Dnes je Úterý, 8. října 2024, svátek má Věra
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech článků
pouze ve zvolené rubrice

 
Rubriky

Akce
Auto-moto
Bariéry
Bydlení
Finance
Internet
Inzerce
Jak na to
Legislativa
Literatura
Média
Názory
O nás
Politika
Pomůcky
Poradna
Příběhy nevidomých
Rozhovory
Servis pro NNO
Služby
Sport
Stalo se
Volný čas
Vzdělávání
Zajímavosti
Zaměstnávání
Zdraví
 
Nejčtenější články

 
Naposledy přidané

 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 6730
 
Webinfo


 

31.01.2005, 07:28 - rubrika " Příběhy nevidomých "
Příběhy nevidomých: Důvěřivý zloděj

Na sídlištích velkých měst se často stává, že se dokončí byty a potom se zjistí, že není kam umístit potřebné instituce, bez kterých se sídliště neobejde. U nás se stalo, že se i úřadovny policie musely nastěhovat do bytů v přízemí jednoho činžovního domu. A poslechněte si, k čemu to bylo dobré.

Kráčím si to s bílou holí v ruce z procházky. Věděl jsem, že na konci ulice je dům, kde má sídlo policie, a že za tím domem musím zahnout doleva a přejít rušnou vozovku. Zahnul jsem a na chvíli zastavil, abych si sluchem prověřil, zda můžu pokračovat. Byl již večer a kolem byl klid. Jen za sebou slyším rychlé mužské kroky. Dříve než jsem se znovu rozešel, kroky se zastavily. Neznámý mi vytrhl z ruky bílou hůl a chtěl po mně peníze. Zatvářil jsem se polekaně, ujistil jsem toho darebu, že jsem všechny peníze nechal doma, a prosebně ho žádal o svoji hůl. Zloděj mi sedl na vějičku a řekl s důrazem na každém slově: "Půjdu s vámi, odevzdáte mi všechny peníze a teprve potom vám tu hůl vrátím!"

Zavěsil jsem se do zloděje a vracel se s ním po chodníku, kterým jsem před chvílí přišel. Před jedním domem jsem zastavil. "Tady bydlím, počkejte a já vám ty peníze přinesu." Důvěřivý zloděj asi to naše sídliště neznal a samou radostí z úspěšného lovu přehlédl malou cedulku označující sídlo policie. Stál na chodníku s bílou holí v ruce.

Já jsem zatím projednal u okénka s dozorčím svoji záležitost. Policisté byli hoši mrštní a rychlí. Jeden vyskočil přízemním okénkem a druhý vyběhl z domovních dveří. Zmocnili se překvapeného zloděje a bílou hůl mi odevzdali. Poděkoval jsem a odešel domů s příjemným pocitem vzrušení z prožitého dobrodružství. A zloděj? Ten měl jistě dost času přemýšlet, proč nad ním zvítězil člověk tak bezbranný a ještě k tomu slepý.

Autor: Ze sbírky Evy Reinwaldové
Zdroj: Povídka vybrána z knížky S bílou holí
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk
 
Komentáře ke článku
Infoposel.cz nezodpovídá za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo smazat ty příspěvky, které budou obsahovat vulgární výrazy nebo poškozovat dobré jméno tohoto webu.
 
Žádné.
 
Jaký je Váš názor?

 
Do pole "kontrolní kód" opište prosím číslo z následujícího obrázku
kontrolní kód

Kontrolní kód :

Copyright © 2000-2024 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie