Portugalská vláda vypracovala za pouhých 100 dnů návrhy zákonů týkajících se sociálního zabezpečení a pracovního práva. Obě oblasti již potřebovaly modernější právní úpravu, protože řada ustanovení platila ještě z doby diktatury nebo z poloviny 70. let minulého století. Sociální pomoc má být v budoucnu spojena s tím, že příjemce jednoznačně projeví ochotu podrobit se opatřením v oblasti trhu práce, odborného vzdělávání a dalším, která mají přispět k jeho začlenění. Některé formy podpory mají záviset na rodinné situaci, například na počtu dětí, těhotenství nebo na tom, zda se jedná o osamělého rodiče či postiženou osobu. Nový systém sociálního pojištění má být postaven na třech pilířích.
Cílem je, aby příspěvková sazba byla co nejnižší. Prostředky z veřejných zdrojů mají přispět ke vzniku doplňkového systému zabezpečení, ať už veřejného, nebo soukromého. Vzniknout mají také kontrolované a garantované důchodové fondy. Předpokládá se přednostní zvyšování minimálního důchodu a příjmu. Zabezpečení ve stáří se má v budoucnu skládat ze tří složek: první představují dávky z povinného státního systému sociálního zabezpečení ve výši minimálního příjmu, který je třeba teprve stanovit, druhou jsou dávky z pojištění, které buď státní, nebo soukromé, a třetí bude dobrovolné pojištění v nestátním systému. Kromě toho mají být výdaje na rodinu a vzdělání dětí zohledněny v zákoně o daních. Doba péče o děti má být uznána jako započitatelná doba, vliv na důchod bude mít rovněž počet dětí. Reforma pracovního práva, které má být systematizováno a zjednodušeno, má přispět k větší bezpečnosti a kvalitě práce. Cílem je mj. flexibilnější pracovní doba a podpora práce na částečný úvazek:
12/2002