Pro účely zákona 117/95 Sb. se za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou osobu považuje občan, jehož stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 80 % - 100 +%.


Pro účely zákona 117/95 Sb. se za dlouhodobě zdravotně postiženou osobu považuje občan, jehož stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 50 % - 79 %.


Pro účely zákona 117/95 Sb. se za dlouhodobě nemocné dítě považuje nezaopatřené dítě, jehož stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 20 % - 49 %. Klasifikace zdravotního postižení pro určení stupně stanoví příloha vyhlášky č. 207/1995 Sb.


podle zákona č. 117/1995 Sb., § 11 je vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho manžela až do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže

1. se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
2. se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo úraz, nebo
3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, nebo
4. do 18ti let věku dítě, které je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání s výjimkou, kdy mu nenáleží podle zákona o zaměstnanosti.

Za nezaopatřené dítě se uznává také vnuk nebo sourozenec pracovníka nebo jeho manžela, jestliže je v přímém zaopatření pracovníka, nelze na něj přiznat přídavky nebo výchovné z jiného důvodu a jinak jsou u něho splněny podmínky požadované u vlastních dětí. Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které uzavřelo sňatek, pokud jeho manželem není nezaopatřené dítě, nebo které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového zabezpečení.