http://www.infoposel.cz --- tisk článku --- 10.01.2003, 15:18 --- rubrika " Názory "

Výzkum sexuality zdravotně postižených je ponižující

Zamyšlení nad výzkumy sexuality zdravotně postižených.

Nedávno se mně dostal do rukou jeden "velmi zajímavý" dotazník. Týkal se sexuálního života a sexuálního zneužívání handicapovaných v ČR.

Tento dotazník obsahoval otázky vedle nichž bylya vyznačeny i možností odpovědí. Respondent mohl označit jednu odpověď, nebo dvě odpovědi nebo všechny odpovědi.

Pro konkrétní představu, jak dotazník vypadal uvedu malý příklad:

Máte pohlavní styky s partnerem, partnerkou
  1. denně nebo vícekrát denně

  2. dvakrát nebo vícekrát týdně

  3. několikrát za měsíc, nejvýš jednou za týden

  4. několikrát za ror, nejvýš jednou měsíčně

  5. vůbec nikdy nebo nejvýš jednou za rok

Dochází kautoerotickému uspokojování
  1. ano

  2. ne
Pachatelem sexuálního zneužití byl
  1. vlastní otec

  2. vlastní matka

  3. nevlastní otec

  4. nevlastní matka

  5. bratr

  6. sestra

  7. jiný příbuzný - muž

  8. jiný příbuzný - žena

  9. osoba cizí - muž

  10. osoba cizí - žena

Pokud žijete bez partnera je to z důvodů
  1. vašeho rozhodnutí, které není ovlivněno Vaším zdravotním stavem

  2. vašeho rozhodnutí ovlivněného Vaším zdravotním stavem

  3. vašeho rozhodnutí, které rozhodující měrou ovlivnily osoby, které o Vás pečují

  4. Pro své postižení nemám prakticky možnost k seznámení.

Tolik tedy pro ilustraci. Vybral jsem do tohoto článku z dotazníku jen některé otázky, které mě praštily do očí na první pohled, ale našlo by se jich ještě více.

A já se ptám, jsou tyto otázky potřebné???? Uvědomil si vůbec autor tohoto dotazníku, jak tyto otázky mnoho handicapovaných ponižují? Autor zřejmě není sám handicapovaný a nemusel prožít dětství v ústavu sociální péče. Upřímně řečeno já sám bych mo to vůbec nepřál. Musel by si totiž uvědomit, že jeho osobnost je jedno velké lejno, které pro nikoho nic neznamená.

Kdyby byl autor citlivější povahy, stáhl by se do sebe a navázání kontaktu s osobou druhého pohlaví by mu v dalším životě činila velké potíže.

Ještě by se autor nemusel smířit s tím, že by se v ústavu sociální péče musel podrobit, ještě s dalšími lidmi, kteří jsou s ním na pokoji svlíkací vizitě. Tato vizita spočívá v tom, že se všichni přítomní svlíknou do naha, lehnou na postel a v klidu vyčkávají příchodu zdravotního personálu, který je prohlédne.

Autor dotazníku si už snad hravě domyslí, jak je pro člověka velmi ponižující takto nedůstojná lékařská prohlídky. Může to zanechat nepříjemné následky v sexuálním životě každého z nás. Tím spíše handicapovaného člověka.

Na závěr bych chtěl autorovi dotazníku položit několik otázek:

Jak tento dotazník pomůže těm handicapovaným, kteří byly sexuálně zneužití? Jakou dotazník nabízí pomoc? Na koho se mohou obrátit? Komu se mohou se svou bolestí svěřit? Mají jistotu, že když se někomu svěří, že toho někdo nezneužije?

Pokud je mně známo byl výsledek dotazníku sexuálního života a zneužívání zveřejněn také v tisku. Uvádí se v něm, že osm procent handicapovaných bylo sexuálně zneužito. Uvádí se také, že se očekávalo vyšší procento, ale nedošlo se k osmi procentům jen proto, že se ostatním o sexuálním zneužití do dotazníku těžko mluví? Zvláště jsou-li dotázáni zda byli zneužiti otcem, matkou, bratrem, sestrou?

Dále s v tisku píše, že se autoři chtějí zasadit o to, aby se ve školách objevil nepovinný předmět sexuální výchova. Domnívám se však, že tak sexuálnímu zneužívání nezabrání.

Autor:
Zdroj:Vlastní zpráva


Infoposel.cz - informační systém pro zdravotně postižené
Copyright © 2000-2024 Veleta, o.s.