v kabinetu probírají učivo. Doma pak vypracuje úkol, my ho zkontrolujeme a odešle se mailem."

Nenechali ho ve štychu

Aby duševně čilý kluk nepřišel kvůli své nepohyblivosti o možnost komunikovat se světem, vyšla mu škola vstříc. Ředitel Karel Knapp, který má aprobaci tělocvik-zeměpis, ale po roce 1989 už učí jen informatiku, se nechal inspirovat mailem z okresního úřadu o pomoci postiženým. "Vypracoval jsem projekt, který by Michalovi zajistil počítač a potřebný software domů, aby s námi mohl bez časového omezení komunikovat. Nakonec jsem pomocí nadace Open society Found sehnal část peněz, zbytek financovali chlapcovi rodiče, sponzoři, kantoři, spolužáci ze 7. třídy a další." Od loňského roku má tedy Michal doma instalován počítač s bezdrátovým připojením na web, jehož klávesnici ovládá speciální myší. "Teď mám například zjistit turistické stezky v Jeseníkách," ukazuje nám zadání domácího úkolu a začíná surfovat po internetu. Za pár hodin bude mít jeho učitel odpověď.