Úraz na pracovišti zapříčinil dlouhodobé léčení pana G. B. z Kadaně, který posléze skončil v plném invalidním důchodu. Ptá se, co má podniknout, aby mu zaměstnavatel dorovnával příjmy do průměrného výdělku.

K základním nárokům každého zaměstnance patří náhrada za ztrátu na výdělku, zaručená Zákoníkem práce v paragrafu 195. Jedná se o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po ní. Součet výše náhrady při uznání plné nebo částečné invalidity s výdělkem po změně pracovní schopnosti a s připočtením případného plného nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného ze stejného důvodu, se musí rovnat průměrnému výdělku před vznikem škody. Nepřihlíží se však k případnému zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost či snížení podle předpisů o sociálním zabezpečení, ani k výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.

Jedná se o takzvanou rentu, na kterou má zaměstnanec nárok do 65 let věku. Je třeba zajít za zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, v jehož důsledku je nyní v invalidním důchodu, a požádat o výplatu renty. Podmínkou je, že invalidní důchod musí být nižší, než průměrný výdělek před úrazem.