Osoby se zdravotním postižením, senioři, lidé, kteří se nacházejí v obtížné sociální situaci, budou mít větší možnost spolurozhodovat o způsobech zajištění jejich potřeb. „Kupní síla“ uživatelů sociálních služeb by měla být posílena. Takové postavení by měl lidem v nepříznivé sociální situaci zajistit nový zákon o sociálních službách, který Ministerstvo práce sociálních věcí ČR (MPSV) předkládá v podobě věcného záměru vládě.

V průběhu června proběhlo široké připomínkové řízení. K materiálu se vyjadřovalo celkem 57 připomínkových míst. MPSV oslovilo nejen jednotlivá ministerstva, ale také všechny kraje, Svaz měst a obcí ČR, organizace zastupující zájmy poskytovatelů i uživatelů sociálních služeb. Doručeno bylo více než 600 připomínek a naprostou většinu z nich autoři věcného záměru zákona akceptovali. Pokud vláda věcný záměr schválí, bude pokračovat legislativní proces tak, aby zákon začal platit od roku 2006. Základním cílem předkládaného návrhu je vytvořit podmínky pro uplatnění principů moderní sociální politiky v oblasti sociálních služeb. Návrh věcného záměru zákona o sociálních službách stanovuje, komu jsou sociální služby určeny a jaké druhy sociálních služeb jsou poskytovány. Definuje práva a povinnosti účastníků systému sociálních služeb, organizaci celého systému a zabezpečení z hlediska plánování, toku informací, zajištění a kontroly kvality, účinnosti a efektivity poskytování sociálních služeb a jejich financování.

Podstatou věcného záměru zákona je zajištění takových podmínek, které dají každému člověku možnost „postarat se sám o sebe“, a to s využitím jeho běžných zdrojů, ale také za případné spoluúčasti státu či samosprávy. Ale zároveň, pokud se nachází v nepříznivé sociální situaci, mu bude nabídnuta účinná pomoc prostřednictvím poskytnutí sociální služby.

Každý musí mít právo spolurozhodovat o možnostech řešení své nepříznivé sociální situace. V případě poskytnutí pomoci musí být zajištěno, aby tato pomoc nepoškozovala zájmy uživatele služby. Je také důležité zajistit, aby poskytovatelé služeb (bez ohledu na jejich statut) měli rovný přístup k systémům financování. Organizace, které sociální služby poskytují, budou financovány především z veřejných rozpočtů a z úhrad uživatelů služeb. Takové opatření bude možné pouze v případě, že bude existovat systém registrace poskytovatelů, aby bylo možné dohlížet na plnění zákonem stanovených podmínek.

Strategickým a metodickým orgánem v této oblasti bude i nadále Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kraje a obce pak budou ve své samostatné působnosti vytvářet podmínky, za kterých budou sociální služby v jejich území podle místních (regionálních) potřeb a možností poskytovány.

V oblasti systému financování sociálních služeb musí být zajištěno, aby byla posílena „kupní sila“ uživatelů sociálních služeb, a to prostřednictvím zavedení systému „příspěvků na péči“. Nárok a výše tohoto příspěvku bude odpovídat individuální situaci žadatele.

Věcný záměr zákona ošetřuje také financování provozu sociálních služeb. Počítá s tím, že prostředky by měly poskytovat především kraje a obce, a to podle regionálních a místních potřeb.