Členové Canisterapeutického sdružení Jižní Morava pracují na území Jihomoravského kraje od roku 1999. Původně byli začleněni do Canisterapeutické společnosti Praha, ale pro rozdílnost názorů na spolupráci a špatnou informovanost se rozhodli pro osamostatnění.

Žádost o registraci nového Canisterapeutického sdružení Jižní Morava byla podána na Ministerstvo vnitra ČR. Registrace byla schválena dne 8.6.2000.

Canisterapeutické sdružení Jižní Morava je organizací založenou na humanitárních principech a sdružuje členy na základě společného zájmu.

Canisterapie je jedním z oborů zooterapie, kde se za pomoci psů, kteří se svými psovody musí úspěšně složit zkoušky pro práci v canisterapii, přispívá k léčbě dětí i dospělých v oblasti fyzické, psychické, somatické, sociální i rehabilitační.

V současné době je naše činnost zaměřena na pravidelné návštěvy canisterapeutů se svými psy v zařízeních pro různě handicapované děti i dospělé, na pomoc při logopedické péči a na návštěvy v Domovech důchodců.

U dětí

• tělesně (somaticky) postižených se snažíme za pomoci psů o cvičení, které bude přispívat ke zlepšení tělesného postižení, např.: rozvoj jemné motoriky:



• hraní si s vodítkem a obojkem, česání a kartáčování
  
  
  • házení předmětů pro aport
  
  
  
• rozvoj hrubé motoriky:
  
  
  • vyprovokování pohybu za psem, lezení, chůze se psem
  • uvolňování spasmů:
  
  
  
  • pomalé hlazení, česání apod.
  
  
  
  • mentálně postižených - zde je naší snahou hlavně zlepšení komunikace a sociálních vztahů. I mentálně postižené dítě (záleží na stupně postižení) si uvědomuje že pes není hračka, potřebuje určitou péči, že ho může něco bolet. Je zde učení hygienických návyků a třeba i počítání (kolik pes má nohou, uší, očí), jakou může mít pes barvu, pozvedá sebevědomí - někdo mě má rád, je můj přítel. Pes pomáhá rozvoji fantazie - modelování, malování, učení písniček o psech, pohádky apod
  .
  
  

U starých lidí, hlavně v Domovech důchodců, kde došlo ke ztrátě partnera nebo k takovému onemocnění, že tito lidé se již sami o sebe nedokážou postarat, dochází k uzavírání se do sebe, nostalgii až k depresím. Není proč a pro koho žít. Pes se zde stává prostředníkem k navazování kontaktů jak mezi pacienty, tak s ošetřujícím personálem. Najednou se začne vzpomínat na dobu, kdy někteří měli psa, na zážitky s ním, začnou se ukazovat fotografie, výstřižky. Samozřejmě, že v takových situacích se začne povídat i o věcech, které trápí, ale ventilace je lepší než uzavírání do sebe a v mnoha případech se nachází i řešení některých problémů. Někteří lidé pak při návštěvách psů dokonce zapomínají na to, co dříve z důvodů apatie nechtěli dělat - např. nemohu chodit, musím být jen na vozíku, nemohu si sednout ani na posteli, musím jen ležet apod.

Cíl

Cílem canisterapeutického sdružení Jižní Morava je:

• organizování a zajišťování zkoušek psovodů a psů pro práci v canisterapii
• informace o plemenech pracujících v canisterapii a poskytování konzultací při výběru psů pro canisterapii
• pomoc při výběru vhodných psů pro společné soužití psa a handicapovaného člověka v rodině (např. vhodnost určitého plemene do bytu, domku apod.)
• příprava a pořádání besed, seminářů a školení pro canisterapeuty
• příprava a pořádání besed pro laickou i odbornou veřejnost
• příprava a uskutečňování návštěv canisterapeutů v různých ústavech, zdravotnických zařízeních,
• Domovech důchodců a rehabilitačních centrech za účelem poznávání odlišnosti, provozu a prostředí
• provádění canisterapie handicapovaných v rodinách
• spolupráce s ortopedy, neurology, psychology, speciálními pedagogy, geriatry
• pro členy CTS Jižní Morava vydávání 4x do roka vlastního čtvrtletníku s canisterapeutickou tématikou, informacemi o zaměření canisterapie ke zlepšování stavu klienta při různých diagnózách
• spolupráce s organizacemi se stejným zaměřením nebo s organizacemi pro pomoc různě handicapovaným občanům
• spolupráce se všemi druhy médií
• vytvoření internetové stránky CTS Jižní Morava s informacemi o činnosti sdružení, vyhledávání informací o canisterapeutické činnosti v zahraničí a navazování spolupráce a výměna informací.

Přínos

Vzhledem k menšímu územnímu rozsahu se výrazně zlepšila informovanost a spolupráce jak mezi jednotlivými členy sdružení, tak v oblasti spolupráce s ostatními organizacemi a zájemci o canisterapii. Ve větší míře dochází k účasti našich členů se svými psy na akcích pořádaných jinými subjekty:

• Centrum volného času Brno-Lužánky - Oslava mezinárodního dne dětí
• Město Přerov - Mosty 2000
• Sdružení Piafa Vyškov - letní tábor pro tělesně Postižené u Velkého Meziříčí
• Základní škola Masarova, Brno - Líšeň - soutěž o nové logo sdružení

Dochází také ke zlepšení informovanosti našich členů, a tím k větší pracovní profesionalitě. V oblasti informovanosti se snažíme navázat kontakty se středními školami a rozšířit tak jejich znalosti a zájem o canisterapii. Při osamostatnění CTS Jižní Morava byl vypracován nový Zkušební řád pro psy. Velkou pomocí byl Mezinárodní zkušební řád pro záchranářské a lavinové psy. Každý ze zájemců obdrží zkušební řád. Tímto se zvýšila připravenost psů pro práci a zpřísnil se výběr psů.

Canisterapie

Canisterapie je vlastně jednou ze složek zooterapie, která se provádí i s jinými zvířaty, např. s kočkami, králíčky, morčaty apod.

V roce 1990 vznikla mezinárodní organizace IAHAIO (International Assosiation of Human-Animal Interaction Organizations), která sdružuje jednotlivé národní organizace zabývající se výzkumem na poli vztahů mezi člověkem a zvířetem a podporující myšlenku jejich harmonického soužití a odpovědného přístupu ke zvířatům.

Zooterapii lze rozdělit na:

• AAT (Animal Assisted Therapy) - zvíře je nedílnou součástí terapeutického procesu. Provádí ji zdravotnický personál za pomoci vybraného zvířete. Výsledek je objektivně pozorovatelný a měřitelný (např. vyprovokování pohybu, zvětšení slovní zásoby apod.)
• AAA (Animal Assistend Activities)
• forma pasivní: např. umístění akvária ve společenské místnosti navozuje příjemné prostředí. Role zvířete je pasivní, ale pozitivní efekt zde vnáší již svou přítomností.
• forma interaktivní: rezidentní (stálé) - zvíře žije v ústavu, kde se o něj stará personál nebo klienti. Pro psy je méně vhodný - není jeden pán, nedostatek odpočinku => problémové chování. Vhodnější pro kočky, křečky, králíčky apod.
• návštěvní - tato forma je personálem vítanější, odpadá starost o zvíře. Zvíře přichází se svým pánem vždy ves tejný den a hodinu. Musí zde být dobrá spolupráce s personálem, dobrá komunikace s klienty apod.
• Zvýšení kvality života klientů v různých terapeutických zařízeních.
• Terapii provádí profesionální odborník nebo proškolený psovod za účasti zvířete, nejčastěji psa.
• Výsledek lze vyjádřit pouze v pojmech radost, spokojenost, zlepšení psychiky klienta apod.

Další z mnoha organizací je anglická organizace CHATA (Children in Hospital and Animal Therapy Association = Děti v nemocnicích a terapie pomocí zvířat). Má za cíl návštěvy se zvířaty na dětských odděleních ve vyhrazených prostorách, hlavně pro dlouhodobě a onkologicky nemocné děti. Vzhledem ke krátkému působení našeho sdružení, nebyl kontakt s těmito zařízeními dosud navázán.

Canisterapie je vlastně pomocná terapie, kde se využívá pozitivního působení psa ke zlepšení zdravotního stavu klienta.

Je vhodnou součástí pro zlepšení postižení:

• mentálního:



• udržení delší pozornosti
• pes není hračka, má své potřeby v oblasti péče a aby ho měl někdo rád
• je mu jedno, jak kdo vypadá, chová se ke všem stejně
• může se použít k nácviku sebeobsluhy klienta
• je nápomocen při rehabilitačním cvičení (nácvik a rozvoj hrubé i jemné motoriky, uvolňování spasmů)
• hrou se rozvíjí motorická činnost
• podporuje a rozvíjí fantazii (malování, modelování)
• podporuje komunikativnost a sbližování s okolím
• rozvoj slovní zásoby a nácvik správné výslovnosti v logopedii
• pocit ochrany a jistoty
• možnost relaxace po hře nebo cvičení
• respektování potřeb psa (odpočinek, spánek, krmení)
• zvyšování sebejistoty (účast na různých soutěžích)


• tělesného:



• důvěrník, kamarád a společník
• motivace k rehabilitaci
• zdroj obohacení a zpestření života
• zdroj ke zlepšování komunikace s okolím
• menší závislost na pomoci jiných
• zvýšení pocitu bezpečí
• při starosti o zvíře odvedení pozornosti od vlastních potíží
• prolamování barier osamělosti



• smyslového:


a) nevidomí


• větší nezávislost na okolí
• varování před překážkami
• pocit bezpečí v davu
• kamarád a společník
• lepší komunikace s okolím
• u dětí lepší zjištění, že není jen jeden typ psa (rozdílnost v rasách, srsti, velikosti, apod.)
• zvýšení sebevědomí
• zabránění pocitu neužitečnosti (péče o psa)
• snížení strachu a stresu i v neznámém prostředí



b) neslyšící


• zvyšování nezávislosti
• zvyšování soběstačnosti a sebedůvěry


• s poškozením čichu:


• úloha praktického pomocníka (upozorní na únik plynu nebo zápach kouře apod.)
• zvýšení pocitu bezpečí
• společník a kamarád


• s poškozením hlasu:



• kamarád (rozumí pokynům vyjádřeným gestikulací nebo gestikulací spojenou s určitým zvukovým signálem
• zlepšení komunikace s okolím



• autismu:


• plní roli prostředníka mezi lidmi a okolním světem
• přispívá k jeho duševní rovnováze
• snižuje pocit osamění
• poskytuje potřebnou lásku v době, kdy chtějí oni
• potěšní s dotyku se zvířetem
• lze dosáhnout zmírnění projevů autismu


• epilepsie:


• kamarád a společník
• využití při rehabilitačním cvičení
• pomocník při hrách
• uklidňující faktor (snížení počtu záchvatů)
• pocit bezpečí, svobody a volnosti
• někteří ze psů poznají blížící se záchvat a varují



• v logopedii:


• nácvik správné výslovnosti
• rozšiřování slovní zásoby
• usměrňování rychlosti řeči
• u psychologických a psychiatrických onemocnění:
• zlepšování komunikace mezi pacienty a ošetřujícím personálem
• pes je objektem péče a tím odvrací pozornost od pacientových psychických potíží
• resocializace pacienta
• snižování pasivity, apatie a otupění
• pomocná léčba při drogových závislostech
• pomocná léčba u týraných a zneužívaných dětí


• v geriatrii:


• u lidí žijících doma
• přebírání zodpovědnosti za péči o psa (zvyšování sebevědomí => užitečnosti)
• pes dává určitou jistotu ve vztahu k pánovi
• denní rytmus (krmení, procházky apod.)
• společník vždy ochotný k mazlení, hraní, nahrazuje chybějící fyzický kontakt mezi lidmi)
• zvyšuje pocit bezpečí
• zmírňuje pocit osamění, žal a bolest při ztrátě životního partnera
• lepší komunikace a navazování kontaktu s okolím
• je zde někdo, pro koho stojí za to žít
• u lidí v domovech důchodců: pozitivní vliv na vyrovnání se s osamělostí
• vyburcování z nostalgie a deprese
• umožňuje nahradit nedostatek fyzického kontaktu a potřebu něhy a příchylnosti
• pes nerozlišuje podle vizáže či onemocnění, ale podle vnitřních hodnot - ke všem je vztah stejný
• zlepšuje komunikaci mezi ostatními klienty i s ošetřujícím personálem
• je podnětem k rehabilitaci, fyzioterapii, logopedii, k nácviku jemné i hrubé motoriky
• pes má pozitivní vliv na zklidnění klientů a tím na omezování užívání antidepresiv, sedativ a hypnotik

Toto je jen výčet dosud uplatňovaných oblastí, kde je možno psa - canisterapeuta použít. Samozřejmě, že u jednotlivých oblastí následují specifika podle závažnosti onemocnění, věku klienta, prostředí a přístupnosti.

Za dva roky naší práce se používali ke canisterapii především již psi dospělí, u kterých se zkouškami ověřovaly dispozice k práci v canisterapii. Zde bylo možno pouze rozlišovat, zda je pes vhodnější k dětem aktivnějším nebo pasivnějším, a nebo ke starým lidem.

Teprve nyní se nám ozývají zájemci o canisterapii s tím, že si chtějí pořídit štěňátko, které by rádi vychovávali již přímo pro práci v canisterapii. Pro tyto zájemce připravujeme seminář o výchově a výcviku takových štěňat. Měl by se uskutečnit v roce 2001

Více informací najdete na internetové adrese http://www.hyperlink.cz/canisterapie