Hendikepovaní lidé mají v Ostravě stále mizivou šanci najít práci. A to nejen proto, že v kraji počty nezaměstnaných už rok neklesly pod stotisícovou hranici, což je jedna z nejvyšších hodnot v zemi. Zaměstnavatelé o pracovníky se změněnou pracovní schopností totiž příliš nestojí, a to i přesto, že jejich zaměstnávání od minulého roku větším firmám nařizuje zákon.

Na druhé straně úředníci také přiznávají, že mnohým zdravotně postiženým chybí motivace pracovat. "Počet občanů se změněnou pracovní schopností mezi uchazeči o zaměstnání se ve městě soustavně zvyšuje. Nejde sice o růst dramatický, nicméně je vytrvalý," přiznala Svatava Baďurová, mluvčí ostravského úřadu práce. Ten k poslednímu listopadu evidoval tři tisíce sto devadesát devět zdravotně hendikepovaných lidí, což je o dvě stě šest osob více než ke stejnému datu před rokem. "Možnosti uplatnění uchazečů se změněnou pracovní schopností jsou v Ostravě trvale mizivé. Počet volných míst je pro ně minimální. Průměrně měsíčně jich bylo pouze jedenáct," uvedla Anežka Dombková, vedoucí ostravské pobočky úřadu práce, která má na starosti hendikepované. Přesto podle ní legislativní úpravy, podle nichž musejí od loňska zaměstnavatelé s více než pětadvaceti pracovníky nabídnout práci také lidem se zdravotním postižením, začínají mít příznivý dopad.

Svou povinnost může zaměstnavatel plnit několika způsoby. Pracovníky s handicapem může zaměstnat, nebo odebírat výrobky od firem, kde pracuje větší polovina zaměstnanců s nějakým postižením. Také se může z této povinnosti vykoupit penězi, či kombinovat všechny tři způsoby dohromady. "Po zvýšení odvodů do státního rozpočtu dávají firmy v Ostravě přednost zaměstnávání lidí se změněnou pracovní schopností či odebírání výrobků od společností, v nichž pracují převážně zdravotně postižení," vysvětlila Dombková. Dokládají to podle ní také statistická čísla. V roce 2001 totiž odvedli zaměstnavatelé jako náhradní plnění své povinnosti téměř čtrnáct milionů korun, loni to bylo necelých třináct milionů. "Přitom se vyměřovací základ náhradních odvodů na jednu osobu zvýšil trojnásobně," upřesnila Dombková. Gabriela Pavuková, spolumajitelka ostravské firmy Inter Meta, kde šijí zdravotnické pomůcky, přiznává, že za poslední dva roky se odbyt jejich výrobků v souvislosti s novým zákonem zvýšil. "Dopad nového zákona jsme pocítili. Nejčastěji od nás ale zboží nakupují státní instituce," uvedla Pavuková. Mluvčí ostravského úřadu práce také přiznává, že vedle sankčních opatření působí na zaměstnavatele i finanční motivace. "Podpora zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností má formu daňových zvýhodnění, systému dotací ze státního rozpočtu a návratných finančních výpomocí," uvedla Baďurová.

Zásadní řešení problematiky hledání práce pro lidi se zdravotním postižením však nevidí v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích. V Ostravě v současnosti funguje třináct chráněných dílen s dvaaosmdesáti pracovními místy. "Hlavní opatření, jak zaměstnat více lidí s handicapem, ale spočívá především v jejich uplatnění na běžném trhu práce," míní Baďurová. Handicapovaní lidé s pracovní zkušeností ale dávají přednost práci v chráněné dílně. "Jsou totiž přesvědčeni, že ještě dlouho potrvá, než se prostředí v českých firmách zkultivuje tak, aby pro ně bylo věcí cti zaměstnávat lidi s handicapem," uvedla mluvčí. Na druhé straně ale přiznává, že ani lidé s postižením by neměli zneužívat svého handicapu vůči zaměstnavateli či úřadům. "Zdravotní postižení je totiž v mnoha případech zástupným problémem v tom, proč někteří nenacházejí práci," domnívá se mluvčí. Navíc řada lidí se změněnou pracovní schopností má vyšší věk a převážně nízké dosažené vzdělání. "Svou roli sehrává také úroveň mezd, sociálních dávek a pobírání renty u některých uchazečů, kteří nemají motivaci si hledat zaměstnání," uvedla mluvčí. V Ostravě je mezi lidmi s handicapem více než šest stovek rentiérů. Také Miroslava Makovcová z ministerstva práce a sociálních věcí přiznala, že počty osob se zdravotním postižením ovlivňují například pravidla, kterými se řídí vyplácení dávek.