Mnoha autistům stát život vůbec neusnadňuje.

Vesmír autistů je od světa, v němž se pohybují zdraví lidé, v mnohém odlišný. Co pro nepostiženého člověka představuje drobný problém, je v očích autisty nepřekonatelnou překážkou. Jeden ze způsobů, jak jim alespoň trochu pomoci zorientovat se ve zmatku civilizace, představuje průkaz ZTP. Protože však autismus není typická duševní choroba, stát jej mnoha takto postiženým lidem nevydá.

Neznám, nedám

Autismus je zcela specifické postižení, ale dodnes není uznán zákonem o sociální péči, takže úředníci, kteří rozhodují o přidělení průkazky, se pohybují v prázdnu. Miroslava Jelínková z občanského sdružení Autistik, které autisty zastupuje, navíc tvrdí, že v komisích, jež se starají o přidělování ZTP, často sedí lidé, kteří autismus téměř neznají. Ten se přitom vůbec nemusí projevit v odpovědích na obvyklé otázky "jak se jmenujete" nebo "kde bydlíte", ale právě třeba na zastávce tramvaje, která nikdy nepřijede.

Sdružení Autistik usilovalo o změnu vyhlášky, podle níž se průkazy přidělují, už před dvěma lety. Alena Budilová z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR však na jeho tehdejší žádost odpověděla, že není třeba nic měnit. Posudková komise totiž musí vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři. Miroslava Jelínková však uvádí, že komise se doporučeními lékařů často neřídí a autistům ZTP nepřidělí, protože v zákoně zkrátka chybí správná "kolonka". Je pravda, že ne každý autista je postižen tak těžce, že ZTP skutečně potřebuje. S tím MPSV počítá. Miroslava Jelínková v zásadě souhlasí: "Autistik nikdy nebyl pro plošné přidělování průkazek." Dodává však, že lidé postižení autismem jen lehce o ZTP většinou vůbec nežádají. Zajímavé je, že podle psycholožky ze speciálního pedagogického centra, které pečuje o autistické děti, se odborníci na toto postižení snaží, aby ZTP dostali všichni autisté. Průkaz je totiž také informací pro ostatní a je možná nejvýmluvnějším vysvětlením občasného zvláštního chování.

Ministr věří svým úředníkům

Spíše než lehce postižení mají problémy těžší případy, které komise přesto nedokáže správně diagnostikovat. "Někdo si nedovolí přiklepnout průkazku, aby se mu to nevrátilo," přibližuje Jelínková obavy komisařů z nesprávného přidělení ZTP. Odbornost komise přitom přibližuje těmito slovy: "Když přišlo dítě s diagnózou atypický autismus, předsedkyně komise řekla, že autismus je jen jeden." Psychologové specializující se na toto postižení přitom považují samo označení autismus za nepřesné a hovoří o autistickém spektru; to samozřejmě zahrnuje více typů postižení.

Když autista nedostane průkaz ZTP na své okresní správě sociálního zabezpečení, může se ještě odvolat do Prahy na resort práce a sociálních věcí - a pokud nepomůže ani to, ještě zbývá možnost obrátit se přímo na ministra.

Zdeněk Škromach však má plnou důvěru ve své odborníky v komisi. "Nesdílíme názor, že posudkoví lékaři nejsou dostatečně obeznámeni s problematikou autismu," uvádí Vladimír Vokál z tiskového oddělení ministerstva.

Od příštího roku začne v Česku platit nový zákon o sociální péči. Jenže ani v něm nevidí Miroslava Jelínková velkou naději na změnu: autismus v něm opět není uveden a míru postižení bude kromě lékaře hodnotit také úřad práce. Tam však v žádném případě nelze očekávat odborníky na autismus.