Zhruba před čtyřmi lety vzniklo v Ostravě nové občanské sdružení - Ostravská organizace vozíčkářů. Současně s jejím vznikem začal vycházet časopis Vozka. Během své poměrně krátké existence si tento dvouměsíčník získal mnoho příznivců z řad těžce tělesně handicapovaných z Ostravy a okolí. Hlavním posláním periodika je přinášet aktuální informace ze všech oblastí života handicapovaných obyvatel města a Moravskoslezského kraje, novinky v sociální oblasti, v oblasti odstraňování architektonických bariér, informace o kulturních, společenských a sportovních akcích, o nejrůznějších aktivitách vozíčkářů z Ostravska atd.

V poslední době jsme si zvykli kritizovat nejrůznější věci častěji než tomu bylo v minulosti. V mnoha případech k tomu máme pádné důvody, ale občas jde pouze o naši frustraci a příslovečnou "blbou" náladu. Mnohem méně jsme ochotni pochválit někoho a něco, co je dobré. Doufám, že nejde o jev trvalý a že nejde ani o projev naší národní vlastnosti, jak se nám ji snaží vnutit okolní svět. Svou pochvalou a poděkováním chci vyvrátit tvrzení o tom, že "když se sami alespoň třikrát denně nepochválíte, nikdo to za vás neudělá!"

Má pochvala se týká již zmíněného časopisu ostravských vozíčkářů Vozka a osoby, která je s ním od počátku bytostně spjata. Je jím jeho šéfredaktor a člověk na invalidním vozíku v jedné osobě ing. Petr Dzido. Je otcem myšlenky, stojí při zrodu každého nového čísla a časopis je z větší části jeho dílem. Za tento vklad hnutí zdravotně postižených byl oceněn i Vládním výborem pro zdravotně postižené v Praze 3 cenou v kategorii písemně publikovaných děl.

Za 4 roky svého trvání si Vozka udržel dobrou úroveň, je čtivý, přináší množství cenných rad a informací, má hezkou grafickou podobu, nechybí v něm vtip, nadsázka. Vychází jednou za 2 měsíce, přesto je dostatečně aktuální. Čtenáři jistě ocení přednost jednotlivých rubrik, jeho formát.

Já osobně nepojímám Vozku jako konkurenta renomovaných periodik - Vozíčkáře či novin Můžeš. Periodikum slouží početné komunitě vozíčkářů a zdravotně postižených třetího největšího města v České republice. Další nepřehlédnutelnou komunitou, která se řadí ke čtenářům časopisu Ostravské organizace vozíčkářů, jsou obyvatelé blízkého rehabilitačního areálu v Hrabyni. Oni jsou rovněž spjati neviditelnou pupeční šňůrou s děním v našem městě. Vozíčkáři z Hrabyně jezdí již řadu let do Ostravy za nákupy, ale i na úřady, do nemocnic atd. Každý imobilní člověk ocení aktuální informace o bezbariérových přístupech, službách, zejména v blízkosti svého bydliště.

Časopis a jeho tvůrci by měli v první řadě zohledňovat potřeby, nároky a zájmy svých čtenářů. V případě časopisu Vozka se tak děje. Vždy je co zlepšovat, ale je také na nás čtenářích, dopisovatelích a spolupracovnících abychom si to "pohlídali" a přispěli svým dílem k udržení a zvyšování kvality toho či onoho periodika.

Časopisu Vozka a jeho šéfredaktorovi přeji do dalších let vše dobré a mnoho spokojených čtenářů!