Stačí se zařadit do kategorie osob se změněnou pracovní schopností, nemít dostatečně vysoké vzdělání a najít práci se rázem stává daleko větším problémem, než si lze představit.

"Průměrná délka evidence je okolo dvou let, což je dvojnásobně více než u jiných občanů," upozornila vedoucí odboru trhu práce zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová. Podle ní příliš nepomáhá ani skutečnost, že zaměstnavatelé mají možnost čerpat dotace z rozpočtu aktivní politiky.

"Jednou z hlavních příčin vysoké nezaměstnanosti postižených je také jejich nízká vzdělanost. V této skupině převažují ti, co mají pouze základní vzdělání, nebo jsou vyučení," vysvětlila Majdyšová. Zároveň doplnila, že dalším negativním faktorem je jejich vyšší průměrný věk.

Podle Petry Julinové ze Zlína, která patří mezi občany se změněnou pracovní schopností, je ovšem chyba spíše v lidech. "Mám vadu zraku. Někdy se mi stalo, že jsem například nemohla na novém počítačovém programu něco přečíst. Díky tomu mě mnohokrát propustili již ve zkušební době namísto toho, aby mi dali čas," řekla Julinová, která ve Zlíně žije již třetím rokem a za tu dobu byla na pracovním úřadě zaevidovaná už třikrát. "Bohužel mi ani jednou nepomohl. Práci jsem si vždycky musela najít sama," podotkla.

Většina zaměstnavatelů ale při výběrovém řízení dá raději přednost člověku bez postižení. "Na trhu práce je tolik lidí, že nevím, proč bych měl zaměstnat hendikepovaného. Těch pár korun, co na ně stát přispívá, mě totiž skutečně nevytrhne," řekl jeden majitel zlínské společnosti, který si nepřál být jmenovaný.

Kvůli takovému a podobným přístupům zaměstnavatelů jsou v kraji nestátními organizacemi zřizované chráněné dílny či pracoviště.

"V současné době máme plný počet, což je čtyřiadvacet zaměstnanců a z toho je šedesát procent s mentálním či tělesným postižením nebo s kombinovanými vadami," informovala ředitelka občanského sdružení Slunečnice Miluše Zvonařová. Vysvětlila, že většinou jde o absolventy pomocných a zvláštních škol. " Jsme si moc dobře vědomi toho, že lidi s postižením si práci hledají velmi těžko. To nás přivedlo k myšlence zřídit takzvané tréninkové pracoviště," podotkla Zvonařová. Podle jejích slov jde o dlouhodobý rekvalifikační kurz, který až tři roky vychovává hendikepované pro další zaměstnání. Velmi často jsou to například kuchaři či číšníci.

"V současné době tady máme čtyři takové pracovníky. Dva z nich už půjdou přes léto pracovat do některých zlínských kaváren," řekla Zvonařová s tím, že jinak se sdružení snaží najít lidem práci vhodnou vzhledem ke druhu postižení.

"Máme tady totiž jak dílny keramické, tak umělecké či technické," poznamenala ředitelka.

V současné době je v evidenci Úřadu práce ve Zlíně 1168 uchazečů se ZPS, což je 12,5% z celkového počtu nezaměstnaných. Podle Majdyšové je obdobná situace také v jiných regionech kraje.

Zatímco na konci roku 2002 bylo v evidenci úřadu práce 1 072 uchazečů se změnou pracovní schopností, na konci roku 2003 to bylo 1 126, což je o pět procent více.