Jedním z velkých problémů bránících uplatnění zdravotně postižených občanů jsou architektonické, dopravní a komunikační bariéry. V tomto směru došlo přinejmenším v oblasti legislativy k výraznému pokroku. Samotné vytvoření legislativních podmínek však nestačí. Právní předpisy je také nutné dodržovat. Nezastupitelnou úlohu při kontrolní činnosti mají občanské iniciativy i jednotliví občané. Z tohoto důvodu byla tato problematika zařazena do právního minima.

A. Architektonické bariéry

Základním předpisem upravujícím otázky odstraňování architektonických bariér je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Jeho ustanovení provádí nejpodrobněji vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Velmi významné jsou však i další předpisy vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona a 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Společným rysem všech těchto předpisů je velmi výrazný integrační aspekt projevující se již v požívané terminologii. Osobami s omezenou schopností pohybu a orientace nejsou míněni jen osoby se zdravotním postižením, ale i těhotné ženy, matky s kočárky, staří lidé, ale i osoby, jejichž pohybové schopnosti jsou omezeny pouze dočasně.

(1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace. Nebyla-li pro území zpracována územně plánovací dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a) popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.

(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž rozhodnutí nebo opatření k podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.

---

1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.

(2) Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštníchpředpisů3) z hledisek uvedených v odstavci 1.

---

3) Např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

(1) Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví.

(2) Stavební úřad zastaví stavební řízení jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou, popřípadě stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.

(3) Stavební úřad zastaví též stavební řízení, nebude-li dokumentace stavby zajišťovat podmínky pro její užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace 1a) a nebude-li dokumentace ve lhůtě podle § 60 odst. 1 doplněna.

---

1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda

1. dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,
2. dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu,1a)
3. je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání,
4. bude stavba prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor.

(2) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení nepřezkoumává.

(3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky.

(4) Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.

---

1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.

(2) V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány státní správy, projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby povolí, přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby další závazné podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změně se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.

(3) Závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností zajištění přístupu a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.1a)

---

1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

(2) Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před jejich účinností.

(3) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a) stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.

(4) S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.

---

1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen "obecné technické požadavky").

(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.

(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

1. obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,
2. obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,
3. výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,
4. podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti bsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,
5. podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,
6. podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
7. úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,
8. případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,
9. podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,
10. podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
11. obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a)
12. rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3) Hlavní město Praha může vyhláškou vydanou v přenesené působnosti stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.

(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá

1. Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací,
2. Ministerstvo životního prostředí právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby vodohospodářských děl,
3. Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení.

Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Ministerstvo hospodářství stanoví podle § 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

(1) Podle této vyhlášky se postupuje při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace a při navrhování, umísťování a povolování staveb

1. bytových domů obsahujících více než tři bytové jednotky,
2. domů s byty zvláštního určení1) a staveb zařízení ústavního charakteru, určených pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen "stavby pro sociální péči"),
3. občanského vybavení,
4. v nichž se předpokládá zaměstnávání více jak 20 osob,2)
5. pro výrobu, určených pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením,
6. škol.

(2) Ustanovení části druhé vyhlášky se vztahují na všechny stavby uvedené v odstavci 1. Ustanovení části třetí se vztahují na stavby uvedené v odstavci 1 písm. b) a d), ustanovení § 5 se vztahuje též na stavby uvedené v odstavci 1 písm. a). Ustanovení části čtvrté se vztahují na stavby uvedené v odstavci 1 písm. c).

(3) Stavby nebo jejich části uvedené v odstavci 1 písm. b) určí ten, kdo pro tento účel vyčlení prostředky ze svého rozpočtu.

(4) Ustanovení této vyhlášky, pokud to není ze závažných důvodů vyloučeno, se použijí pro navrhování, přípravu a povolování změn staveb uvedených v odstavci 1.

---

1) § 9 odst. 1 a § 10 zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
2) Nařízení vlády ČR č. 384/1991 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

Pro účely této vyhlášky se považují

1. za stavby občanského vybavení3) v částech určených pro užívání veřejností stavby pro
1. správu a řízení,
2. služby, obchod a veřejné stravování,
3. tělesnou výchovu a rekreaci,
4. předškolní zařízení a učiliště,4)
5. kulturu,
6. zdravotnictví a sociální péči,
7. veřejnou dopravu včetně místních komunikací,
8. motorismus - zejména autoservisy, čerpací stanice, stanice technické kontroly, dálniční odpočívadla, autodromy apod.,
9. dočasné ubytování, jako internáty, koleje, ubytovny, hotely, penziony, motely,
2. za osoby s omezenou schopností pohybu a orientace osoby postižené pohybově, zrakově a sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a rodič s dětmi do věku tří let.

---

3) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Přístup do staveb uvedených v § 1 odst. 1 musí být umožněn alespoň jedním vstupem v úrovni komunikace pro pěší bez vyrovnávacích stupňů; výjimečně, z vážných technických důvodů, může být vyrovnání řešeno rampou provedenou podle bodu 1 přílohy.

(1) Chodníky, cesty a lávky pro pěší a podchody musí být řešeny způsobem stanoveným v bodě 1 přílohy.

(2) Vyznačené odstavné a parkovací plochy pro osobní motorová vozidla (pozemní, nadzemní i podzemní) musí mít vyhrazena 2 % stání, nejméně však dvě stání, pro vozidla zdravotně postižených osob. Vyhrazená stání musí být řešena způsobem stanoveným v bodě 3.1 přílohy a musí být označena mezinárodním symbolem přístupnosti. K těmto vyhrazeným stáním musí být zajištěn bezbariérový přístup z komunikace pro pěší.

(3) Prostory pro umístění veřejných automatů a zařízení musí být řešeny způsobem stanoveným v bodě 3.2 přílohy, aby umožňovaly přístup na vozíku pro invalidy (dále jen "vozík").

(4) Přístup k poštovním schránkám, veřejným automatům a zařízením musí být zajištěn způsobem stanoveným v bodě 1 přílohy.

(5) Veřejně přístupné plochy, sady a parky musí být řešeny způsobem stanoveným v bodě 1 přílohy.

Přístup do všech prostorů staveb uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) (kromě domů bez výtahu, u kterých musí být bezbariérovými vnitřními komunikacemi zpřístupněno vstupní podlaží), b) a d) musí být zajištěn vodorovnými domovními komunikacemi, schodišti a výtahy řešenými způsobem stanoveným v bodě 1 přílohy.


(1) Řešení bytů zvláštního určení pro pohybově postižené a obytných částí staveb pro sociální péči musí zajišťovat možnost užívání osobami na vozíku ve všech prostorách (bod 2 přílohy).

(2) Požadavku uvedenému v odstavci 1 musí vyhovovat

1. obytné místnosti včetně provozní návaznosti na stravování,
2. šířky a uspořádání bytových a dalších vnitřních komunikací,
3. rozměry příslušenství,
4. velikost a uspořádání hygienického zařízení,
5. zabudované bytové zařízení.

(1) Prádelna, sušárna, žehlírna, sklep, popř. jiné společné prostory, pokud jsou v bytovém domě, který není vícepodlažním objektem bez výtahu, musí být přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a musí umožňovat užívání těmito osobami.

(2) Garáže umístěné v bytových domech nebo stavbách pro sociální péči nebo v přímé návaznosti na ně musí být přístupné způsobem stanoveným v § 3.

Provozní prostory určených staveb podle § 1 odst. 1 písm. d)

(1) Řešení provozních prostorů staveb pro výrobu musí osobám na vozíku zajišťovat možnost všech předpokládaných činností (příloha body 2.4.1 a 2.4.6).

(2) Požadavkům podle odstavce 1 musí vyhovovat z hlediska provozního i z hlediska zajištění bezpečnosti práce a požární ochrany řešení zejména

1. ploch provozních místností,
2. uspořádání provozního zařízení,
3. komunikačních ploch v provozovnách,
4. instalace výrobního zařízení,
5. přístupu a možnosti ovládání výrobního zařízení,
6. signalizačního zařízení,
7. skladovacích prostorů,
8. hygienického zařízení (příloha bod 2.3).

Pokud na stavby pro výrobu určené pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením navazují bytové domy s byty zvláštního určení, popř. i stavby občanského vybavení, musí být celý areál (obytně výrobní soubor) řešen podle ustanovení částí druhé, třetí a čtvrté ve všech prostorách určených pro užívání převážně zdravotně postiženými osobami.

(1) Přístup do částí staveb určených pro užívání veřejností musí být zajištěn podle § 5 této vyhlášky.

(2) U staveb s dvěma nadzemními podlažími, které nejsou vybaveny výtahy nebo rampami, musí být užívání veřejností zabezpečeno v odpovídajícím rozsahu ve vstupním podlaží. U staveb se třemi a více podlažími musí být zabezpečen přístup do podlaží určených pro užívání veřejností nejméně jedním osobním nebo upraveným nákladním výtahem. U staveb s výtahem musí být uvedeným způsobem zabezpečen přístup do všech podlaží.

(1) Ve stavbách, v nichž se zřizuje hygienické zařízení pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna kabina řešena pro užívání osobami používajícími vozík (příloha bod 2.3). Obdobně musí být řešeno alespoň jedno WC na dvě podlaží u vícepodlažních staveb s administrativním provozem.

(2) V hledištích musí být nejméně dvě místa pro umístění vozíků (příloha bod 2.4.2).

(3) Stavby musí být řešeny v částech určených pro užívání veřejností s parametry umožňujícími přístup osobám na vozíku.5)

(4) Ve stavbách pro dočasné ubytování musí být alespoň 1 % pokojů, nejméně však jeden pokoj, řešeno způsobem stanoveným v § 6.

(5) Prostory a zařízení podle odstavců 1 až 4 musí být označeny mezinárodními symboly přístupnosti a na vhodném místě musí být umístěny orientační tabule s označením přístupu k nim.

(6) Shromažďovací prostory staveb občanského vybavení podle § 2 písm. e), příp. písm. a) musí být vybaveny indukční smyčkou pro osoby s vadami sluchu.

---

5) Např. přístup nejméně k jedné z pokladen, přepážek apod. s upravenou výškou či jinými rozměry, přístupy ke sprchám, WC, vstupy v plaveckých stadionech apod.

Podle této vyhláky se postupuje

1. u územních plánů zón a územních projektů zón, jejichž návrh bude zpracován po účinnosti této vyhlášky,6)
2. u staveb uvedených v § 1 odst. 1, u nichž bude územní řízení pravomocně ukončeno po účinnosti této vyhlášky, u změn těchto staveb a u změn jejich užívání, pokud to není ze závažných důvodů vyloučeno.

---

6) § 21 odst. 2 písm. d) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb.

Zrušuje se vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1994.

Příl.

1. Komunikace

1.1.1. Úprava povrchů

Povrch chodníků, schodišť a ramp musí být rovný a upravený proti skluzu.

1.1.2. U přechodů musí být snížení u obrubníku vyznačeno výrazně odlišnou strukturou a charakterem povrchu, vnímatelným slepeckou holí a nášlapem v minimální šíři 300 mm.

1.1.3. Sklony šikmých rovin musí splňovat požadavky na rampy (bod 1.3).

1.2. Výškové rozdíly

Výškové rozdíly u přechodů a vodorovných vnitřních komunikací nesmí být vyšší než 20 mm.

1.3. Schodiště a rampy včetně schodišť a ramp v podchodech

1.3.1. Schodišťová ramena a rampy musí být po obou stranách opatřena madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat o 150 mm první a poslední schodišťový stupeň, případně začátek a konec rampy.

V místech s možností pádu osoby z výšky musí být madlo nebo zábradlí ve výši 1100 mm.

1.3.2. Schodišťová ramena, pokud jsou jediným přístupem, musí být přímá.

1.3.3. Rampy musí být široké nejméně 1300 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše 1:12 (8,33 %).

1.3.4. Není-li rampa delší než 3000 mm, smí mít výjimečně sklon nejvýše 1:8 (12,5 %); neplatí u staveb podle § 1 odst. 1 písm. b).

1.3.5. Rampa musí mít po obou stranách ve výši 300 mm vodící tyč.

1.3.6. Rampa delší než 9000 mm musí být přerušena odpočívadly v délce nejméně 1500 mm. Odpočívadla musí mít i kruhová rampa.

1.3.7. Podesty ramp musí mít min. délku 1500 mm.

1.3.8. První a poslední stupeň každého schodišťového ramene musí být výrazně kontrastně rozeznatelný od okolí.

1.3.9. Schodiště, rampy a konstrukce vybíhající do prostoru musí být upraveny podle bodu 1.4.4. tak, aby bylo zabráněno možnosti vstupu nevidomých osob do prostoru s nižší výškou než 2100 mm.

1.4. Chodníky

1.4.1. Chodníky musí být široké nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0 %).

1.4.2. Na úsecích delších než 200 m musí být zřízena odpočívadla o podélném a příčném sklonu nejvýše 1:50 (2,0 %).

1.4.3. V prostoru mezi 450 a 2200 mm nad chodníkem nesmí být umístěny žádné konstrukce, které by mohly ohrozit bezpečnost zrakově postižených osob.

1.4.4. Komunikace pro pěší musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodící linie pro zrakově postižené osoby, přičemž hrana chodníku u vozovky není vodící linií. nezbytné překážky na komunikacích pro pěší (stožáry veřejného osvětlení, dopravní značky, stromy, telefonní automaty apod.) musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí profil min. šířky 900 mm.

1.5. Přechody a nástupiště

1.5.1. Přechody situované u staveb občanského vybavení [§ 1 odst. 1 písm. c)] a vybavené signalizací musí mít samoobslužné zařízení s upravenou délkou intervalu.

1.5.2. Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též signalizací zvukovou.

1.5.3. Ovládání samoobslužných signalizačních zařízení musí být umístěno ve výšce 1100 až 1400 mm.

1.5.4. Nástupiště hromadné dopravy musí mít při svém okraji úpravy pro nevidomé a slabozraké, které jsou vnímatelné zbytkem zraku (kontrast), nášlapem a slepeckou holí.

Úpravy jsou závislé na druhu dopravního prostředku

1. u nástupišť železniční dopravy pruh šíře min. 400 mm ve vzdálenosti 800 mm od hrany nástupiště,
2. u nástupišť tramvajových rychlodrah pruh šíře min. 400 mm ve vzdálenosti 500 mm od hrany nástupiště,
3. u nástupišť metra pruh šíře 150 mm ve vzdálenosti 600 mm od hrany nástupiště.

1.5.5. U staveb občanské vybavenosti musí být zajištěny vodící linie pro slabozraké a nevidomé. Akustické naváděcí systémy v uvedených stavbách se navrhují na základě znaleckého posudku konzultačního střediska Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v České republice.

1.6. Vstupy do objektů

1.6.1. Před vstupem do objektu musí být vodorovná plocha nejméně 1500 x 1500 mm, při otevírání dveří ven nejméně 1500x 2000 mm.

1.6.2. Vstupní dveře musí umožňovat otevření nejméně 900 mm. Smí být zaskleny od výšky 400 mm nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem (zaskleny nerozbitným sklem tvrzeným, s drátěnou vložkou apod.).

Musí být opatřeny vodorovným madlem s výjimkou dveří automaticky ovládaných.

1.6.3. Označení prosklených vstupů musí být provedeno podle bodu 2.2.2 této přílohy.

1.6.4. Zámek dveří musí být umístěn v maximální výši 1000 mm, klika nebo madlo ve výši maximálně 1100 mm.

1.6.5. Horní hrana zvonkového panelu nesmí být výše než 1200 mm.

1.6.6. Vstup musí být osvětlen tak, aby nevznikal náhlý a velký kontrast mezi osvětlením vně a uvnitř budovy.

1.7. Výtahy

1.7.1. Před vstupními dveřmi výtahu musí být volný prostor nejméně 1400 x 1400 mm.

1.7.2. Vstupní dveře výtahu a výtahové kabiny musí mít šířku nejméně 800 mm.

1.7.3. Šířka výtahové kabiny musí být nejméně 900 mm, hloubka výtahové kabiny musí být nejméně 1200 mm [u bytových domů podle § 1 odst. 1 písm. b) a nově navrhovaných staveb musí být hloubka výtahové kabiny nejméně 1400 mm a šířka 1100 mm].

1.7.4. Kabina výtahu musí být vybavena - telefonním či signálním zařízením umístěným nejvýše 1000 mm nad podlahou, - sklopným sedátkem umístěným v dosahu ovládacího panelu, - ovládacím panelem ve výši 1000 až 1200 mm nad podlahou.

1.7.5. Kabina výtahu nesmí mít ručně otevírané dveře.

1.7.6. Ovládací panel musí mít zařízení čitelné hmatem alespoň pro vstupní podlaží a u staveb občanského vybavení pro všechna podlaží.

1.7.7. Příjezd přivolané kabiny musí být oznamován zvukovým signálem.

2. Vnitřní prostory

2.1. Okna

2.1.1. Okna musí mít pákové uzávěry v maximální výši 1100 mm nad podlahou.

2.1.2. Okna a prosklené stěny s parapetem nižším než 500 mm musí mít spodní části do výšky 400 mm opatřeny proti mechanickému poškození a ve výšce 1400 až 1600 mm opatřeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm nebo pruhem ze značek o rozměru 50 x 50 mm, vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými proti pozadí.

2.2. Dveře

2.2.1. Dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm, u staveb dle § 1 odst. 1 písm. b) 900 mm.

2.2.2. Prosklené stěny nebo prosklené dveře, jejichž zasklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 1400 až 1600 mm označeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm nebo pruhem ze značek o rozměru 50 x 50 mm vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými proti pozadí. Spodní část takových dveří musí být upravena obdobně jako prosklené stěny podle bodu 2.1.2.

2.3. Zdravotně technická zařízení

2.3.1. Horní hrana sedátka záchodové mísy musí být ve výši 500 mm nad podlahou, ovládání splachovacího zařízení musí být umístěno po straně nejvýše 1200 mm nad podlahou, po obou stranách záchodové mísy musí být sklopná madla ve vzájemné vzdálenosti 600 mm a ve výši 780 mm nad podlahou. Dveře se musí otvírat směrem ven a musí být opatřeny z vnitřní strany vodorovným madlem. Zámek dveří musí být odjistitelný zvenku. Vedle záchodové mísy musí být prostor min. šířky 800 mm. V kabině WC musí být umístěno umyvadlo. Min. rozměry kabiny 1400 x 1400 mm, u nově navrhovaných staveb 1600 x 1800 mm.

2.3.2. Umyvadlo musí být opatřeno pákovou výtokovou baterií. Vedle umyvadla je nutné osadit madlo umožňující opření.

2.3.3. Vana musí mít úpravy umožňující použití mobilního zvedáku pro přemístění pohybově postižené osoby z vozíku. Páková výtoková baterie musí být umístěna na podélné straně vany.

2.3.4. Sprchové boxy a sprchové kouty musí mít min. půdorysné rozměry 1400 x 1400 mm. Musí být vybaveny sklopným sedátkem umožňujícím boční nebo čelní přístup. Ruční sprcha s pákovým ovládáním, opěrné madlo a mýdelník musí být umístěny v dosahu sedátka, na stěně kolmé vůči stěně, na které je připevněno. Výškový rozdíl podlahy a dna sprchového boxu nebo koutu může činit max. 20 mm.

2.4. Manipulační prostory a plochy

2.4.1. Nejmenší manévrovací prostor pro vozík je 1200 x 1500 mm.

2.4.2. Místo pro vozík v hledišti musí mít půdorysné rozměry nejméně 1000 x 1200 mm, musí být na rovné podlaze s výhledem na jeviště a přístupné zezadu.

2.4.3. U staveb občanského vybavení [§ 2 písm. a) bod 5, popřípadě bod 1] musí být určená místa opatřena indukční smyčkou pro osoby s vadami sluchu.*)

2.4.4. Šířka stání v garážích a na parkovištích musí být nejméně 3500 mm.

2.4.5. Výška pro umístění vybavení a manipulačního zařízení u staveb podle § 1 odst. 1 písm. b) a d) je 600 až 1200 mm.

2.4.6. Překážky na komunikacích pro pěší musí mít ve výšce 1100 mm ochranu (zábradlí, oplocení) a podstavec o výšce alespoň 100 mm tvořící zarážku pro slepeckou hůl.

*) Tato místa musí být označena mezinárodním symbolem hluchoty.

2.5. Informační zařízení

2.5.1. Základní informační grafické zařízení pro pohyb veřejnosti ve stavbách občanského vybavení podle § 2 písm. a) bodů 1, 2, 5, 6, 7 a 9 musí mít kontrastní a dobře osvětlené nápisy.

2.5.2. Základní informační zařízení pro orientaci musí být doplněna akustickými, taktilními a optickými prvky, které slouží osobám se smyslovým postižením.

3. Veřejné plochy

3.1. Parkoviště a odstavné plochy Šířka stání pro vozidla zdravotně postižených osob na parkovištích, odstavných plochách a v garážích musí být nejméně 3500 mm a smí mít sklon nejvýše 1:20 (5,0 %).

3.2. Veřejné automaty

3.2.1. Prostor pro umístění veřejného automatu musí mít půdorysné rozměry nejméně 1000 x 1200 mm.

3.2.2. Výška pro umístění manipulačního zařízení veřejného automatu je 600 až 1200 mm.

3.2.3. Telefonní automat musí být vybaven sklopným sedátkem ve výši nejméně 500 mm nad podlahou.

3.2.4. Při skupinovém osazení telefonních automatů musí být alespoň jeden z nich opatřen zesilovacím zařízením, případně zařízením umožňujícím poslech pomocí sluchadel. Takto upravený telefonní automat musí být označen mezinárodním symbolem hluchoty.

3.2.5. Kabiny telefonních automatů s bočními stěnami nesahajícími až k zemi (podlaze) musí mít půdorysné vyznačení bočních stěn ve výšce min. 100 mm.

3.3. Poštovní schránky

Poštovní schránky musí mít vhoz ve výši 1000 až 1200 mm.

4. Mezinárodní symbol přístupnosti Mezinárodní symbol přístupnosti je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čárou stylizovaná postava hledící vpravo a sedící na vozíku pro invalidy. Min. rozměry symbolu jsou 100 x 100 mm.

5. Mezinárodní symbol hluchoty Mezinárodní symbol hluchoty je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou čárou stylizovaný boltec ucha, který přerušuje diagonálu vedenou z horního pravého rohu čtverce. Min. rozměry symbolu jsou 100 x 100 mm.

(1) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje

1. jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
2. druh, účel a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,
3. druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje u liniových a zvlášť rozsáhlých staveb popis území,
4. určení stavebního pozemku, podmínky pro umístění stavby na něm a pro zpracování projektové dokumentace, včetně rozsahu a podrobností jejího zpracování,
5. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
6. dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší než dva roky.

(2) V podmínkách pro umístění stavby se stanoví zejména požadavky na ochranu zdraví, životního prostředí, na ochranu urbanistických a architektonických hodnot v území včetně určení druhu a barvy vnějších úprav stavby (krytiny, omítek, nátěrů apod.), na výškové a polohové umístění stavby, odstupy od hranic pozemku a od sousedních staveb, napojení na sítě technického vybavení a pozemní komunikaci, výšku stavby, požadavky vyplývající z blízkosti chráněných území a ze stanovisek dotčených orgánů státní správy a požadavky na vytváření podmínek pro přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(3) Po právní moci rozhodnutí stavební úřad předá navrhovateli ověřenou dokumentaci [§ 3 odst. 3 písm. a)] a jedno její vyhotovení obecnímu úřadu, jehož územního obvodu se umístění stavby týká, není-li sám stavebním úřadem.

(1) Odborným vedením realizace stavby (§ 44 odst. 2 a 46a odst. 2 zákona) se rozumí

1. takové řízení, způsob a postup provádění stavby, které zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení na stavbě, pořádek na staveništi a ukládání stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich použití, odborné ukládání strojů a zařízení apod. a dále, aby nedocházelo k ohrožování životního prostředí,
2. odpovědnost za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací stavby, za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a jiných technických předpisů a spoluodpovědnost za dodržení podmínek rozhodnutí vydaných k uskutečnění stavby (zejména územního rozhodnutí a stavebního povolení),
3. spolupůsobení k odstranění závad zjištěných na stavbě a oznámení takových závad stavebnímu úřadu, pokud se je nepodaří odstranit v rámci odborného vedení stavby.

(2) Odborným dozorem nad prováděním stavby (§ 44 odst. 3 zákona) se rozumí odpovědnost a spolupůsobení podle odstavce 1 písm. b) a c) a dále též sledování

1. způsobu a postupu provádění stavby, zejména bezpečnosti instalací a provozu technického vybavení na stavbě, vhodnosti ukládání a použití výrobků a stavebních hmot,
2. způsobu vedení jednoduchého záznamu o stavbě.

(1) Projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména

1. souhrnnou zprávu s údaji doplňujícími základní údaje o stavbě uvedené v žádosti o stavební povolení a s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření a splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno; dále musí být ze zprávy dostatečně zřejmé
1. navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavků na výstavbu včetně užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
2. požárně bezpečnostní řešení,
3. nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), zneškodňování odpadů a řešení napojení stavby na stávající sítě technického vybavení,
4. údaje o nadzemních a podzemních stavbách (včetně sítí technického vybavení) na stavebním pozemku a sousedních pozemcích a o stávajících ochranných pásmech,
5. u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, o koncepci skladování, řešení vnitřní dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popřípadě nároky na zkušební provoz po dokončení stavby,
6. údaje o dodržení podmínek stanovených pro navrhování objektů na poddolovaném území,
7. údaje o dodržení požadavků stanovených zvláštními předpisy,
8. uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o provádění stavebních prací za mimořádných podmínek,
9. údaje o splnění podmínek stanovených dotčenými orgány státní správy podle zvláštních předpisů,
10. způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz,
2. celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla 1 : 200 až 1 : 500 s vyznačením hranic pozemků a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků, stávajících staveb na nich, podzemních sítí technického vybavení, a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry, popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby včetně ochranných pásem; u liniových staveb zákres jejich trasy v mapovém podkladu v měřítku 1 : 10 000 nebo 1 : 50 000,
3. stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav, především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1 : 100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a částí stavby (např. základy, nosné konstrukce, schodiště, střešní konstrukce), komíny, polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd. ), technická zařízení (kotelny, výtahy apod. ), úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní ochrany, požární bezpečnosti a z hlediska užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením stavební výkresy obsahující prostorové umístění strojů a zařízení včetně řešení vnitřních komunikací,
4. návrh úprav okolí stavby a návrh ochrany zeleně v průběhu provádění stavby.

(2) Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k jednotlivým stavbám souboru, obsahuje projektová dokumentace první stavby celkovou situaci (zastavovací plán) souboru staveb včetně zařízení staveniště.

(3) Celková situace stavby a hlavní stavební výkresy (zejména půdorysy, řezy, uliční průčelí) se předkládají v provedení zajišťujícím stálost tisku.

(4) U jednoduchých staveb a dočasných staveb zařízení staveniště může být po projednání se stavebním úřadem v jednotlivých případech rozsah a obsah projektové dokumentace přiměřeně omezen.

(1) Podmínkami stavebního povolení [§ 19 písm. d)] se

1. stanoví umístění stavby na pozemku, bylo-li sloučeno rozhodnutí o umístění stavby se stavebním povolením,
2. zabezpečí ochrana veřejných zájmů, především zdraví a životního prostředí,
3. zajistí dodržení příslušných technických předpisů a zabezpečení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
4. stanoví lhůta k dokončení stavby,
5. zabezpečí plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány státní správy, nejsou-li stanoveny správními rozhodnutími, případně požadavky vlastníků sítí technického vybavení k napojení na ně,
6. určí osoba odpovídající za odborné vedení realizace stavby nebo za odborný dozor nad prováděním stavby, bude-li stavba prováděna svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3 zákona).

(2) Podmínkami stavebního povolení se podle potřeby dále stanoví

1. předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole dodržení podmínek stanovených pro provedení stavby,
2. oznámení určitého stadia stavby za účelem výkonu státního stavebního dohledu,
3. předložení dokladů, odborných expertiz, měření a posudků,
4. podrobnější požadavky na provedení stavby především z hlediska komplexnosti a plynulosti, napojení na sítě technického vybavení, pozemní komunikace a dráhy, odvádění povrchových vod, úprav okolí stavby a podmínek ochrany zeleně, popřípadě jejího přemístění,
5. vymezení nezbytného rozsahu ploch pozemků, které budou tvořit součást staveniště,
6. podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 135 zákona),
7. předložení statických výpočtů,
8. sdělení jména (názvu) a adresy (sídla) zhotovitele stavby,
9. požadavek na umístění štítku na staveništi (§ 21 odst. 2).

(1) Žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením obsahuje

1. jméno (název), adresu (sídlo) stavebníka,
2. označení stavby a části, jíž se změna týká,
3. popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou projektovou dokumentací,
4. důvody navrhované změny,
5. vliv změny stavby na přístup a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(2) Dokumentace připojovaná k žádosti obsahuje

1. situační výkres, mění-li se vnější půdorysné nebo výškové uspořádání stavby,
   b) stavební výkresy v rozsahu požadované změny řádně označené osobou oprávněnou ke zpracování dokumentace [§ 16 odst. 1 písm.d)],
2. souhrnnou zprávu obsahující údaje uvedené v § 18 odst. 1 písm. a) v rozsahu navrhované změny, d) doklady o projednání s orgány státní správy, jejichž zájmy jsou navrhovanou změnou dotčeny.

(3) Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení (například nemění se umístění, půdorysný ani výškový rozsah stavby, účel, konstrukční ani dispoziční řešení), lze změnu po projednání se stavebním úřadem vyznačit v ověřených vyhotoveních původní projektové dokumentace a projednat ji při kolaudačním řízení (§ 78 odst. 2 a § 81 odst. 4 zákona).

(4) Podle předchozích ustanovení se postupuje přiměřeně i u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povolení.

(1) V ohlášení informačních, reklamních a propagačních zařízení (dále v tomto oddílu jen "zařízení") se uvede

1. jméno (název) a adresa (sídlo) osoby, která zařízení ohlašuje,
2. druh, účel a doba trvání zařízení,
3. označení stavby nebo pozemku, na němž má být zařízení umístěno, a jméno (název), adresa (sídlo) vlastníka.

(2) K ohlášení zařízení se připojí vždy

1. dvojmo návrh zařízení v přiměřeném měřítku a barevném provedení; není-li obecní úřad v místě stavebním úřadem,přikládá se trojmo,
2. doklad, jímž ohlašovatel prokazuje právo umístit na pozemku nebo stavbě ohlašované zařízení.

(3) Pokud je to vzhledem k umístění nebo ke konstrukčnímu řešení zařízení nezbytné, v ohlášení se dále uvede nebo se k němu připojí

1. náčrt nebo fotografie nemovitosti, popřípadě též jejího okolí prokazující vhodnost začlenění zařízení do prostoru,
2. popis konstrukčního řešení z hlediska bezpečnosti s údaji použitých materiálech; jde-li o světelné zařízení, popis způsobu jeho napojení na elektrické vedení, zda pro montáž bude žádáno o souhlas k využití veřejného prostranství,
3. doklady o jednání s orgány státní správy, s vlastníky (správci) pozemních komunikací, sítí technického vybavení, pokud byla předem o zařízení vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů státní správy vyžadovaná zvláštními předpisy,
4. údaj o tom, zda se provoz zařízení dotkne práv jiných osob, například oslněním, zakrytím světla, hlukem apod. Dále údaj o tom, jak provoz zařízení ovlivňuje podmínky přístupnosti a užívání staveb a pozemků osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Stavební úřad sepíše o ústním jednání protokol, který obsahuje zejména

1. označení stavby,
2. ověření, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení, zda bylo vyhověno obecným technickým požadavkům na výstavbu (§ 138a zákona) a je zabezpečen přístup a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace podle podmínek územního rozhodnutí a stavebního povolení,
3. porovnání skutečného provedení dokončené stavby s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem a soupis zjištěných odchylek, nedostatků a nedodělků, popřípadě odkaz na podklady kolaudačního rozhodnutí,
4. zjištěné závady na stavbě ohrožující veřejné zájmy nebo jinak bránící řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu,
5. stanoviska dotčených orgánů státní správy a námitky účastníků řízení.

(2) Protokol podle odstavce 1 může být nahrazen jednoduchým záznamem, zejména je-li stavba dokončena v souladu s ověřenou projektovou dokumentací a nebyly podány námitky účastníků řízení.

(1) Návrh na vydání rozhodnutí o změně v užívání stavby, která není spojena se změnou stavby, obsahuje

1. jméno (název) a adresu (sídlo) vlastníka stavby,
2. označení stavby,
3. uvedení nového způsobu užívání stavby.

(2) K návrhu se připojí

1. dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých prostorů; u starších staveb, kde se dokumentace nezachovala, lze k návrhu předložit pasport stavby (§ 45 odst. 2),
2. doklad o vlastnickém právu ke stavbě, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou ve způsobu jejího užívání, není-li navrhovatel vlastníkem stavby,
3. doklady o jednání s orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla předem o návrhu vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů státní správy vyžadovaná zvláštními předpisy,
4. kolaudační rozhodnutí, popřípadě stavební povolení, ze kterého je zřejmé, k jakému účelu byla stavba povolena, anebo doklad podle § 45 odst. 5.

(3) Rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby, která není podmíněna provedením změny stavby, obsahuje zejména

1. označení stavby,
2. vymezení nového způsobu užívání stavby,
3. podmínky pro nový způsob užívání stavby, kterými se zajistí veřejné zájmy, ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků a přístup a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(K § 98 zákona)

V rámci státního stavebního dohledu se zjišťuje zejména, zda

1. je stavba prováděna na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním,
2. práce na stavbě provádějí oprávněné osoby, zda se stavební práce provádějí odborně, zda je zajištěno a prováděno odborné vedení nebo odborný dozor,
3. je na staveništi k dispozici dokumentace ověřená stavebním úřadem a všechny doklady potřebné k provádění stavby a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
4. při provádění stavby nedochází k nepovolenému omezování provozu na komunikacích nebo užívání veřejných prostranství, zda jsou zajištěny podmínky pro přístup a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, zda není nadměrně znečišťováno okolí stavby, ničena zeleň nebo jiným způsobem zhoršováno životní prostředí a zda nejsou neodůvodněně omezována práva a právem chráněné zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb,
5. je zajištěna bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana, osvětlení staveniště, bezpečné přístupy ke stavbě, zda je staveniště řádně ohrazeno a je na něm pořádek,
6. se dodržují obecné technické požadavky na výstavbu (§ 138a zákona) a jiné technické předpisy,
7. je stavba užívána jen k povoleným účelům a zda se v průběhu jejího užívání nezhoršují účinky na životní prostředí,
8. se provádí řádná údržba stavby,
9. u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání nebo nepominul účel, pro který byly zřízeny,
10. jsou dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby,
11. odstranění stavby provádí oprávněná osoba (§ 44 zákona), zda je zabezpečeno odborné vedení realizace stavby či odborný dozor nad prováděním prací a bezpečnost osob,
12. nejsou odstraňováním stavby ohroženy sousední objekty a zda byla učiněna opatření nutná k jejich zabezpečení,
13. se provádějí předepsané zkoušky,
14. se neprovádějí terénní úpravy, informační, reklamní a propagační zařízení bez předepsaného rozhodnutí nebo ohlášení.

B. Dopravní bariéry

Dopravní bariéry jsou jednou z nejzávažnějších překážek bránících pohybu zdravotně postižených. Je proto velmi povzbudivé, že i v této oblasti dochází k zlepšování situace. Jak to dokazují následující předpisy.

Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů6) a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu.

---

6) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová ostrovní nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a užívání umožňovat i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje obsahuje doporučená technická norma, uvedená v příloze č. 5.

(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1 725mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí být uveden vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1 300 mm nad temenem kolejnice.

(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území, nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní úřad trvat na dodržení uvedených podmínek, uvedených v odstavci 4. Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým a organizačním opatřením.

---

2) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv.

(2) Stavbou na dráze jsou všechny stavbya zařízení1b), v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží.

(3) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky2) a požadavky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví prováděcí předpis.

(4) Dráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní úřad.

---

1b) §71, odst. 2, zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) V případech po nepříznivých klimatických podmínkách, nebo nebyla-li na dráze lanové drážní doprava provozována déle než tři dny, musí být provedena kontrola trati dráhy lanové pochůzkou před zahájením jízdy.

(2) Kontrolní jízdou bez cestujících musí být ověřeno, zda se na trati nevyskytují závady nebo překážky, které by mohly ohrozit spolehlivost nebo bezpečnost.

(3) Drážní vozidla kyvadlových drah lanových určená pro přepravu více než 15 osob musí být doprovázena průvodcem a musí být vybavena zařízením pro spojení se stanicemi.

(4) Při provozování drážní dopravy na dráze lanové musí být stanoveny jednotné technologické postupy pro

1. uvedení dráhy lanové do chodu,
2. minimální obsazení stanic osobami odborně způsobilými,
3. zastavení chodu dráhy lanové před dosažením nejvyšší přípustné hodnoty rychlosti větru,
4. ukončení chodu dráhy lanové,
5. postup při nehodách a mimořádných událostech,
6. přepravu osob s lyžemi na nohou,
7. přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Jízdní řád dráhy (knižní vydání) obsahuje tyto náležitosti:

1. obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol provozovatele dráhy,
2. dobu platnosti,
3. obsah,
4. návod k použití,
5. vysvětlení použitých značek,
6. přehledné znázornění železniční sítě s označením tratí,
7. abecední seznam železničních stanic,
8. přehled řazení drážních vozidel pro přepravu cestujících v expresních vlacích a rychlících,
9. obchodní jména, sídla a symboly dopravců,
10. smluvní přepravní podmínky a tarif dopravců,
11. údaje o službách souvisejících s přepravou (např. rezervace míst ve vlacích, v lůžkových a lehátkových vozech, v autovlacích, při přepravě osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zařazení vlaků do integrovaného dopravního systému),
12. časový harmonogram zpracování připomínek k jízdnímu řádu a termíny vydávání jeho změn,
13. 1údaje jízdního řádu pro jednotlivé tratě dráhy a navazující tratě jiné dráhy, obsahující
1. označení tratě číslem a názvem počáteční a koncové železniční stanice,
2. obchodní jméno, sídlo nebo bydliště provozovatele dráhy,
3. druh vlaku, jeho číslo a symbol dopravce,
4. údaje o vozové třídě, o přímých vozech a vozech bezbariérově přístupných cestujícím na invalidních vozících s označením mezinárodním symbolem přístupnosti,
5. podmínky pro použití vlaku cestujícím,
6. údaje o poskytovaných přepravních službách,
7. názvy železničních stanic na trati s označením stanic bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti,
8. tarifní kilometry vzdálenosti železničních stanic,
9. časové údaje o odjezdu vlaku ze železniční stanice v hodinách a minutách, uspořádaných v intervalu od 0 do 24 hodin, u časového údaje se uvede údaj, zda zde vlak zastavuje na znamení, popřípadě je zastavení vlaku jinak omezeno,
10. časové omezení jízdy vlaku,
11. výchozí a cílovou železniční stanici vlaku, jede-li vlak po více tratích,
12. další potřebné údaje pro informování cestujících.

(2) Vývěsný jízdní řád obsahuje tyto náležitosti:

1. obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol provozovatele dráhy,
2. obchodní jména, sídla nebo bydliště, případně symboly dopravců,
3. dobu platnosti,
4. vysvětlení použitých značek,
5. údaje podle odstavce 1 písm. m).

(3) Seznam "Příjezdy a odjezdy vlaků" obsahuje tyto náležitosti:

1. obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol provozovatele dráhy,
2. název železniční stanice,
3. dobu platnosti,
4. obchodní jména, sídla nebo bydliště, případně symboly dopravců,
5. vysvětlení použitých značek,
6. podmínky pro použití vlaku cestujícími,
7. časové údaje o příjezdu a o odjezdu vlaku ze železniční stanice v hodinách a minutách rozdělené podle jednotlivých směrů, uspořádané vzestupně v intervalu od 0 do 24 hodin, v rozsahu:
1. druh vlaku, jeho číslo, symbol dopravce,
2. údaje o přímých vozech a službách souvisejících s přepravou ve vlaku včetně označení zařazených vozů bezbariérově přístupných cestujícím na invalidních vozících mezinárodním symbolem přístupnosti,
3. podmínky použití vlaku cestujícími,
4. údaj, zda vlak zastavuje pouze na znamení, popřípadě je zastavení vlaku jinak omezeno,
5. název výchozí a cílové stanice vlaku, u expresního vlaku a rychlíku i názvy směrově důležitých nácestných stanic, kde vlak zastavuje, označení stanic bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, přijíždí-li vlak z výchozí stanice po různých tratích, nebo odjíždí-li vlak do cílové stanice na různé tratě, uvede se pro rozlišení směrů název alespoň jedné nácestné stanice,
6. časové omezení jízdy vlaku,
7. další potřebné údaje pro informování cestujících.

(4) Řazení jednotlivých vlaků v jízdním řádu musí být uspořádáno tak, aby časové údaje byly podle časové posloupnosti v intervalu od 0 do 24 hodin. Úprava a význam používaných zkratek a značek v jízdním řádu musí odpovídat úpravě a významu zkratek a značek, používané v mezinárodní železniční přepravě.

(1) Jízdní řád, který se zveřejňuje, musí obsahovat tyto náležitosti:

1. obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol dopravce,
2. označení nebo název linky nebo tratě,
3. platnost jízdního řádu v kalendářním týdnu,
4. názvy stanic dráhy speciální nebo názvy všech zastávek jednotlivých linek dráhy tramvajové nebo dráhy trolejbusové se zvýrazněním názvu zastávky, ve které je jízdní řád umístěn, a označení všech zastávek na lince bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti,
5. časovou platnost jízdního řádu,
6. časové údaje o jízdách jednotlivých vlaků (spojů) v hodinách a minutách na lince, uspořádané v intervalu od 0 do 24 hodin; je-li interval mezi vlaky (spoji) v určitém období 10 minut a kratší, postačí uvést v jízdním řádu dráhy tramvajové, trolejbusové a lanové časové údaje prvého spoje v daném časovém období a interval jízdy následujících spojů, u jízdního řádu dráhy speciální časový údaj jízdy prvního spoje na začátku provozní doby a interval jízdy následujících spojů. U bezbariérově přístupného spoje cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace na dráze tramvajové a trolejbusové musí být časový údaj uveden vždy a doplněn mezinárodním symbolem přístupnosti.
7. Časový údaj o průměrné cestovní době vlaku (spoje) mezi zastávkami, závisí-li výše jízdného na době jízdy.

(2) Jízdní řády se zveřejňují na všech stanicích a zastávkách a udržují se v čitelném stavu do doby náhrady podle odstavce 3.

(3) Jízdní řád nebo jeho změny nebo dočasné omezení pravidelného provozu se zveřejňují nejpozději 24 hodin před počátkem jejich platnosti vhodným způsobem a v místech k tomu obvyklých.

(4) Značky nebo použité zkratky musí být v jízdním řádu srozumitelně vysvětleny.

(1) Pravidelný nástup a výstup cestujících do drážních vozidel se uskutečňuje pouze na místech, která jsou k tomu určena.

(2) Ve stanicích bez mimoúrovňového přístupu k vlaku musí být zajištěn bezpečný přístup cestujících k vlaku s ohledem na pohyb drážních vozidel.

(3) Dopravce vytváří odpovídající podmínky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,11) aby jejich přeprava byla bezpečná a přiměřeně pohodlná.

---

11) § 2 vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
102/1995 Sb., Vyhláška o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

(4) Vstupní dveře k místům řidiče a cestujících musí mít světlou šířku nástupního prostoru nejméně 650 mm podle doporučené technické normy;35) toto ustanovení neplatí pro sportovní modifikace vozidel kategorie M1 a vozidla kategorie T i pro jiná motorová vozidla uvedená v části IV. této vyhlášky. U bezkapotových automobilů musí mít dveřní otvor na úrovni podlahy světlou šířku nejméně 250 mm. V autobusech musí být z vnější strany vozidla na dobře viditelném místě označeny dveře určené pro nástup osob s omezenou schopností pohybu a orientace k sedadlům pro ně vyhrazeným (§ 43 odst. 10) a dveře určené pro nástup osob na vozíku pro invalidy a s dětskými kočárky do prostoru pro ně vyhrazeného (§ 42 odst. 2). (Tato šířka se měří ve výši ramen zkušební trojrozměrné figuríny. U vozidel kategorií M2 a M3 se světlá šířka provozních dveří měří po celé výšce dveří).

C. Komunikační bariéry.

Komunikační bariéry velmi výrazným způsobem limitují možnosti společenského uplatnění zejména osob postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, pro něž je znaková řeč hlavním vyjadřovacím prostředkem. Přestože znaková řeč byla těmito občany široce používána teprve v roce 1998 nabyl platnosti zákon, který upravuje její používání. V rámci této úpravy byl novelizován zákon č. 100/1998 Sb., kde byl vložen nový paragraf 86 a, upravující nárok na bezplatné tlumočnické služby pro držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P v rozsahu nejvýše 24 hodin za kalendářní rok a dále změněn zákon č. 144/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení ve znění pozdějších předpisů tak, že v § 34 byl doplněn nový odst. 2, stanovující povinnost OÚ zabezpečit pečovatelskou službu pro neslyšící. Tato ustanovení zákona nabyla účinnosti dnem 1. 1. 1999. Prováděcí předpis Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který upraví rozsah bezplatných tlumočnických služeb pro studenty středních a vysokých škol dosud vydán nebyl. Zákon zní následovně:

Zákon upravuje používání znakové řeči jako dorozumívacího prostředku neslyšících.

Za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které ohluchly před rozvinutím mluvené řeči a u nichž velikost a charakter sluchové vady neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, a dále osoby později ohluchlé a nedoslýchavé, které samy považují znakovou řeč za primární formu své komunikace.

Znakovou řečí se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština.

(1) Český znakový jazyk je základním dorozumívacím jazykem neslyšících v České republice.

(2) Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické.

(1) Znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími.

(2) Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka.

(1) Prstová abeceda využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy.

(2) Prstová abeceda je integrální součástí českého znakového jazyka a znakované češtiny, kde se využívá k odhláskování cizích slov, odborných termínů a pojmů, pro které dosud nejsou ustáleny znaky českého znakového jazyka.

Neslyšící mají právo na

1. používání znakové řeči,
2. vzdělávání s využitím znakové řeči,1)
3. výuku znakové řeči.

---

1) § 3 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(1) Neslyšící mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočníka znakové řeči. Tlumočnická služba se poskytuje bezplatně v rozsahu podmínek stanovených zákonem.2)

(2) Neslyšícím, kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P), jsou tlumočnické služby při soudním řízení poskytovány bezplatně.

(3) Neslyšícím studentům středních a vysokých škol, kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P), jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně za podmínek stanovených zvláštním předpisem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

---

2) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998 Sb.

Rodiče dětí, u kterých byla diagnostikována praktická nebo úplná hluchota,3) mají právo na bezplatnou výuku v kursech znakové řeči.

---

3) Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví prováděcím právním předpisem

1. rozsah a obsah přípravy a způsob ověřování znalosti znakové řeči učitelů pro neslyšící,
2. podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím studentům podle § 8 odst. 3 a způsob jejich úhrady,
3. obsah, rozsah a způsob úhrady kursů podle § 9.