Přinášíme vám další díl seriálu o standardech kvality sociálních služeb. V příštím díle se dozvíte, proč má tento seriál tak drsný název. Příští díl výjde v úterý 14.ledna 2003.

Hlavním důvodem přípravy a publikování standardů kvality sociálních služeb ja snaha přiblížit prostředí a podmínky pro poskytování sociálních služeb současné úrovni poznání i změnám ve společnosti a v požadavcích na kvalitu života. Jde zejména o požadavek rozvoje autonomie, zajištění důstojnosti uživatelů sociálních služeb a důraz na dodržování lidských a občanských práv.

Stávající právní rámec dává pro zajištění kvalitních sociálních služeb jen málo prostoru. Legislativně upravené povinnosti poskytovatelů, které se týkají toho, jak má služba vypadat, se soustřeďují výhradně na obecné technické, hygienické a personální ukazatele ve státních zařízeních, a to jenom v zákonech vymezených službách (zejména jde o ústávní péči). Rozdíl mezi stávajícími podmínkami pro poskytování služeb danými zákony, vyhláškami a navyklým způsobem jejich výkladu a aplikace a současnou úrovni poznání v této oblasti stále roste. To vedlo k rozhodnutí vytvořit soubor kritérií, v nichž jsou nové požadavky zhrnuty. Tím jsou standardy kvality sociálních služeb.

Nové požadavky na sociální služby

- Cílem sociálních služeb je vytvářet pro lidi v nepříznivé sociální situaci podmínky pro účast na životě společnosi, vytváření příležitostí pro smysluplné vztahy s rodinou a dalšími blízkými lidmi i podpora kontaktů s přirozeným sociálním prostředím. Přitom je třeba usilovat o to, aby nevznikla závislost na službě a návyk na ni.

- Sociální služby pomáhající vyrovnávat péříležitosti lidí v nepříznivé sociální situaci s možnostmi vrstevníků, umožňují využívat běžné systémy, jakými jsou škola, úřad práce, knihovna apod. Jsou poskytovány v prostředí bez architektonických bariér, s využitím kompenzačních poimůcek a zařízení, která umožňují využívat obdobých příležitostí lidem se zdravotním postižením.

- Klíčovým principem, který musí být dodržen, je zachování lidské důstojnosti uživatelů služeb, respekt k názorům a rozhodnutím uživatelů služeb včetně lidí s mentálním postižením. Prostředí, kde je služba poskytována, má být důstojné, proto je třeba dbát na čistotu, upravenost a odstranění bariér. Pracovníci sociálních služeb chrání jejich uživatele před předsudky a negativním hodnocením ze strany společnosti.

- Jedním z klíčových požadavků, na které se standardy soustřeďují, je ochrana lidských i občanských práv. Zařízení se snaží předcházet střetu zájmů pracovníků a uživatelů služeb, které mohou vést snadno ke zneužití postavení pracovníků v sociálních službách. Proto vytváří speciální podoby dokumentů dostupné uživatelům se specifickými potřebami (Braillovo písmo, obrázky apod.).

- Standardy kvality sociálních služeb zdůrazňují rovnoprávné postavení uživatele nebo zájemce o službu a poskytovatele. To znamená, že zařízení musí zájemci či uživateli poskytnout všechny informace o službě v takové formě, která mu umožní informované rozhodnutí. O poskytování služeb musí být uzavřena dohoda.

- Dalším důležitým požadavkem na zařízení poskytující sociální služby je transparentnost poskytování služeb. Zářízení vnímá své definované cíle, poslání apod. jako veřejný závazek, zveřejňuje o sobě důležité informace (kontakty, statutární zástupce), vydává výroční zprávu, zveřejňuje postupy pro vyřizování stížností, kontakty na organizace, které monitorují dodržování lidských práv, pravidla pro přijímání darů, má jasná pravidla pro výběr a přijímání pracovníků atd.

- Důležitým požadavkem na služby je rovněž je orientace na uživatele služeb, na jeho osobní potřeby a aspirace. Služby jsou poskytovány na základě stanoveného osobního cíle, který se však může měnit v závislosti na potřebách. Zařízení zajišťuje aktivní účast uživatele na plánování služby, kontaktuje další navázané služby podle přání a potřeb uživatele, zaškoluje nové pracovníky podle potřeb těch uživatelů, s nimiž bude pracovník v přímém kontaktu, apod.

- Standardy požadují pozitivní přístup k uživatelům služeb, to znamená, že požadují, aby se při plánování služeb, to znamená, vycházelo z vlastních možností člověka, z jeho dovedností, nadání, osobních kontaktů a vztahů.

- Důležitým požadavkem je zajištění odborného poskytování služeb. Zařízení přispůsobují vzdělávání, nábor a profesní rozvoj pracovníků, spolupráci s externími odborníky a dalšími institucemi na základě zjíštěných potřeb uživatelů služeb a aktuálních trendů v sociální oblasti, vytvářejí systém sdílení informací o jednotlivých uživatelích, přizpůsobují strukturu pracovníků identifikovaným potřebám uživatelů.

- Standardy se soustřeďují také na vytvoření podmínek pro to, aby služby byly poskytovány bez ohrožení bezpečnosti uživatelů. K bezpečnosti služeb přispívá zejména uzavírání písemných dohod o poskytování služeb a zajíštění času na vyhledání náhradní služby ve stanovených případech, existence jasně stanoveného výčtu údajů, které zařízení potřebuje k tomu, aby mohlo poskytovat bezpečné služby, dále pak vypracování pravidel pro podávání stížností a pravidel pro pracovníky mimo pracovněprávní vztah, k nimž patří například dobrovolníci, praktikanti apod. Důležitá je rovněž připravenost na havarijní a nouzové situace a vedení dokumentace o průběhu významných údalostí, stejně jako plánování finančního zajištění služeb a zodpovědnost konkrétních pracovníků za poskytování služeb jednotlivým uživatelům (systém klíčových pracovníků, case managerů.).

- Zařízení sociálních služeb musí zajistit dostupnost služeb v čase a prostoru podle potřeb stanovené cílové skupiny.

- Neméně důležitý je požadavek na podporu rozvoje kvality v sociálních skužbách. Ten by zařízení měla naplnit zapojením svých pracovníků do vlastního rozvoje, vytvořením dobrých pracovních podmínek, zajištěním externí odborné pomoci pro pracovníky, kteří přímo pracují s uživateli služeb (supervize), oboustranou komunikací mezi vedením a personálem, jasně definovanými kompetencemi a zodpovědnostmi, zavedením systému hodnocení a odměňování pracovníků, kontrolou plnění svého veřejného závazku, zjišťováním spokojenosti uživatelů, analýzou stížností, vytvářením podmínek pro šetrný přístup k životnímu prostředí apod.

Co bude aplikace standardů vyžadovat

Pracovat je nutné zejména na změnách myšlení a přístupu k lidem, kteří využívají sociální služby. Definitivně nepřijatelná je dříve přijímaná představa, že lidé s postižením jsou nemocní pacienti patřící do zvláštních zařízení, která jediná jim mohou poskytnout patřičnou péči. Stejně tak dnes není možné zastávat názor, že rodičům, kteří mají potíže s výchovou dětí, je nejlepší dítě odebrat a že uživatelé drog patří do vazby. Není to tak vnímáno vždy a všude, ale odklon od těchto překonaných teorií je neodvratný. Se změnou přístupu k uživatelům služeb je vázána řada změn v praxi. Co tedy bude důsledná aplikace standardů vyžadovat?

- Především nás aplikace standardů přiměje k přehodnocení a v mnoha případech předefinování základních dokumentů zařízení sociálních služeb.Poskytování služeb tak bude mít jasný cíl, jimž není jen poskytování služeb samo o sobě. Služby budou podporovat rozvoj nezávislosti uživatele, nikoli návyk na službu. Budou předcházet sociálnímu vyloučení a směřovat k začlenění lidí do běžné společnosti.

- Změní se způsob posuzování kvality života lidí, kteří jsou v nepříznivé životní situaci, a to porovnáním s možnostmi jejich vrstevníků.

- Standardy budou poskytovatelům sloužit jako vodítko k vypracování pravidel pro poskytování služeb, které umožní, aby uživatelé a zájemci o služby měli dostatek informací k rozhodování o využívání služeb.

- Aplikace standardů povede k přehodnocení poskytování služeb jednotlivým uživatelům a ke zjíšťování jejich individuálních potřeb i přání a k vypracování individuálních plánů poskytování služeb. V mnoha případech to bude velmi těžké, neboť stále přetrvává představa, že o životě některých lidí, např. lidí s mentálním postižením, může kvalifikovaně rozhodnout jedině odborník.

- Bude potřeba investovat do vzdělání personálu. Pracovníci se potřebují naučit nové techniky a metody práce a také se budou muset učit vyvažovat požadavek na bezpečnost uživatelů svých služeb s požadavky na zachování jejich lidských práv.

- Změny se ale nebudou týkat jenom samotných zařízení. Proměna služeb na takové, které podporují nezávislost uživatelů, bude mít také nároky na změny v přístupech zřizovatelů. Vznikne potřeba iniciovat vytváření nových služeb, které budou navazovat na ty stávající. Zřizovatel bude přitom muset dát dostatek prostoru vedení zařízení k realizaci potřebných změn a zastupitelstva se budou muset učit rozpoznávat služby orientované na podporu jejich uživatelů a přednostně podporovat rozvoj takových služeb, které nejlépe zohledňují potřeby uživatelů a rozvoj jejich nezávislosti.

MPSV si uvědomuje náročnost očekávaných změn včetně zvýšení nákladů, které s nimi souvisí. Počítá proto s výtvářením programů, které zařízením sociálních služeb pomohou v aplikaci standardů do praxe a přispějí ke zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb. Do oblastí, kde převládá prácě založená převážně na entuziasmu lidí a dobrovolnosti někdy zaměňované za neodbornost, proniknou její zásluhou jasné principy profesionality.

Autor: Mgr. Milena Johnová
Zdroj: časopis SOCIÁLNÍ POLITIKA 10/2002 str. 6-7