1. Co je to komunikace

1.1. Nelze nekomunikovat

Komunikace v nejširším smyslu patří mezi základní projevy všech živočichů, nejdůmyslněji je však rozvinuta u člověka. Se svým okolím komunikujeme neustále, každý náš projev je již komunikací. Obecně můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Informace si předáváme nejen slovy (verbálně), ale i mimoslovně (neverbálně) i svými činy. I v situaci, kdy nechceme na vyslaný podnět reagovat slovně nebo požadováným chováním, až i to, že nijak nereagujeme či odejdeme pryč, je komunikací (jasně tím dáme najevo svůj nespolupracující postoj, popřípadě nesouhlas v dané situaci).

Proces komunikace bychom mohli popsat následovně: jedinec vysílající určitou informaci své sdělení nutně zabarví svým aktuálním rozpoložením a náladou, zvyklostmi a zkušenostmi. Vysílaná zpráva může být navíc ještě zkreslena v průběhu přenosu nejrůznějšími vlivy okolí - hlukem, velkou vzdáleností apod. Jedinec, který informaci přijímá, si ji opět "překládá" a interpretuje pod vlivem své subjektivní zkušenosti, momentální nálady a zvyklostí. Často se proto může stát, že námi vyslané sdělení je pochopeno úplně jinak, než jsme zamýšleli, aniž by se dala určit konkrétní příčina nebo snad viník.

Proces komunikace



IC - informační centrum v nás
Filtr - aktuální psychický stav, osobní dispozice, normy a konvence, zkušenosti
Kódování - úmysl, jak zprávu sdělit, volba slov, vědomá neverbální komunikace
Vysílání - to, co verbálně a neverbálně vysílám druhé straně za správu. Subjektivně ani objektivně toto nemusí být totožné s kódováním (přeřeknutí, mimovolný úsměv…)
Přijímání - to, co z vysílání zachytí druhá strana. Subjektivně ani objektivně toto nemusí být totožné s vysíláním (ruch z ulice přehluší slova, nahluchlost…)
Dekódování - odhalování úmyslu "čtení neverbální komunikace" porozumění slovům

Příklad:

Dítě, dvouletá holčička, na odpolední procházce spadne do bláta. Nestane se nic hrozného, jen přiměřené zablácené ručičky.

IC (tatínek) - Takto nemůžeme jít dále, musíme si ruce očistit dříve, než se celá zašmudlá. Musím ji to jasně říct.
Filtr - Budu výchovný - nebudu ji nic vyčítat, ale na svém očištění se musí také podílet.
Kódování - Zvolím jednoduchý pokyn vyřčený příjemným hlasem. Musím zvolit slova, jimž bude rozumět.
Vysílání (dítě) - "Otři si ty ručičky o sebe", táta klidný, nezvyšuje hlas
Dekódování - Táta se nezlobí, chce, abych měla ručičky čisté. Dává mi jasný návod, jak to mám udělat - otřít si ručičky o sebe. Navíc má táta dobrou náladu, můžu ho trošku poškádlit.
Filtr - Otřít si ručičky o sebe můžu do bundičky, nebo jednu o druhou. Obojí je "o sebe".
IC - otřu si ruce do bundičky.

Autor:Jan Halász, Martina Tesařová, Eva Navrátilová
Zdroj: Hnutí Duha