Dnem 1. února 2003 nabývá účinnosti vyhláška č. 551/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

K novelizaci této vyhlášky se již pravidelně přistupuje v souvislosti s valorizacemi důchodů, kdy dochází z důsledku růstu provozních nákladů v zařízeních sociální péče k určitému zvýšení částek úhrady placené klienty za pobyt v těchto zařízeních. Letošní zvýšení úhrad za pobyt v zařízeních sociální péče následuje po valorizaci důchodů v lednu 2003 na základě nařízení vlády ze dne 25. září 2002 č. 438 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2003. Výše uvedenou novelou vyhlášky se zvyšují denní částky úhrady za bydlení a nezbytné služby v ústavech sociální péče pro dospělé občany těžce zdravotně postižené a v domovech důchodců. Celkové zvýšení úhrad, diferencované podle počtu lůžek v obytné místnosti a druhu pobytu v ústavu (denní, týdenní, celoroční), se pohybuje u celoročního pobytu od 150 Kč do 180 Kč měsíčně. Průměrná výše starobního důchodu se v rámci valorizace zvyšuje o 217 Kč. Při maximálním měsíčním zvýšení úhrad o 180 Kč tak bude tato částka u většiny obyvatel ústavů uhrazena ze zvýšené částky důchodu.

Úhrada za pobyt a za služby

Úhrada za bydlení v ústavech pro dospělé občany upravená v § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky se v obytné místnosti se třemi a více obyvateli zvyšuje oproti dosavadní částce o 3 Kč na částku 51 Kč denně, v obytné místnosti se dvěma obyvateli se zvyšuje o 4 Kč na částku 60 Kč denně a v obytné místnosti s jedním obyvatelem o 4 Kč denně na částku 73 Kč denně. Úhrada za bydlení při celoročním pobytu v ústavu se tak zvyšuje o 90 a 120 Kč měsíčně.

Úhrada za nezbytné služby (úklid, praní, vaření) v ústavech pro dospělé občany upravená v § 1 odst. 1 písm. c) vyhlášky se zvyšuje při celoročním nebo týdenním pobytu o 2 Kč na částku 60 Kč denně a při denním pobytu o 1 Kč na částku 35 Kč denně. Úhrada za nezbytné služby se tak při celoročním pobytu v ústavu zvyšuje o 60 Kč měsíčně a při denním pobytu o 21 Kč měsíčně.

Úhrada za stravu

Další právní úpravou se umožňuje v ústavech sociální péče s denním nebo týdenním pobytem pro dospělé občany stanovit nižší úhradu za stravu, pokud klient neodebere všechny druhy jídel, zejména v souvislosti s příchodem do zařízení v ranních hodinách nebo odchodem ze zařízení v odpoledních hodinách. Z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že se v ústavech s týdenním pobytem poskytuje snídaně, oběd, večeře a dvě vedlejší jídla a v ústavech s denním pobytem oběd a dvě vedlejší jídla. Nová úprava obsažená v § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky stanoví, že se částka úhrady za stravu snižuje, pokud občan po předchozím souhlasu ústavu neodebere všechny druhy jídel, o část stravovací jednotky stanovenou zřizovatelem na základě § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb. podle druhu a počtu neodebraných jídel. Tato úprava se shoduje s úpravou obsaženou v § 6 odst. 3 vyhlášky, umožňující snížení úhrady v ústavech sociální péče s denním nebo týdenním pobytem pro mládež.

Podle dosavadní právní úpravy se úhrada za pobyt v ústavech s denním nebo týdenním pobytem za kalendářní měsíc stanoví tak, že se při týdenním pobytu součet denních částek úhrady za stravu, bydlení a nezbytné služby a při denním pobytu součet částek za stravu a nezbytné služby násobí 22. Tento násobek byl stanoven s ohledem na průměrný počet pracovních dnů v kalendářním roce, kdy se přepokládá docházka klientů na denní nebo týdenní pobyt do ústavu. Průměrný počet pracovních dnů se v předcházejícím roce vzhledem k přijetí nových státní svátků a dnů pracovního klidu snížil na 21, proto se dosavadní násobek 22 novou právní úpravou s účinnosti od 1.2.2003 nahrazuje násobkem 21. Tato změna se promítne do výše úhrady jak v ústavech s denním nebo týdenním pobytem pro dospělé občany, tak v těchto typech ústavů pro děti a mládež.

Novela vyhlášky přináší podstatnou změnu, která se týká náhrady neodebrané stravy při předem oznámeném pobytu klienta mimo ústav po dobu kratší než kalendářní den. Podle dosavadní právní úpravy obsažené v § 3 odst. 4 vyhlášky poskytne ústav náhradu zaplacené úhrady za předem odhlášenou stravu ve formě potravin v hodnotě části stravovací jednotky za stravu normální stanovené zřizovatelem podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb. na jednotlivé druhy jídla. Nová právní úprava od 1.2.2003 umožňuje v určitých vyhláškou stanovených případech vracet za předem odhlášenou stravu poměrnou část zaplacené úhrady. Tato úprava se vztahuje na dva okruhy případů předem ohlášeného pobytu mimo ústav kratšího než kalendářní den. Jedná se jednak o pobyt, který probíhá během dne bezprostředně předcházejícího kalendářnímu dnu pobytu mimo ústav nebo během dne následujícího po tomto dnu, tedy dny odchodu obyvatele ústavu na dovolenou nebo příchodu z dovolené. Druhým okruhem případů je pobyt mimo ústav, který započne v průběhu kalendářního dne, trvá do následujícího kalendářního dne a skončí v průběhu tohoto kalendářního dne, např. pobývá-li obyvatel ústavu mimo ústav během víkendu nebo během jiných dvou dnů bezprostředně navazujících.

Při stanovení poměrné části úhrady, která by měla v uvedených případech činit finanční vratku za neodebranou stravu, je třeba vzít v úvahu, zda obyvatel ústavu zaplatí plnou výši úhrady za pobyt v ústavu podle § 1 odst. 1 až 3 vyhlášky, nebo zda plnou výši úhrady nezaplatí s ohledem na svůj nižší příjem při ponechání minimálního zůstatku příjmu podle § 2 odst. 1 vyhlášky. Vždy by měla být vracena pouze poměrná část zaplacené úhrady, tedy při stanovení konkrétní částky se musí vycházet ze zaplacené měsíční částky úhrady stanovené ve správním rozhodnutí. Pokud obyvatel ústavu zaplatí plnou výši úhrady, činí poměrná část úhrady za neodebrané jídlo částkou, odpovídající finanční normě průměrných nákladů na potraviny připadající na jednotlivá hlavní a vedlejší jídla, stanovenou zřizovatelem ústavu podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb. Jestliže však nebyla úhrada podle § 1 odst. 1 až 3 a § 2 zaplacena v plné výši, postupuje se při výpočtu poměrné části zaplacené úhrady podle § 3 odst. 5 vyhlášky stejně jako při výpočtu vratky za celý kalendářní den, tj. podle § 3 odst. 2 vyhlášky. Vratka za neodebrané jídlo se stanoví z částky vratky úhrady za celý kalendářní den. Vrácená částka za neodebrané jídlo však nesmí být vyšší než finanční norma průměrných nákladů na potraviny připadající na jednotlivá jídla. Pro objasnění postupu při výpočtu poměrné části úhrady, která se vrací obyvateli ústavu podle § 3 odst. 5 věty druhé, uvádím následující příklady.

Příklad č. 1:

Obyvateli ústavu je za celoroční pobyt v ústavu (třilůžkový pokoj) stanovena úhrada s ohledem na jeho nižší příjem ve výši 4200 Kč měsíčně.

• denní úhrada činí 4200 : 30 = 140 Kč


• úhrada, kterou platí občan za kalendářní den pobytu mimo ústav podle § 3 odst. 1 vyhlášky, činí 51 + 12 = 63 Kč


• vratka za celý kalendářní den pobytu mimo ústav denně činí rozdíl 140 - 63 = 77 Kč.

Při výpočtu poměrné částky úhrady, která se bude podle § 3 odst. 5 vyhlášky vracet za jednotlivé jídlo se vychází z částky 77 Kč. Pobývá-li například občan mimo ústav po dobu kratší než kalendářní den a neodebere oběd za 20 Kč a odpolední svačinu za 5 Kč, z částky 77 Kč se mu vrátí 25 Kč.

Příklad č. 2:

Obyvateli ústavu je za celoroční pobyt v ústavu (třílůžkový pokoj) stanovena úhrada s ohledem na jeho nižší příjem ve výši 2100 Kč měsíčně.

• denní úhrada činí 2100 : 30 = 70 Kč


• úhrada, kterou platí občan za kalendářní den pobytu mimo ústav podle § 3 odst. 1 vyhlášky, činí 51 + 12 = 63 Kč.


• vratka za celý kalendářní den pobytu mimo ústav denně činí rozdíl 70 - 63 = 7 Kč.

Při výpočtu poměrné části úhrady, která se bude podle § 3 odst. 5 vyhlášky vracet za jednotlivé jídlo, se vychází z částky 10,40 Kč. Pobývá-li občan mimo ústav po dobu kratší než kalendářní den a neodebere například oběd za 20 Kč, bude mu vráceno pouze 7 Kč.

Výše uvedená pravidla pro vracení poměrné části zaplacené úhrady při pobytu obyvatel mimo ústav podle § 3 odst. 5 vyhlášky platí i pro občany umístěné na přechodný pobyt v ústavech sociální péče pro dospělé občany (§ 5 vyhlášky) a stejně se rovněž postupuje, pobývají-li mimo ústav děti umístěné v ústavech sociální péče pro děti a mládež (§ 8 vyhlášky).

Způsob oznamování pobytu obyvatel a svěřenců mimo ústav a s tím související pravidla pro odhlašování stravy stanoví podle § 3 odst. 6 vyhlášky se souhlasem zřizovatele ústav svým vnitřním pokynem (směrnicí). S tímto pokynem ústav seznámí obyvatele a zákonné zástupce obyvatel a svěřenců.

Současná platná právní úprava v § 7 stanoví pravidla pro snížení nebo nevyžadování úhrady za pobyt dětí v ústavech sociální péče s celoročním pobytem, pokud by po zaplacení úhrady příjem rodičů (nebo jiných osob povinných platit úhradu) nebo příjem jejich rodiny poklesl pod částku životního minima podle zákona o životním minimu. Novela vyhlášky rozšiřuje úpravu o možnost nevyžadován úhrady v případech, kde je rodič, případně jiná osoba povinna platit úhradu, anebo osoba s nimi společně posuzovaná, příjemce dávky sociální péče podle zákona o sociální potřebnosti. Úhrada se ode dne účinnosti novely vyhlášky může snížit nebo nevyžadovat také z podnětu zřizovatele ústavu, který o úhradě rozhoduje, nejen na žádost rodičů (případně jiných osob povinných platit úhradu), která byla podle právní úpravy platné do 31.1.2002 podmínkou pro posouzení slevy úhrady nebo pro její nestanovení.

Úhrada za pobyt v domovech-penzionech pro důchodce

Další právní úprava se týká úhrady za pobyt v domovech-penzionech pro důchodce. Novela vyhlášky upravuje změnu, týkající se poskytování některých obligatorních služeb základní péče v domovech-penzionech pro důchodce podle § 13. Služby praní a žehlení ložního prádla a záclon se poskytují v rámci základní péče povinně pouze v případě, že je toto vybavení součástí vybavení obytné jednotky penzionu. V případě, že má obyvatel penzionu své vlastní ložní prádlo a záclony, budou služby praní a žehlení poskytovány penzionem za úhradu pouze fakultativně, podle požadavku obyvatel. Ve výjimečných případech nová právní úprava umožňuje do služeb základní péče zahrnout také úklid obytné jednotky a praní a žehlení ložního prádla a záclon, i když nejsou součástí vybavení obytné jednotky, a to v případech, kdy nejsou dodržovány hygienické požadavky na provoz ústavů sociální péče stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví.

Při stanovení úhrady za ubytování v domově-penzionu pro důchodce se podlahová plocha některých vyjmenovaných místností podle nové právní úpravy započítává plnou výměrou. Jedná se o podlahovou plochu záchodu, koupelny, koupelnového nebo sprchového koutu, spíže, komory, balkónu, lodžie, terasy, sklepa a prostoru mimo obytnou jednotku užívanou výhradně obyvatelem.

Ruší se odkaz pod čarou na vyhlášku MF č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, neboť tato vyhláška byla zrušena Nálezem Ústavního soudu č. 231/2002 Sb. dnem 31.12.2001.

Ustanovení § 18 odst. 8 je doplněno v souladu s § 13 tak, že se úprava služeb týkajících se praní a žehlení ložního prádla a záclon a stanovení úhrady za tyto služby vztahuje pouze na případy, kdy je vybavení ložním prádlem a záclonami (případně i závěsy) součástí vybavení obytné jednotky pořízené zřizovatelem penzionu.

Kromě služeb základní péče, které je penzion povinen obyvatelům poskytovat, může penzion poskytovat i další služby, a to fakultativně na základě požadavků obyvatele. Výčet těchto dalších služeb obsahovala příloha č. 6 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V zájmu soustředění úpravy všech dalších služeb a stanovení úhrady za ně v jednom právním předpisu byla současně předloženou novelou vyhlášky č. 182/1991 Sb. zrušena příloha č. 6 a její právní úprava byla zařazena do vyhlášky č. 82/1993 Sb. do nového ustanovení § 19a.

Stanovení úhrady za pobyt v zařízeních sociální péče

Další ustanovení novely vyhlášky upravují některé změny týkající se postupu při stanovení úhrady za pobyt v zařízeních sociální péče. Použití pravidla pro zaokrouhlování úhrady na celé koruny směrem dolů se vztahuje i na výpočet úhrady nákladů při pobytu dítěte mimo ústav pro mládež.

Podle dosavadní právní úpravy při změně skutečností rozhodných pro stanovení výše úhrady během kalendářního měsíce se úhrada nově stanoví od počátku následujícího kalendářního měsíce. Navrhovanou úpravou se stanoví odlišný postup pro situace, jejichž důsledkem je nedostatečný příjem občana pro zaplacení úhrady v daném kalendářním měsíci. V těchto případech je třeba nově úhradu stanovit ihned v návaznosti na změnu skutečností. Jedná se o dva vymezené okruhy případů. Prvním z nich je situace, kdy se během kalendářního měsíce příjem rozhodný pro stanovení výše úhrady sníží; například je-li po posouzení zdravotního stavu obyvatele ústavu přiznán a následně vyplacen částečný invalidní důchod namísto dřívějšího plného invalidního důchodu. Podle novelizovaného ustanovení § 21 odst. 4 vyhlášky se v těchto případech úhrada nově stanoví ode dne, kdy byl takový příjem vyplácen. Druhým okruhem případů odlišného postupu při stanovení okamžiku změny úhrady je situace, kdy jsou v témže ústavu umístěni manželé a jeden z nich během kalendářního měsíce ukončí pobyt nebo zemře; v těchto případech se úhrada nově stanoví ode dne následujícího po dni, kdy taková změna nastala.

Novelizovaná ustanovení vyhlášky o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče budou promítnuta s účinnosti od 1.2.2003 do nových správních rozhodnutí o úhradách za pobyt v ústavech sociální péče pro dospělé občany ve všech formách pobytu (celoroční, denní, týdenní, přechodný), v ústavech sociální péče pro děti a mládež v denním nebo týdenním pobytu i v domovech-penzionech pro důchodce. Při stanovení nové výše úhrady budou zohledněny i důchody zvýšené v rámci valorizace v lednu 2003.