Nový školský zákon zkomplikoval život některým žákům zvláštních a pomocných škol. Části z nich totiž znemožňuje dosáhnout základní vzdělání po dovršení 20. narozenin, takže důsledné uplatňování zákona může pro některé mentálně postižené znamenat ztrátu smyslu života.

"Aby postižené děti mohly získat alespoň základní vzdělání, musejí absolvovat tříletou přípravku. Mnohdy pak tyto děti začínají základní školní docházku až mezi 10. a 15. rokem věku. Máme u nás 23letého chlapce, který do naší školy chodí rád, ale který podle nového školského zákona nemůže po dovršení 20. roku věku dále získávat základní vzdělání," uvedla ředitelka speciálních škol v Horšovském Týně Zdeňka Paterová během návštěvy europoslance KSČM Jaromíra Kohlíčka. Podle ředitelky je navštěvování školy pro mentálně postižené mladé lidi často jediným smyslem života. Do své školy na rozdíl od svých vrstevníků z "normálních" škol chodí rádi. Vzdělávání lidí s mentálním postižením stojí sice státní pokladnu poněkud více peněz, ale vynaložené prostředky se státu vrátí.

"Pokud by se přestali učit, většinou by jen seděli doma a pobírali sociální dávky. Takto mají větší šanci si najít odpovídající práci a investované peníze státu postupně vracet na daních," upozornila. S názorem ředitelky se ztotožnil jak Kohlíček, tak poslanec KSČMLadislav Urban. "V zákoně by mělo být uvedeno, že pro děti s určitou mentální nedostatečností je možné získávat základní vzdělání až do 26 let," uvedl Kohlíček. Ředitelka si také posteskla na další předpis, který se jí zdá nesmyslný:

"Podle rámcového vzdělávacího programu pro speciální školy máme naše žáky učit cizím jazykům. My ale máme mnohokrát problém je naučit alespoň pořádně česky. " V Horšovském Týně fungují zvláštní škola (1 19 žáků), pomocná škola (30 žáků) a učiliště (70 učňů). Tyto školy zaměstnávají 59 vlastních pracovníků. Přestože se to může zdát nepravděpodobné, řadě absolventů učiliště se daří získat normální zaměstnání.

"V tomhle případě záleží, do jaké party se ve firmě dostanou. Když do dobr é, pracují tam řadu let a kolegové si je chválí," konstatovala ředitelka s tím, že to platí především o zednících. Vedení školy uvažuje o tom, že by své svěřence připravovalo i v dalších oborech. Hlavně pro děvčata budou určené obory cukrářské práce a šití prádla, a to už od příštího roku.

"Je to kvůli tomu, aby si naše děvčata mohla udělat výuční list a mohla pak pracovat na živnostenský list. Uplatnění ve velkých firmách najdou těžko, protože nemohou vyhovět jejich požadavku na rychlost. Nejsou sice příliš rychlé, ale zato mohou nabídnout kvalitní práci," dodala Paterová.