Poskytování propadlých výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví pro humanitární účely, které umožnila novela zákonů o ČOI a o ochraně spotřebitele (zák. č. 439/2003 Sb.) přineslo v praxi některé problémy, s nimiž je třeba počítat. Od poloviny dubna, kdy byly na inspektorátu ČOI Ústí nad Labem předány první výrobky ředitelům dětských domovů v Karlových Varech a Mariánských Lázních, obdržely potřebné oděvy, obuv a další doplňky pro svoje svěřence také z dalších inspektorátů ČOI dvě desítky neziskových organizací.

Do konce července ČOI přijala a zaregistrovala celkem 85 žádostí o výrobky a zboží pro využití k humanitárním účelům. Pouze čtyři žádosti byly zamítnuty, neboť žadatelé nevyhověli podmínkám stanoveným zákonem. Do dnešního dne bylo vyřízeno 21 žádostí, někteří dostávají požadované věci právě v těchto dnech. Dosud bylo předáno 5 191 ks výrobků, a to převážně dětským domovům. Dalším čekatelům se to zdá málo, ale prodlení není způsobeno postupem ČOI.

O tom, které výrobky jsou vhodné k dalšímu využití, rozhodují ředitelé inspektorátů. Výrobky, u nichž je podezření na zdravotní závadnost, a výrobky k odznačení nevhodné, zejména proto, že odstranění všech chráněných prvků by znamenalo faktické zničení těchto výrobků, jsou dále evidovány jako odpad a následně zlikvidovány. Výrobky vhodné k odznačení a následnému předání neziskovým organizacím jsou roztříděny, označeny podle druhu a uskladněny odpovídajícím způsobem, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Přestože v rámci celé ČOI bylo v průběhu 1. pololetí zabráno téměř 300 000 ks padělků, k využití pro humanitární účely je vhodný pouze zlomek tohoto množství (cca 2/3 jsou audiovideonosiče a více než polovina zbývajících výrobků je k dalšímu využití nebo odznačení nevhodná, např. hodinky, většina džínsových výrobků…).

Disproporce mezi množstvím zabraného zboží a počtem výrobků poskytovaných pro humanitární účely je způsobena zejména tím, že pravomocné rozhodnutí ČOI vydané ve správním řízení, na jehož základě se stává zabrané zboží porušující některá práva duševního vlastnictví majetkem státu, vyžaduje dodržení procesních lhůt. Teprve poté je možné se zbožím dále nakládat, tj. poskytnout je žadatelům.

Odstranit prvky představující předmět duševního vlastnictví a označit každý výrobek neodstranitelným nápisem "humanita" je smluvní povinností přejímající organizace. Kontrolu, zda byly tyto povinnosti dodrženy, provádí obchodní inspekce a jejich porušení je pod sankcí až do výše 1 000 000 Kč. A to představuje další časovou prodlevu - než si tyto výrobky děti poprvé obléknou, je třeba zkontrolovat, zda z každého z nich byly odstraněny všechny prvky, které jsou předmětem chráněných práv majitelů duševního vlastnictví, zda jsou označeny nápisem “humanita” a odstraněné prvky zničit. Kritické hlasy, které se v poslední době ozývají na adresu ČOI, že děti nemají zájem o anonymní oděvy a že odstraňování prvků je pracné, jsou opodstatněné. ČOI si je vědoma toho, že povinnosti přejímajících organizací jsou náročné na čas, ale porušovat zákon nelze.

Zákon je v tomto případě jednoznačný – jeho cílem bylo umožnit, aby výrobky mohly být využity k činnostem, které mají zajistit základní potřeby obyvatelstva v tíživé životní situaci nebo postiženého mimořádnou událostí, kdy má využití mimořádných materiálních zdrojů své opodstatnění, nikoliv jako standardní zajištění základních potřeb neziskových organizací. Proto povinností každé přejímající organizace je, zabránit zneužití těchto výrobků nebo zboží a jejich opětovnému uvedení do prodeje, vést evidence a archivovat doklady o převzetí výrobků, odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví pro účely kontroly, a to po dobu 3 let. Jejím právem je, rozhodnout se, zda tyto výrobky jsou pro ně za zákonem stanovených podmínek přínosem nebo zátěží. Kritika postupu ČOI je tedy bezpředmětná.