Mezinárodní organizace tělesně postižených FIMITIC uspořádala v Praze dne 26. 10. mezinárodní kongres věnovaný otázkám zaměstnávání zdravotně postižených osob.

Po úvodních vystoupeních úřadujícího předsedy FIMITIC F.-W. Herkelmanna, předsedy SZdP v ČR a člena republikového výboru NRZP ČR V. Císaře, vrchního ředitele Správy služeb zaměstnanosti MPSV J. Kasnara a náměstkyně ministra Březiny T. Holečkové následovalo vystoupení pana M. Rucka, Regional Budapest Office (ILO, International Labour Office, Mezinárodní organizace práce, Ženeva, Švýcarsko) na téma "Nezaměstnanost zdravotně postižených - srovnání evropských zemí a koncepce řešení". Dále na kongresu vystoupil pan R. Skinner, Principal Administrator, Evropská komise (direktorát E4, úsek pro integraci zdravotně postižených osob, Brusel, Belgie) s přednáškou na téma "Je profesní a zaměstnanecká integrace v Evropě pouhou iluzí?". S prohlášením k tématu "Začlenění namísto vyloučení - strategie zaměstnanosti zdravotně postižených osob", vystoupil pan H. Lourdelle, asistent, ETUC (European Trade Union Congress, Evropský kongres odborových svazů, Brusel, Belgie) a pan B. Šuštaršič, ředitel integrační společnosti Birografika BORI (Ljubljana, Slovinsko).
Program byl dále rozdělen do dvou sekcí. První, s názvem "Přístup k zaměstnání - motivování zdravotně postižených vedl pan L. Hegedüs, prezident Federace asociací zdravotně postižených MEOSZ z Maďarska, který seznámil posluchače s úspěšným maďarským modelem, kdy spolupráce MEOSZ s úřady práce v osmi městech přinesla 80% úspěšnost při začleňování zdravotně postižených osob do volného trhu práce. Druhá sekce se zabývala motivováním zaměstnavatelů. zde bylo nejzajímavější seznámení se s fungováním tzv. sociálních podniků, v nichž jsou zdravotně postižení nejenom zaměstnáváni, ale podílejí se i na jejich řízení.

Kongres byl zakončen přijetím usnesení, z něhož vybíráme následující významné části:

1. Evropská unie by měla zlepšit přístup k finančním prostředkům na rozšiřování odborných znalostí v oblasti zavádění rovných příležitostí.Urychlené zavedení osvědčených postupů je v zájmu jak jednotlivých zemí, tak i Evropy jako celku.
   


2. Politika zaměstnanosti zdravotně postižených v zemích střední a východní Evropy by se měla řídit Standardním pravidlem OSN č. 7. V úvahu by měl být brán také Kodex osvědčených postupů Mezinárodní organizace práce, který bude přijat v prosinci 2001.
   


3. Mělo být dosaženo jednotného pojetí definice zdravotního postižení ve všech zemích. definice by měla být založena na "sociálním modelu", který se zaměří na omezení, plynoucí ze sociálních, politických, ekonomických a kulturních faktorů a také na architektonické bariéry a navrhne příslušná opatření k uplatnění těchto omezení a bariér.
   


4. Statistiky pro zdravotně postižené by měly být veřejně přístupné a vedené podle pohlaví.



5. Aktivní opatření zaměřená na zaměstnavatele:
   
   
   • Země střední a východní Evropy by se měly poučit od zemí, které přijaly antidiskriminační zákony.
     
   • V podnikatelských kruzích by měla být rozvinuta a propagována finanční motivace pro zaměstnávání zdravotně postižených.
     
   • Právní cíle zaměstnanosti ("kvótové systémy"), by měly být aplikovány i ve veřejném sektoru.
     Zaměstnavatelům by mělo být umožněno čerpat státní prostředky na pokrytí výdajů souvisejících s vytvářením podmínek pro zdravotně postižené na integrovaných pracovištích.
     
   • Zaměstnavatelé by si měli uvědomit cenný přínos zdravotně postižených pro chod jejich podniku. pokud se budou na zvyšování povědomí podílet zdravotně postižení, zlepší se tak jeho důvěryhodnost.
     V managementu lidských zdrojů by měly být zavedeny kvalitativní standardy.
     
     
6. aktivní opatření zaměřená na zaměstnance:
   
   
   • Flexibilně přizpůsobit podmínky zaměstnávání a pracovní povinnosti konkrétnímu zdravotnímu postižení.
     
   • Zavést opatření "včasného zásahu", která zamezila propouštění osob, jejichž zdravotní postižení vzniklo v průběhu zaměstnání.
     


7. "Zvláštní" a alternativní zaměstnání:
   
   
   • Zvážit cíle a průběh "chráněného zaměstnání", aby byla zajištěna co nejvyšší míra přechodu zdravotně postižených k běžným zaměstnáním.
     
   • Podporovat zaměstnání zdravotně postižených v organizacích, které jim umožní lepší kontrolu nad vlastním životem, např. práce na dálku, samozaměstnávání, družstva, sociální podniky.