Na problematiku zvládání bolesti u závislých pacientů se ve své studii v rámci Evropského akčního plánu o alkoholu zaměřil MUDr. Karel Nešpor z Psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích.

V souboru 85 osob závislých na alkoholu a jiných návykových látkých 52% uvedlo, že bolest spustila recidivu závislosti (u závislých na alkoholu 53%, u závislých na jiných látkách 50%). Důležité se ukázaly bolesti nižší nebo střední intenzity (nejčastěji bolesti 2. a 3. stupně při pětibodové Melczákově škále). Většina pacientů uvedla velmi omezený počet strategií zvládání bolesti před léčbou (v průměru 1,4).

Některé postupy používané při léčbě závislosti je možné využívat i při zmírnění bolesti. Pacienty je třeba v tomto směru informovat a povzbuzovat je k využívání bezpečných způsobů zvládání bolesti, kdykoliv je to vhodné. Při ústavní léčbě pro závislost roste sebedůvěra pacientů ve vztahu k zvládaní bolesti. Nejpreferovanější strategie, které chtějí pacienti používat ke zvládání bolesti, zahrnovaly odvedení pozornosti, vhodné cvičení, relaxaci, lékařskou péči, změnu životního stylu a autoasugesci.

Zneužívání alkoholu a jiných návykových látek může zpočátku zmírnit bolestivé stavy, později je však často podstatně zhoršuje. Velmi nebezpečné jsou interakce léků proti bolestem (včetně běžných SNA) a alkoholu. Motivačního efektu bolesti přímo nebo nepřímo související s návykovým chováním lze využívat v rámci posilování motivace k překonání závislosti.

Zdroj:časopis PSYCHOLOGIE DNES 2/2003 strana 8.