Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) mělo do konce června předložit vládě věcný návrh zákona o sociálních službách. Hlavními kritiky navrhovaného řešení zřejmě nebudou organizace zdravotně postižených. Jejich požadavkům na změnu systému posuzování "obtížné životní situace" a financování sociálních služeb formou "příspěvku na péči" vyšlo MPSV do značné míry vstříc (viz rozhovor s náměstkyní ministra práce Ludmilou Müllerovou v příloze Zdravotně sociální péče na str. II až IV).

Zákon nereflektuje situaci v terénu

Zděšení však věcný návrh zákona vyvolal u zástupců Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, kteří poukazují především na to, že návrh zcela opomíjí rozsáhlou oblast zdravotně sociální péče. Odboráři poukazují už na nedostatečný popis současné situace. Předkládací zpráva se zmiňuje pouze o trendu stárnutí populace, zhodnocení stávající právní úpravy a rozbor skutečného stavu zabírají něco málo přes tři stránky textu. Většinu tvoří výčet platných zákonů a obecný popis situace začínající od Rakousko-Uherska. Konkrétní data uvádějí pouze tři tabulky převzaté ze statistické ročenky za rok 2002. Odborový svaz se pozastavuje zejména nad tím, že MPSV ve věcném návrhu zákona neuvádí údaje o struktuře klientely a charakteru péče poskytované v domovech důchodců, které má k dispozici. "Není tam vůbec uveden ani výsledek práce ministerstva samotného, respektive Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který jednak zpracovával statistiku klientely a jednak se zabýval tím, jaký podíl zdravotní péče je poskytován v lůžkových sociálních zařízeních," říká předseda odborového svazu Jiří Schlanger. Přitom projekt, který výzkumný ústav zahájil v roce 2002 (viz Domovy a ústavy se bez kvalifikovaných sester neobejdou, příloha Zdravotně sociální péče ZDN 13/2004), měl zmapovat podíl kvalifikovaných ošetřovatelských výkonů v zařízeních sociální péče právě s ohledem na vznik nových právních norem vymezujících financování systému zdravotní a sociální péče. "Pětina lůžek ve všech typech ústavů jsou ošetřovatelská lůžka. Studie výzkumného ústavu, který spolupracoval i se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, došla k závěru, že všichni tito lidé potřebují permanentní ošetřovatelskou péči a řada dalších potřebuje péči déle než tři hodiny denně," uvádí J. Schlanger s tím, že péči o tyto klienty nemohou zajistit agentury domácí péče, protože zdravotní pojišťovny jim hradí péči poskytovanou maximálně tři hodiny denně.

Zruší ministerstvo současné domovy důchodců?

"V předloženém věcném záměru zákona o sociálních službách nikde nenajdete zmínku o současných domovech důchodců. O těch, které se postupem času změnily převážně v ošetřovatelské ústavy. Autoři návrhu zákona se chovají, jako kdyby stavěli systém sociálních služeb na zelené louce," říká Iva Merhautová z odborového svazu. V pasáži návrhu zákona, která charakterizuje základní druhy služeb sociální péče, se skutečně nehovoří o domovech důchodců, jsou zde však uvedeny pobyty v domovech sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. "Služba je určena osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy zejména v oblastech osobní péče a péče o domácnost a které v této situaci nemohou žít ve vlastním domácím prostředí," uvádí se v charakteristice této služby. Cílem poskytovaných služeb má být "podpora rozvoje nebo alespoň částečné zachování stávající soběstačnosti uživatele a jeho případný návrat do vlastního domácího prostředí". O imobilních obyvatelích domovů důchodců, těch je čtvrtina až třetina, a zhruba o 55 procentech klientů, kteří potřebují zvýšený dohled, se zde skutečně nehovoří. "Ministerstvo připravuje zákon o sociálních službách pro zdravé občany. Kdyby měl vstoupit v účinnost v navrhované podobě, znamenalo by to, že ústavy sociální péče ztratí oprávnění poskytovat zdravotní péči, respektive klienti tam budou mít jenom základní sociální péči. Jsme přesvědčeni o tom, že zdraví občané se o sebe budou moci postarat doma, a nevíme, proč by měli odcházet do institucí. Ty jsou určeny těm, kteří už nedokážou péči o sebe zvládnout, včetně péče zdravotní," tvrdí J. Schlanger. Ve většině případů se navíc zdravotní stav obyvatel domovů důchodců postupně zhoršuje i přes veškerou péči ošetřujícího personálu a klienti vůbec neuvažují o návratu do domácího prostředí. "Znovu a znovu se ptáme ministerstva ve svých připomínkách, co bude s těmito lidmi. Co bude s domovy důchodců, které budou pečovat o tyto občany? Nebudou moci poskytovat ošetřovatelskou péči, tedy ani zaměstnávat ošetřovatelský personál. Převezme tyto občany do nepřetržité péče resort zdravotnictví? Jednají o tom ministerští úředníci s kolegy ze zdravotnictví? Nebo se tu tajně chystá nečekaný přesun těchto lidí do zdravotnických zařízení?" ptá se I. Merhautová. Podle ní by se nová definice služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, které současné domovy důchodců neodpovídají, mohla stát důvodem pro zamítnutí jejich registrace jako poskytovatelů sociálních služeb. "Nesplní podmínky pro registraci, budou vyškrtnuty z registru poskytovatelů sociálních služeb, a tím budou vlastně zrušeny," tvrdí I. Merhautová. Podle ní si ministerští úředníci zřejmě nevědí rady, jak problém zdravotně sociálních potřeb obyvatel současných domovů důchodců vyřešit, raději ho tedy pominou, jako kdyby neexistoval, a přesunou řešení na resort zdravotnictví. Místopředsedkyně odborového svazu Jana Dvořáková přistupuje k téže věci z opačného konce: "Jestliže MPSV neustoupí od tohoto trendu, který prosazuje, budeme požadovat, aby stávající domovy důchodců, kterých je na 400, přešly pod resort zdravotnictví. Tam budou potřebu kvalifikované ošetřovatelské péče odborně posuzovat a nebudou pod hlavičkou sociálních služeb starým občanům zdravotní péči odpírat."

Zdravotníci v ústavech sociální péče ztrácejí půdu pod nohama

Postoj ministerstva práce vyjádřený v návrhu zákona je podle J. Dvořákové zásadní už teď. "Zpochybňují jakoukoliv zdravotní ošetřovatelskou péči v domovech důchodců a ústavech sociální péče, ačkoliv náš stát nemá ošetřovatelské ústavy a kromě akutní péče a časově omezené péče v léčebnách dlouhodobě nemocných a v psychiatrických léčebnách u nás není instituce, která by se postarala o dlouhodobě nemocné staré občany. Dosud tuto funkci zastávaly domovy důchodců, ale podle MPSV tam nemá být poskytována ošetřovatelská péče," říká J. Dvořáková a upozorňuje na to, že v domovech důchodců jsou špatně placení zaměstnanci (průměrný plat v sociální sféře je o čtyři tisíce nižší než celostátní průměr), že je jich tam málo a vykonávají fyzicky i psychicky obtížnou práci. K tomu všemu jsou podle ní zdravotničtí pracovníci přeřazováni na místa s nižší požadovanou kvalifikací nebo jsou propouštěni a nahrazováni zaměstnanci se základním vzděláním. "To musí vést časem k velice zhoršené péči o naše seniory a samozřejmě, že to má veliký dopad na zaměstnance, kteří v těchto službách léta pracují," říká J. Dvořáková. Vlajkovou lodí tohoto trendu je podle ní samo ministerstvo práce a sociálních věcí, na jehož stanoviska se odvolávají ti, kteří se zbavují ošetřovatelského personálu nebo ho přeřazují do kategorie takzvaného obslužného personálu. "Sociální služby se rozdělily na ty, ve kterých si jejich zřizovatelé zachovali zdravý rozum a k poskytování služeb - ať už zdravotních či pedagogických - zaměstnávají nadále příslušně kvalifikovaný personál, a na ty, kde otrocky přeřadili odborné pracovníky do kategorií nekvalifikovaných pracovníků, přičemž nadále vykonávají kvalifikovanou práci. Pod hlavičkou humanizace a práv klientů jsou dlouholetí zaměstnanci vyhazováni, takzvaně dobrovolně přeřazováni (s dovětkem, když se ti to nelíbí, tak běž) do méně placených kategorií. Nejhorší je, že vysoká nezaměstnanost je omezuje v jejich vůli se bránit," uvádí J. Dvořáková.

Co v návrhu zákona chybí
Zástupci odborového svazu si od zákona slibovali, že pomůže řešit množství dalších problémů, například zajištění ochrany lidských práv, ale také bezpečnosti zejména psychicky nemocných klientů, kteří mohou ublížit sami sobě, jiným klientům i personálu. "Doufali jsme, že povinností zřizovatele bude zabezpečit nejen důstojné podmínky pro klienty, ale také přiměřené podmínky pro zaměstnance. Že pro vedoucí těchto zařízení budou stanoveny nejen kvalifikační, ale také osobnostní předpoklady. Že se zakotví povinnost starat se o odborný růst zaměstnanců s umožněním dalšího vzdělání odpovídajícího jejich kvalifikaci a potřebám klientely, včetně supervize. Očekávali jsme zákon, který by naopak znemožnil provozovat sociální služby těm, kteří k tomu nemají ty nejmenší předpoklady. Zákon, který by zakotvil principy standardů kvality, ale kvality podle osvědčených principů (ISO), ne takových, které s kvalitou nemají nic společného. To všechno už od nás ministerští úředníci slyšeli v různých pracovních skupinách, četli v četných našich stanoviscích. Bohužel jsme se toho opět nedočkali," konstatuje J. Dvořáková. Josef Gabriel

Zdravotníci jsou potřeba, ale...

Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová tvrdí, že MPSV jednoznačně uznává potřebnost kvalifikované ošetřovatelské péče v domovech důchodců a ústavech sociální péče. "Domovy důchodců určitě projdou transformací, musí vymizet pojetí, že to je pro klienty domov, kde není potřebná ošetřovatelská péče. Samozřejmě že je a bude potřebná stále více, protože obyvatelstvo stárne," říká L. Müllerová. Zavádět povinné personální standardy však ministerstvo nechce. Jak zařízení dosáhne požadované kvality péče, to má být záležitostí zřizovatele, respektive ředitele zařízení. "Zdravotnický personál je pro ředitele dražší a i z pohledu katalogu prací je luxusnější, takže se nejspíš bude snažit, aby zdravotních sester potřeboval co nejmíň. Ale není možné, aby sociální pracovník porušoval zákon a například píchal injekce," uvádí L. Müllerová.