Co je Integra, jaké nabízí služby a co je jejím cílem?
Integra je zařízení, které vzniklo před jedenácti lety jako soukromé víceleté gymnázium, které bude ve svých zdech společně vzdělávat a vychovávat studenty s nějakým handicapem spolu se studenty, kteří jsou na tom v životě zatím lépe a žádný handicap nemají. Za těch jedenáct let se ukázalo, že je to projekt velice životaschopný. Mezi našimi absolventy je řada tělesně postižených lidí, různého stupně postižení, řada nevidomých lidí, neslyšících, řada lidí s lehkou mozkovou dysfunkcí - dysleksií, dysgrafií a podobně. Ukazuje se, že mladí lidé nejsou zatížení předsudky jako okolní společnost, že jsou schopni být spolu, jsou schopni si pomáhat, jsou schopni se vzájemně obohacovat a naplňovat slovo integrace až do konce.
Za jakých okolností Integra vznikla, kde se vzal nápad založit takovéto vzdělávací zařízení?
Tento nápad samozřejmě nevznikl během jedné hodiny, byly tu takové malé potůčky, které se sbíhaly do velké řeky. Škola vznikla na podzim roku 1992. První úvahy jsme měli s kolegyni Hanou Německou, se kterou jsme školu založili, již v roce 1991, kdy jsme učili na základní škole na brněnské Kociánce, kde jsme viděli, že možnost dalšího vzdělávaní handicapovaných lidí je velice omezena. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli otevřít dveře gymnázia Integra všem bez ohledu na zdravotní stav, samozřejmě všem, kteří jsou schopni studovat gymnaziální typ studia. A opravdu musím říct, že mám radost hlavně z takových absolventů, kteří byli jinými školami označení jako lidé, kteří nemohou studovat. Není jich málo, není to jeden nebo deset, je jich mnohem víc.
Jsou vaše maturitní zkoušky považovány za stejně hodnotné, jako na ostatních gymnáziích?
Je to velice častá otázka. Odpovědět mohu jediným slovem, samozřejmě musí. My upravujeme studijní cestu handicapovaného člověka, ale maturitní výstup musí být srovnatelný. Maturitní výstup je garantován několika věcmi, za prvé je garantován osobou maturitního předsedy, který je z jiné školy, je garantován tím, že jsme zařazeni do sítě škol a co je pro nás ještě důležitější, u anonymních zkoušek na vysokou školu naši studenti z posledních ročníků se vždycky umístili tak, že v tuto chvíli jich dále studuje přes 90 procent. Takže maturita je samozřejmě srovnatelná. Vzhledem k tomu, že jsme zařazeni do sítě škol, tak na našeho studenta je nahlíženo jako na studenta střední školy.
Slyšel jsem, že Vaše škola je držitelem nějakého certifikátu, který umožňuje Vaším studentům studovat na vysokých školách v zahraničí. Mohl byste nám o tom říci více?
Vedle maturitního vysvědčení vydáváme i mezinárodně uznávaný certifikát IES. Tato společnost podle metodiky evropské unie certifikuje studijní programy v rámci celé Evropy, a tudíž my můžeme vydat certifikát, který se dnes může vydat v češtině, angličtině, němčině, italštině, francouzštině, podle zájmů absolventů. Certifikát hovoří o tom, že dotyčný člověk absolvoval uznávaný, certifikovaný studijní program. Samozřejmě jeho jméno zůstává dvacet let na internetové síti na adrese
www.certification-education.info, kdokoliv si ho může najít. Tudíž zaměstnavatel či vysoká škola ve světě si může ověřit, že je naším absolventem. Je to samozřejmě obrovská výhoda, protože Čech v zahraničí dneska už není nic neobvyklého.
Jedenáct let je dost dlouhá doba na to, aby takový projekt, jako je ten Váš, ukázal svou životaschopnost. Co se podle Vašeho názoru za těch jedenáct let povedlo?
Hlavně to, že škola funguje, že každý rok do světa vypouští lépe a lépe připravené studenty, dneska patříme do rodiny kvalitních škol, Integra je uznávána, okolí pochopilo, že handicapovaní lidé mají také právo na vzdělání, jako kdokoliv jiný, že jsou schopni vzdělávat se spolu s ostatními studenty. Povedlo se to, že škola je fakultním pracovištěm pedagogické fakulty Masarykovy university, členové našeho týmu jezdí přednášet mimo Integru.
Co plánujete do budoucna?
Chtěli bychom konečně odhodit balvan na krku týkající se našich nemovitostí. Jednáme s kolegyní kontinuálně, téměř nepřetržitě několik let o vyřešení vlastnických vztahů k užívaným budovám, popřípadě o jiné variantě. Školu toto stojí značné množství prostředků, škola by se potřebovala ne se nějak kapacitně rozrůstat, ale přesto bychom potřebovali další prostory pro odborné pracovny, chtěl bych vybudovat vzdělávací centrum, nějakou knihovnu s připojením na internet, je potřeba společenská aula, kde bychom se mohli setkat s rodiči a tak dále. Takže v tuhle chvíli se moje snažení nejvíc napíná tímto směrem.
Při Vašem zařízení funguje speciální pedagogické centrum. Co je jeho úkolem?
Neřekl bych, při Vašem zařízení. Ono je organickou součástí Integry. V rámci jednoho týmu fungují vyučující běžných předmětů a s nimi na poradě sedí psycholog, speciální pedagog, rehabilitační pracovníci. Jeho úkolem je podílet se na procesu vzdělávání a výchově handicapovaných lidí. My jsme dnes schopni nabídnout psychologické vyšetření, psychologickou pomoc, speciálně pedagogickou pomoc edukační, terapeutického charakteru. Naší rehabilitační pracovníci jsou schopni se starat o fyzickou pohodu, rehabilitaci atd. Nedá se to oddělit od sebe, protože to tvoří jeden komplex.
Myslíte si, že Vaše rehabilitační péče je srovnatelná s rehabilitací, třeba, na brněnské Kociánce?
Nejsem kompetentní toto srovnávat. Samozřejmě máme daleko menší prostory, než má Kociánka, ale co se týká kvalifikace, co se týká základního rehabilitačního vybavení jsme zcela v pohodě. Máme zde rehabilitační vanu s vířivkou, se zvedákem, takže není problém do ní dostat totálně imobilního člověka. Máme elektrický, polohovatelný, masážní stůl, malou rehabilitační tělocvičnu s individuálním vybavením. Nebudu srovnávat, jestli jsme lepší nebo horší, ale vzhledem ke struktuře našich studentů jsme schopni tady tuto službu poskytovat.
Spolupracujete také s lékaři?
Samozřejmě. Jsme v úzkém kontaktu se všemi lékaři podle handicapu především s ortopedem, s dětským lékařem, alergologem atd. To nepřichází v úvahu s nimi v kontaktu nebýt. Prakticky známe všechny lékaře, kteří mají v péči naše studenty. Spolupracujeme s nimi, nemůžeme je suplovat.
Děkuji Vám za rozhovor
Autor: Libor Gino Doležal
Zdroj: Vlastní zpráva