Vážení přátelé, protože většina z vás nespatřila na vlastní oči víkendové adrenalinové zápasy v boccii ve sportovní hale na Vodově ulici v Králově Poli, dovolte tuto zprávu. Jednalo se o letošní závěrečná utkání hráčů první ligy ketegorií BC1 (asistent podává hráči míček), BC2 (hráč hraje bez pomoci asistenta), BC3 (asistent je současně spoluhráčem a hráč používá při hře pomůcku - rampičku) a BC4 (hráč není spastik), těchto utkání se zúčastnili také borci z Chorvatska. Jaké byly nejlepší výsledky hráčů TJ ÚSP Brno, resp. hráčů z Archy (oba soubory osob nejsou totožné množiny, aršákem byl v několika případech "úhlavní" soupeř Brna) v jednotlivých kategoriích:

BC1:
Po opravdu statečném boji s těžkými soupeři dosáhla Kristýna Duževičová na 4. místo. Je ovšem třeba podotknout, že aršák Jan Machuta (Praha) ve finálovém utkání suverénně porazil svého týmového kolegu a získal zlatou medaili.

BC2:
V boji o bronzovou medaili byla úspěšnější brněnská Andrea Zajícová. Naše velice sympatická závodnice tuto medaili poctivě vydřela, když ze šesti odehraných utkání prohrála jediné. Mezi soupeři bylo pět kluků!!!

BC3:
V této kategorii byl brněnským želízkem paralympionik Radovan Křenek se svým spoluhráčem Petrem Horáčkem. Radek se chtěl pokusit o získání poháru v celoročním žebříčku (na vedoucího hráče, aršáka a kolegu paralympionika Aleše Bidlase měl ztrátu jednoho bodu), případně o zisk zlaté medaile. V prvém utkání se Radkovi podařilo rozdrtit svého dávného rivala Danihelku. To byl soupeř, na kterého nikdy nezapomenu z brněnských utkání v době, kdy jsem zaskakoval za Radkova spoluhráče Vraspíra. Naše první společné utkání bylo tenkrát právě s tímto soupeřem. Danihelka nás tehdy roznesl vysoko 12:5 a my jsme se z kurtu odplazili jako zpráskaní psi. K vysoké porážce i dva proměněné trestné míčky proti nám, které jsem zavinil já. Radek při utkání sjížděl z vozíku a já jsem neprozřetelně vyslovil dvě slova: "Chceš vytáhnout?" Danihelka nás nesportovně práskl, rozhodčí v souladu s pravidly nařídil trestné hody, Danihelka proměnil a Ráďa už to neunesl. Pak se ale do hry zakousl, neprohrál jediné utkání, s Danihelkou se znovu střetl ve finále, utkání skončilo nerozhodně a v prodloužení Ráďa zvítězil za velkého řevu svého i tribun a bylo to zlato. A tak jsem současnou porážku Danihelky přijal jako hojivou náplast tím spíš, že Radek proti soupeři střílel také dva trestné míčky za přešlap. Zbývá podotknout, že spoluhráčem Danihelky byl stále týž pan Ježek, velký propagátor boccii. Druhým soupeřem Radka byla nenápadná slečna Věra Lupínková. A Věrka měla svůj den. Po nerozhodném výsledku Radka porazila v prodloužení o jediný bod 4:5. Podobně za nějakou chvíli "vyklepla" i druhého paralympionika Aleše (rovněž v prodloužení 4:3). Věrka se ale druhý den ztratila v davu borců, kteří ji to oplatili za oba paralympioniky poměrně vysoko. Protože ale v Radkově skupině každý hráč utrpěl jednu porážku, Radek díky nejlepšímu skóre skupinu vyhrál a postoupil do dalších bojů. Poslední sobotní zápas Radka mělo být 1 finálové utkání. Soupeřka se však k zápasu nedostavila a tak Radek zvítězil kontumačně 6:0. A druhý den už opravdu nic neponechal náhodě. V 1 finále s přehledem porazil Pekárka 7:3 a ve finále (poslední utkání celého turnaje) Švecovou z Březejce (staří mořští vlci možná zavzpomínají na naše první tábory právě na Březejci). I tak byla Švecová velkým překvapením turnaje a moc jí to všichni přejeme. Radek tedy vybojoval zlatou medaili a po čtvrté v nepřerušené řadě putovní pohár (jeden pohár, ten co Radkovi před časem spadl z poličky na hlavu, už neputuje, protože po třetí výhře už Radkovi zůstal nadosmrti).

Gratulace Radkovi můžete zasílat na adresu r.krenek@centrum.cz, jeho spoluhráči Petrovi na adresu tj.usp.brno@centrum.cz.

Děkuji našim borcům za krásnou reprezentaci a neplatícím divákům z Archy (předsedovi Vaškovi, strécovi Pavlovi ze Zlína, Petrovi s Jitkou a Pepovi) za sportovní fandovství, slova povzbuzení a útěchy i stírání potu z orosených čel.