Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2005

Nový tiskopis, nové úlevy

Pokud vaše loňské příjmy přesáhly patnáct tisíc korun, vyplňování formuláře daňového přiznání se zřejmě nevyhnete.

S ohledem na postupné změny a doplnění zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí nový tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) ... (pro rok 2005 vzor č. 12), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami.

Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Příloha č. 1 obsahuje údaje k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle paragrafu 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích. Příloha č. 2 obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle paragrafu 9 zákona a z ostatních příjmů podle paragrafu 10 zákona. Příloha č. 3 obsahuje údaje pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období, z příjmů ze zdrojů v zahraničí a pro uplatnění slev na dani. Uplatnění samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zahraničí je pak obsahem Přílohy č. 4. Nejnovější Příloha č. 5 slouží pro výpočet společného základu daně manželů podle paragrafu 13a zákona o daních z příjmů.

Kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob? První skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby, které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem "obvykle se zdržují" zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech, do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy, a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia.

Daňové přiznání je povinen podat zejména:

každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly ve zdaňovacím období roku 2005 částku 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,

každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů,

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně,

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle paragrafu 38k zákona,

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona a uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru banky,

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6 zákona a současně i příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2005 vyšší než 6000 Kč, a z nichž nebyla vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby,

poplatník uvedený v paragrafu 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje nezdanitelné částky podle paragrafu 15 odst. 1 písm. b) až e) zákona a daňové zvýhodnění podle paragrafu 35c,

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti od zahraničního plátce (bez těch, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění), pokud plátce nemá v ČR stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy,

poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestože k tomu není povinen, a nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok,

poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti uplatnit společný základ daně manželů, neboť je to pro něj výhodnější, jestliže splňuje podmínky pro jeho uplatnění,

právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka,

nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván.

Daňové přiznání naopak není povinen podat:

poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 zákona pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (paragrafu 38ch odst. 4), pokud neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru, který s tímto úvěrem souvisí, a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6000 Kč,

poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění.

Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - mzdy a platy (§ 6),

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

příjmy z kapitálového majetku - dividendy, úroky z vkladů na účtech apod. (§ 8),

příjmy z pronájmu - pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí (§ 9),

ostatní příjmy - příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích atd. (§ 10).

V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v § 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod.

Kdy se podává daňové přiznání a platí daň? Obecně platí, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2005 do 31. března 2006. Pokud ale daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát, či pokud se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 30. června 2006. To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k zastupování daňového subjektu při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 31. března 2006. V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 1. dubna do 30. června 2006 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce.

Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud tento poplatník zemřel dříve, než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do 6 měsíců po jeho úmrtí. Další výjimkou, kdy se v souladu se zákonem podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je např. při prohlášení konkurzu podle paragrafu 38gb zákona. Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů poplatníka i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2005 až do 31. října 2006.

Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Platit je nutno místně příslušnému finančnímu úřadu a výhradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný. Jako formu úhrady lze zvolit bezhotovostní převod z bankovního účtu poplatníka na účet příslušného finančního úřadu nebo hotovostní platbu přímo na pokladně finančního úřadu (pro tuto formu platby byla sice v roce 2005 zákonem omezená výše 10 tisíc Kč, ale toto omezení bylo od 1. 1. 2006 opět zrušeno), případně poštovní poukázkou. Každá platba musí být řádně označena, tedy především kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá. Daň je možno uhradit i přeplatkem na jiné dani.

Sociální pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) musejí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Každá OSVČ, která alespoň po část roku (stačí 1 den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat přiznání na příslušnou OSSZ/PSSZ na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je měla podat. Za rok 2005 tedy do 2. 5. 2006. Pokud OSVČ zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost doložit OSSZ/PSSZ nejpozději do 2. 5. 2006. Přehled za rok 2005 je pak povinna podat do 31. 7. 2006. Jestliže OSVČ byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2005 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Tyto OSVČ musejí Přehled za rok 2005 podat do 31. července 2006. Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění, tzn. že se z uvedených údajů stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích nebo přeplatek pojistného, který OSSZ/PSSZ OSVČ vrátí, pokud neexistují vůči OSSZ/PSSZ splatné závazky.

Od 1. ledna 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud OSVČ uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje doložit, a to nejpozději s Přehledem za rok 2005, pokud tak již neučinila dříve. Potvrzení o výši příjmů ze zaměstnání je tedy nutné dokládat každý rok, tj. potvrzení o výši příjmů za rok 2005 je nutné doložit nejpozději v den podání Přehledu za rok 2005. Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen nejpozději v den podání Přehledu, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní, přičemž k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout. Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2005 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která:

vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2006,

vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2005 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona, tj. dosáhla rozhodné částky - za rok 2005 ve výši 42 922 Kč (případně snížené o 3577 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ).

Za OSVČ vykonávající v roce 2006 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje OSVČ, která:

v roce 2005 vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání v tomto roce dosáhl aspoň 12násobku minimální mzdy platné k 1. lednu 2005, tj. částky 86 220 Kč. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v roce 2005 a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány,

má v roce 2006 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

má v roce 2006 nárok na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu,

vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání,

je nezaopatřeným dítětem,

je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

Za OSVČ se považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při samostatné výdělečné činnosti.

Zdravotní pojištění. Každá OSVČ má podle zákona povinnosti také vůči své zdravotní pojišťovně. Je povinna do 8 dnů od podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, za rok 2005 do 10. 4. 2006, pokud podává přiznání daňový poradce nejpozději do 10. 7. 2006. Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy, příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají Přehled do 10. dubna 2006. Ve lhůtě do 8 dnů od podání přiznání (kdy bylo nebo mělo být podáno) je také splatný doplatek pojistného. Současně s přehledem je OSVČ povinna předložit doklad o dni podání daňového přiznání, a to buď potvrzením na 1. straně Přehledu, nebo potvrzením na zvláštním formuláři, případně potvrzenou kopií daňového přiznání (1. strana) nebo podacím lístkem o odeslání daňového přiznání na FÚ potvrzeným poštou. U elektronického podání daňového přiznání je možné přiložit kopii vytištěného "Opisu elektronického potvrzení podání", který se zobrazí po elektronickém odeslání daňového přiznání. OSVČ je povinna na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Za měsíce, ve kterých byla OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí na základě Přehledu. Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do 8 dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy, vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa.

Společné zdanění manželů

Manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě, mohou nově využít institut výpočtu daně ze společného základu. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění.

Podmínka pro uplatnění. Nutnou podmínkou, aby manželé mohli uplatnit společné zdanění podle § 13a odst. 1 zákona je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Podle § 115 občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Za vyživované dítě poplatníka se podle § 35c odst. 6 zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

nezletilým dítětem,

zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a:

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění, tj. poprvé dne 31. prosince 2005. Zákon nestanoví podmínku, že dítě musejí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. Manželé mohou společné zdanění uplatnit, pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Podmínku splní i v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního poměru. Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který s nimi žije ve společné domácnosti, pokud jeho rodiče nemají příjmy. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů podle zákona. Například manželka je v domácnosti, stará se o nezletilé děti a z toho důvodu nemá žádné zdanitelné příjmy. Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve vztahu zpravidla nazývaném jako druh/družka, neboť se nejedná o manžele.

Výpočet společného základu daně. Podle § 13a odst. 2 zákona je společným základem daně součet kladných dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Pokud např. manželka, pečující o roční dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle § 6 až § 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona. Zákon stanoví, že nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Manželka si tedy za zdaňovací období 2005 uplatní základní nezdanitelnou částku 38 040 Kč a další nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. např. odpočet na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel. Manžel si uplatní mimo jiné i nezdanitelnou částku na manželku, která nemá příjmy v souladu s § 15 odst. 1 písm. b) zákona, a to ve výši 21 720 Kč. Pokud by byla manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšovala by se částka 21 720 Kč na dvojnásobek.

Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů (v tomto případě pouze základ daně manžela, tvořený příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu) a dále se sečtou nezdanitelné částky podle § 15 u obou manželů. Součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů představuje společný základ daně. Polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání a po uplatnění položek dle § 34 zákona vypočítá daň podle § 16 odst. 1 zákona. Přesný postup při výpočtu daně ze společného základu daně manželů je uveden ve formuláři daňového přiznání pro zdaňovací období 2005.

Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáků. Zákon v § 13a odst. 2 stanoví, že vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 zákona ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Vykáže-li některý z manželů u svých příjmů z podnikání či pronájmu (§ 7 či § 9 zákona) ztrátu, uvede ji do svého daňového přiznání s tím, že příslušný dílčí základ daně je v tomto případě roven nule. Tuto daňovou ztrátu si bude moci ten z manželů, který ztrátu vykázal, odečíst od svého základu daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích, a to jen v těch, ve kterých společné zdanění neuplatní. Budou-li manželé využívat metody společného zdanění, nebudou si moci odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacích obdobích, kdy metodu společného zdanění uplatnili. O odpočet daňové ztráty však nepřijdou. Mohou si ji uplatnit ve zdaňovacích obdobích, kdy budou postupovat při zdanění svých příjmů standardním způsobem, tj. kdy nepoužijí metodu společného zdanění manželů.

Obdobně budou manželé postupovat v případě odpočtu podle § 34 odst. 3. Počínaje rokem 2005 zákon v § 34 odst. 3 stanoví, že od základu daně lze dále odečíst 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Tento odpočet si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně v následujících zdaňovacích obdobích, kdy společné zdanění neuplatní.

Odpočet darů. Jednou z nezdanitelných částí základu daně je hodnota daru. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem z podnikatelské činnosti a poskytl dar např. invalidní osobě pobírající částečný invalidní důchod na rehabilitační pomůcky, může manžel uplatnit tuto nezdanitelnou částku. Zákon v § 15 odst. 5 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jedná se tedy o celý základ daně manžela podle § 5 zákona, nikoli jen o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela např. 400 000 Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše 40 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 200 000 Kč.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí. Má-li manžel či manželka příjmy, které vstupují do dílčího základu daně podle § 8 nebo § 10, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy, ze zahraničí, může je v souladu s § 8 odst. 4, resp. § 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2 zákona. Rozhodne-li se manžel či manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní sazbu daně podle § 16 odst. 2 zákona, nemůže již tyto příjmy zahrnout do společného základu daně, protože zákon v § 13 odst. 2 stanoví mimo jiné, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 zákona. Pokud by se manžel či manželka rozhodli a příjmy ze zahraničí ponechali v dílčím základu daně podle § 8 nebo § 10 zákona, mohli by je zahrnout i do společného základu daně, tzn. každý z nich by zdanil polovinu z těchto příjmů sazbou daně stanovenou v § 16 odst. 1 zákona.

Manželé-daňoví nerezidenti. Zákon v § 13a odst. 3 stanoví, že je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3, tj. fyzická osoba daňový nerezident, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona). Podle § 2 odst. 2 zákona poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví rezidenti. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.

Poplatníci neuvedení v § 2 odst. 2 zákona nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví nerezidenti.

V případě, že manžel je tuzemský manažer vydělávající v závislé činnosti velké příjmy a manželka je žena v domácnosti starající se o jejich dítě, ale cizinka, která u nás nemá práci a stará se o domácnost, mohou tito manželé společné zdanění manželů uplatnit pouze za předpokladu, že bude mít manželka od příslušného finančního úřadu Potvrzení o daňovém rezidentství. V tomto případě budou mít splněny podmínky pro uplatnění společného základu daně manželů.

Kdy nemohou manželé společné zdanění uplatnit. Zákon v § 13a odst. 4 stanoví, že za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období:

má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a,

má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c, pro zdaňovací období 2005 minimální základ daně činí 107 300 Kč, pokud poplatník vykonával činnost celý rok,

uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a § 14 (tj. rozděluje příjmy na spolupracující osobu a na více zdaňovacích období),

uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (sleva na dani z titulu investiční pobídky), nebo

má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb (postup pro poplatníka, který je v konkurzu).

Zálohy na daň. Zákon v § 13a odst. 5 stanoví, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů:

z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h,

podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.

Ministerstvo financí počítá s upřesněním zákona, které by jednoznačně stanovilo, že zálohy na daň by neměl platit manžel/manželka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože například v domácnosti pečuje o nezletilé děti, a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s § 13a odst. 5 zákona manželka zálohy platit v daném případě nebude. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti. Bude-li mít její manžel příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě také nebude a manžel bude platit zálohy vztahující se pouze k jeho daňové povinnosti k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, tj. limit stanovený § 38a zákona). V případě, že budou mít příjmy oba z manželů, budou platit zálohy ve výši zálohové povinnosti připadající na každého z nich tak, jak to vyplývá z § 13a a § 38a zákona. Pokud budou dány důvody, lze doporučit, aby manželé jednotlivě požádali o stanovení záloh jinak. Tato žádost není zpoplatněna.

Přeplatek a nedoplatek na dani, případné penále. Při použití společného zdanění bude častým případem skutečnost, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani (např. vlivem sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti) a druhému z manželů vznikne daňová povinnost (např. manželka nemá žádné vlastní příjmy, je v domácnosti a pečuje o děti, do daňového přiznání však uvede polovinu společného základu daně, tj. i polovinu příjmů manžela). Pro řešení výše uvedeného problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Zákonem stanovená lhůta pro vrácení přeplatku je do 30 dnů od doručení žádosti. V tomto případě je však finančním úřadem stanoveno penále vážící se k prodlevě s úhradou, která může být maximálně třicetidenní. Ministerstvo financí iniciovalo legislativní úpravu zákona o daních z příjmů v tom smyslu, aby správce daně uskutečnil převod přeplatku na dani jednoho manželů na nedoplatek druhého z manželů, pokud o to bude požádán, a to ke dni splatnosti daně druhého z manželů. To znamená, aby ten z manželů, který nemá v průběhu roku zdanitelné příjmy, nemusel platit daň v případě, kdy druhému z manželů vznikne přeplatek na dani z toho důvodu, že v průběhu roku platil zálohy na daň. Případnou žádost bude moci bezplatně podat na formuláři, který je součástí formuláře daňového přiznání, ten z manželů, kterému vznikl přeplatek.

Daňové přiznání. Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V Příloze č. 5 k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele (tj. dílčí základy daně a nezdanitelné částky) a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň podle § 16 odst. 1 zákona. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob, kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní.



Daňové zvýhodnění na vyživované děti. Zákon v § 35c stanoví mimo jiné, že poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b (sleva ve vazbě na poskytnutou investiční pobídku). Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění při postupu podle § 13a uplatnit druhý z manželů.

Uplatnil-li např. daňové zvýhodnění manžel v rámci příjmů ze závislé činnosti, nemůže toto daňové zvýhodnění uplatnit v daňovém přiznání manželka.

Daňové přiznání

Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je konstruován jako kombinované daňové přiznání pro příjmy plynoucí poplatníkům této daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Nedílnou součástí tiskopisu jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň.

Strana 1

Záhlaví (viz obr. 1)

V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní zbývající část oficiálního názvu místně příslušného správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu má poplatník v době podání Přiznání bydliště (trvalý pobyt). Pokud je zaregistrován podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v příloze k zákonu č. 531/ 1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Řádek 01 - Daňové identifikační číslo

Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně. U fyzických osob je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo nemají pouze plátci daně z přidané hodnoty, jak je to někdy mylně veřejností chápáno, ale mají jej všichni poplatníci a vztahuje se ke všem daním.

Řádek 02 - Rodné číslo

Zde vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla tři. V případě tří čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné.

Řádek 03 - DAP

Tiskopis daňového přiznání je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání. Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do 31. 3. resp. 30. 6.). Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto přiznání a k původnímu podání se vůbec nepřihlíží. Dodatečné daňové přiznání má daňový subjekt povinnost (resp. právo) podat tehdy, jestli v době po podání řádného daňového přiznání, po uplynutí termínu pro podání přiznání a právní moci vyměření daně zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší (nižší) nebo daňová ztráta nižší (vyšší), než jak byla poplatníkem přiznána nebo správcem daně vyměřena, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu (v případě vydání rozhodnutí o daňovém základu a dani se za ukončení úkonu považuje nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). V dodatečném daňovém přiznání se uvádějí celé nové hodnoty údajů, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v § 41 zákona o správě daní a poplatků.

Řádek 04 - Kód rozlišení typu DAP

Řádek 04 přiznání úzce souvisí s řádkem 03. Označením křížkem X poplatník uvádí, zda podává toto přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení konkurzu, nebo zda podává přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, např. datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o prohlášení nebo zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců po úmrtí poplatníka. Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem, v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu tří měsíců prodloužit. Nejde-li o žádnou z výše uvedených variant, tedy v případě zpracování řádného daňového přiznání za kalendářní rok, tento řádek se nevyplňuje.

Řádek 05

Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do pátku 31. 3. 2006, lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhůtě až do pátku 30. 6. 2006. Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem X.

Řádek 05a

Tento řádek vyplňují všichni poplatníci. Pokud má poplatník zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, označí křížkem X variantu "ano", v opačném případě variantu "ne".

Řádek 05b

Řádek 05b slouží k označení skutečnosti, zda poplatník využil nebo nevyužil možnosti institutu výpočtu daně ze společného základu daně manželů. Manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě, umožňuje § 13a zákona o daních z příjmů počínaje zdaňovacím obdobím 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně, čili tzv. společného zdanění manželů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou v Příloze č. 5.

Mezi řádky 05b a 06 se nachází základní označení tiskopisu, ve kterém je nutné uvést v první kolonce pro vyplnění rok 2005, což je zdaňovací období, za které daňové přiznání podáváme. Pouze v případech, kdy se jedná o přiznání podávané při prohlášení nebo zrušení konkurzu, nebo v případě úmrtí poplatníka, se vyplní kolonky "od", "do".

1. Oddíl - Údaje o poplatníkovi (viz obr. 2)

Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno, 09 Titul, 10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu

Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je nerezidentem.

Řádky 12 až 28

Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval (tzn. alespoň 183 dní ve zdaňovacím období), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště nebo trvalý pobyt. Poplatník s bydlištěm v cizině má povinnost podle § 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků oznámit příslušnému finančnímu úřadu při registraci adresu zmocněnce na území ČR pro doručování. Číslo domu se uvádí ve tvaru: číslo popisné lomeno číslo orientační.

Řádek 29 - Kód státu - vyplní jen daňový nerezident

Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí kód státu, ve kterém je rezidentem, na řádku 29. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ. Seznam kódů států je uveden v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a také uveden na http://cds.mfcr.cz v nabídce daně/daně/daně z příjmů.

Řádek 29a - Výše celosvětových příjmů

Daňový nerezident v České republice (poplatník mající omezenou daňovou povinnost) zde uvede celkovou sumu příjmů ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí přepočtených na Kč. Řádek slouží k ověření 90% podílu příjmů z území České republiky pro uplatnění odčitatelných položek nebo společného zdanění manželů.

Řádek 30 - Spojení se zahraničními osobami

Je-li poplatník osobou kapitálově či jinak spojenou se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, označí tento řádek křížkem X v položce "ano", v opačném případě variantu "ne".

Spojenými osobami se rozumí:

kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,

jinak spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládající a ovládané, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Strana 2

Částky v následujících oddílech se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty v těchto sloupcích počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

2. Oddíl - Základ daně, ztráta

Druhý oddíl tiskopisu daňového přiznání slouží k vyčíslení dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a základu daně za příslušné zdaňovací období. Základ daně v daňovém přiznání představuje součet všech dílčích základů daně, které vyplývají z jednotlivých druhů příjmu.

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6) (viz obr. 3)

Údaje této části daňového přiznání vyplní poplatník podle podkladů získaných od plátců příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků. Podle § 6 zákona o daních z příjmů se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí (přepočtené na Kč), snížené o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů.

Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy byly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka a pokud byla použita procentní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka částku 5000 Kč od jednoho zaměstnavatele.

Pokud u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky podle § 6 zákona přesáhnou ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 hranici 6000 Kč nebo podává přiznání z jiného důvodu, je povinností poplatníka vyžádat si od všech plátců příjmů ze závislé činnosti "Potvrzení o zdanitelných příjmech", všechny tyto příjmy uvést v řádku 31 daňového přiznání a příslušná potvrzení doložit v příloze přiznání. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů nejpozději do 10 dnů.

Řádek 31 - úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Na tomto řádku uvede poplatník součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území ČR i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů a příjmy ze zaměstnání u zahraničních zastupitelských úřadů v České republice, u kterých neměl plátce příjmu povinnost srazit zálohy na daň. Podkladem pro tento výpočet je "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2005" od jednotlivých zaměstnavatelů. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

Řádek 32 - úhrn pojistného

Zde poplatník uvede úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli (údaje lze zjistit z Potvrzení), případně pojistné zaplacené zaměstnancem (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky). Od hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit jako výdaj i pojistné hrazené v zahraničí za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů. Pojistné, které se vztahuje k příjmům nevyplaceným, resp. neobdrženým do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, je daňovým výdajem v tom zdaňovacím období, ve kterém budou tyto mzdy skutečně vyplaceny.

Řádek 33 - daň zaplacená v zahraničí

Je-li poplatník osobou podle § 2 odst. 2 zákona (daňový rezident) a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 zákona. Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz dle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 31) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí sice je možné odečíst, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění. U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí (zahrnutých do řádku 31), ale ze "smluvních" států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zaplacená daň uvádí a vypořádává v Příloze číslo 3 k daňovému přiznání.

Pro účely zamezení dvojího zdanění příjmů, které plynou výkonným umělcům ze zahraničí za jejich umělecké výkony, není v souladu s pokynem D-79 z roku 1994 třeba předložit v případech uplatňování zápočtu daně doklad zahraničního daňového úřadu o zaplacení daně a o výši základu daně (v úředním českém jazyce) a bude uznáváno případně i potvrzení zahraničního plátce honorářů o výši zaplaceného honoráře a výši sražené daně. Je-li umělecký výkon v zahraničí zprostředkován tuzemskou uměleckou agenturou, která si tyto údaje v zastoupení umělců obstará u zahraničního partnera, postačí doklad vyhotovený zprostředkující agenturou o výši honoráře a výši sražené daně v zahraničí. Pokud je uplatňována metoda vynětí, není třeba prokazovat údaj o výši sražené daně v zahraničí, ale toliko příjem způsobem uvedeným v předchozím odstavci. Tento příjem se v tuzemsku sice nezdaňuje, ale z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část.

Řádek 34 - dílčí základ daně podle § 6 zákona

Do tohoto řádku se uvede dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona, vypočtený jako

ř. 31 - ř. 32 - ř. 33. Tento údaj se přenese na řádek 36 daňového přiznání.

Řádek 35 - úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí snížený o pojistné

Do tohoto řádku se vyčleňuje z řádku 31 úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vykonávané na území České republiky plynoucích ze zahraničí a snížený o pojistné, u kterých nebyla povinnost srazit daň (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a zákona o daních z příjmů.

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10, základ daně a ztráta (viz obr. 4)

V této části daňového přiznání poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z příjmů podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, za zdaňovací období 2005. Podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2005 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotlivých krocích v příslušných řádcích tohoto oddílu.

Řádek 36

Zde se uvádí dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj se přenese z řádku 34 daňového přiznání.

Řádek 37

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 1 na řádku 113.

Řádek 38

Do tohoto řádku se uvádí úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, který zahrnuje příjmy plynoucí fyzickým osobám z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (přepočtené na Kč), které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona a pokud se pro vybrané druhy zahraničních příjmů nevyužije možnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona v příloze č. 4 přiznání, je-li to pro poplatníka výhodnější. Do řádku 38 se uvede celkový součet všech příjmů podle § 8 zákona. Je-li ve skutečnosti více druhů příjmů, uvede se jejich specifikace v další příloze k daňovému přiznání.

Řádek 39

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 2 na řádku 206.

Řádek 40

Uvádí se zde dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, vypočtený v příloze č. 2 na řádku 209.

Řádek 41

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle § 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2005. Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky a neuplatňuje výpočet základu daně podle § 13a zákona o daních z příjmů (společné zdanění manželů), přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 67 (bez znaménka minus).

Řádek 42

Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího základu daně podle § 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů.

V případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů podle § 13a zákona, přenese údaje z ř. 36 až ř. 40 do přílohy č. 5 a následující řádky 43 až 60 a tabulku č. 1 nevyplňuje. V případě, že částky na ř. 37 a ř. 39 jsou záporné, tvoří jejich úhrn daňovou ztrátu, kterou, nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých uplatňuje metodu vynětí, přenese do ř. 67 daňového přiznání.

Řádek 43

Tento řádek použijí a vyplní poplatníci mající příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), pokud jejich celkový základ daně nepřesáhne minimální základ daně ve výši 107 300 Kč pro rok 2005. Na řádek se uvede počet kalendářních měsíců, v jejichž průběhu byla provozována podnikatelská činnost.

Minimální základ daně u daně z příjmů fyzických osob je systémovou změnou od roku 2004. Je upraven v § 7c zákona č. 586/ /1992 Sb., o daních z příjmů a týká se pouze poplatníků s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona, tedy poplatníků s příjmy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Musí být uplatněn tehdy, když celkový základ daně je nižší než minimální základ daně nebo poplatník vykazuje ztrátu. Znamená to tedy, že pokud poplatník má několik druhů příjmů (např. ze zaměstnání, ze živnosti a z pronájmu), musí uplatnit minimální základ daně, jestliže jeho celkový základ daně z příjmů fyzických osob je menší než minimální základ daně stanovený pro příslušný rok.

Minimální základ daně činí 50 % z částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval výše uvedenou činnost.

Pro daňovou povinnost za období roku 2005 jsou rozhodující údaje vyhlášené za rok 2003 nařízením vlády č. 521/2004 Sb. Měsíční výše všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění činí 16 769 Kč a přepočítací koeficient činí 1,0665.

Pro podnikatele, který podniká celý rok, tedy minimální základ daně roku 2005 bude (po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů) činit: 1/2 x 16 769 x 1,0665 x 12 = 107 300 Kč

Pro období roku 2006 bude u stejného podnikatele minimální základ daně činit: 1/2 x 17 882 x 1,0532 x 12 = 112 900 Kč.

Minimální základ daně se ale nepoužije u poplatníka a u spolupracující osoby na rok zahájení podnikání a na rok následující po roce zahájení podnikání a dále na rok ukončení podnikání.

Institut minimálního základu daně se dále neuplatní u poplatníka:

kterému byla stanovena daň paušální částkou,

kterému náležel rodičovský příspěvek, a to i po část zdaňovacího období,

kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, a to i po část zdaňovacího období,

který byl poživatelem starobního důchodu, plného nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období,

který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

který podá ve zdaňovacím období přiznání z důvodu konkurzu a který do konce téhož zdaňovacího období neukončí podnikatelskou činnost,

který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, § 35a a § 35b,

který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e) - příjmy z provozu malých vodních elektráren, nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7,

který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč.

Minimální základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34 zákona, tj. ztrátu vykázanou za minulá období, tzv. reinvestiční odpočet, odpočet výdajů na vědu a výzkum a odpočet výdajů vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a § 23 zákona dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze však uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Případné uplatnění ztráty není limitováno minimálním základem daně (viz příklad u řádku 45).

Institut minimálního základu daně se vztahuje i na spolupracující osobu, na kterou jsou rozdělovány příjmy z podnikání. Výjimkou by byla spolupracující osoba, na kterou by se vztahovala výjimka podle § 7c odst. 4 (např. důchodce, student).

Řádek 44

Řádek 44 je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ztrátu nebo její část lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ve zdaňovacím období 2005 lze ve vazbě na předchozí znění zákona v přiznání uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku 1998. Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku 41. Částka uplatňované ztráty, která převyšuje částku na ř. 41, je část ztráty, kterou nelze uplatnit v tomto zdaňovacím období a lze ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích v souladu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: (http://cds.mfcr.cz/tiskopisy/pdf/5405-P6_1.pdf) (viz obr. 5).

V případě, že se poplatník rozhodne využít možnosti zvýhodněného zdanění ve formě stanovení společného základu daně manželů podle § 13a zákona, přenese údaje z ř. 36 až 40 do Přílohy č. 5 a řádky č. 43 až 60 a tabulku č. 1 nevyplňuje. Potřebné údaje jsou totiž obsaženy v příslušných řádcích Přílohy č. 5 a je zbytečné je vyplňovat dvakrát.

Řádek 45

Poplatník zde sníží základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 42 - ř. 44), popřípadě zde uvede minimální základ daně (ř. 43) podle ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů.

Příklad 1: Máme základ daně 150 000 Kč (na řádku 42) a můžeme si uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 90 000 Kč. V tomto případě se na nás minimální základ daně nevztahuje a můžeme uplatnit celou ztrátu nebo její část v úhrnu až do výše kladné hodnoty uvedené na řádku 41 (což je základ daně bez dílčího základu daně ze závislé činnosti - § 6, řádek 36).

Příklad 2: Máme základ daně 80 000 Kč (na řádku 37 - příjmy z podnikání, ale pouze podle § 7 odst. 1 písmeno a), b) nebo c) a nejsme v kategorii, na kterou se ustanovení o minimální dani nevztahuje) a také můžeme uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 90 000 Kč. Jiné příjmy nemáme, základ daně na řádku 42 je tedy 80 000 Kč. V tomto případě ale musíme použít institutu minimálního základu daně, a na řádku 43 uvést minimální základ daně (107 300 Kč) a na řádku 44 již v tomto zdaňovacím období nemůžeme uplatnit žádnou ztrátu ani její část.

3. Oddíl - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Dílčí základ daně lze snížit o nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a odčitatelné položky podle § 34 odst. 3 a odst. 7 zákona o daních z příjmů, přičemž daň počítáme až z tohoto sníženého základu daně. Pro rok 2005 zůstala výše nezdanitelných částí základu daně nezměněna, jen odpočet na vyživované dítě byl nahrazen tzv. daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Pouze o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu daňového přiznání.

V případech, kdy poplatník pobírá starobní důchod nebo vyživuje manželku (manžela) v domácnosti, slouží ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů tabulka 1 ve 3. oddílu. Pokud poplatník neuplatňuje nárok na výše uvedené nezdanitelné části základu daně, tyto údaje nevyplňuje. Většina nezdanitelných částí základu daně se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku.

Tabulka č. 1 (viz obr. 6)

Údaje o starobním důchodu - zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená v roce 2005. Údaj se ale vyplňuje pouze v případě, že poplatník byl poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2005, a pouze v případě, že uplatňuje základní nezdanitelnou částku na ř. 46 přiznání.

Údaje o manželce (manželovi) - jméno a rodné číslo manželky nebo manžela se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud ji poplatník uplatňuje jako vyživovanou osobu na řádku 47. Hranice vlastního ročního příjmu manželky nebo manžela nesmí přesáhnout 38 040 Kč.

V tabulce uplatňujeme v příslušných řádcích jednotlivé nezdanitelné částky za zdaňovací období 2005.

Řádek 46 - základní nezdanitelná částka (viz obr. 7)

Částku ve výši 38 040 Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2005 vyšší než 38 040 Kč. Ti tento řádek nevyplňují, případně proškrtnou. Pokud je částka vyplaceného důchodu nižší než 38 040 Kč za rok, pak na tomto řádku poplatník uvede částku 38 040 Kč sníženou o vyplacené částky starobního důchodu. V případě, že se poplatník stal poživatelem důchodu v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede rovněž částku 38 040 Kč. Pro daňové účely bude potom považován za starobního důchodce až za rok 2006.

Řádek 47a) - manželka/manžel

Na tomto řádku uplatní poplatník podle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů částku 21 720 Kč ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 1810 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

Řádek 47b) - manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P

V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), lze uplatnit dvojnásobnou částku 43 440 Kč ročně, případně částku 3620 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) 38 040 Kč ročně se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky. Ostatní příjmy se pro účely posouzení hranice 38 040 Kč započítávají. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka podnikatelkou, která měla příjmy např. 100 000 Kč a výdaje 150 000 Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, neboť její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 38 040 Kč. U obou odčitatelných položek na řádcích 47a) a 47b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby manželka (manžel) poplatníka byla (byl) spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou.

Jde-li o manželství, kdy ani jeden z manželů nepobírá příjmy, z nichž by mohl uplatnit snížení základu daně o roční částku 21 720 Kč (resp. 43 440 Kč s průkazem ZTP/P), může rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů, ale jen za předpokladu splnění podmínek předepsaných pro uznání zletilých dětí jako vyživovaných osob (nepobírá plný invalidní důchod a studuje, nebo nestuduje pro nemoc, úraz resp. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav), a to nejvýše do dovršení 26 let věku dítěte.

Řádek 48 - poživatel částečného invalidního důchodu

Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 7140 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musí poplatník správci daně prokázat. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 595 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 49 - poživatel plného invalidního důchodu

Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita, pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku, tj. 14 280 Kč za rok. Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity. Za jiný důchod, u nějž jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky). Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatní poplatník částku 1190 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 50 - držitel průkazu ZTP/P

Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů částku 50 040 Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 4170 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. Pokud poplatník např. pobírá plný invalidní důchod a navíc je držitelem průkazu ZTP/P, jednotlivé nároky se sčítají a celkový odpočet takového poplatníka by činil 64 320 Kč za rok.

Od roku 2004 může také poplatník-nerezident (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, a 10 zákona o daních z příjmů, nebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) uplatnit po skončení roku odpočet také na vyživovanou manželku (manžela), na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů.

Řádek 51 - studium

Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok uplatnit na tomto řádku částku 11 400 Kč ročně. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2005, uplatní si částku 950 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna. Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy. Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách. Pokud by poplatníkem podávajícím přiznání prostřednictvím zákonného zástupce bylo dítě, které dosud nezahájilo studium na střední škole (např. období prázdnin před nástupem na střední školu), odpočet na studium nelze uplatnit, protože v tomto období ještě nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání.

Řádek 52 - hodnota darů

Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky.

Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 (ř. 43 vztahuje-li se na poplatníka ustanovení o minimálním základu daně) daňového přiznání. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu.

Řádek 53 - odečet úroků

Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2005 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů a úvěr je použit na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 7 a 8 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky.

Řádek 54 - penzijní připojištění

Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2005 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2005, činí 12 000 Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období.

Řádek 55 - životní pojištění

V případě že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2005. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2005, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna, je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Počínaje rokem 2004 zákon u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedl podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů). Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2005.

Řádek 56 - odborové příspěvky

Po novele zákona o daních z příjmů lze poprvé za rok 2004 od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 18 a násl. zákoníku práce. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2005. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích.

Řádek 57 - výuka

Od základu daně lze poprvé za rok 2005 odečíst 30 % poplatníkem vynaložených (i formou uhrazení faktury za tuto službu od jiného subjektu) výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny v příslušném zákoně o středních školách a v prováděcí vyhlášce. Nelze-li odpočet nebo jeho část uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu nižší než odpočet, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento základ daně vykáže.

Řádek 58 - výzkum a vývoj

Počínaje rokem 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Tato odčitatelná položka je definována v § 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musejí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musejí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných prostředků. Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce, a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Řádek 59 - další částky

Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2005 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice - odpočtu na nový hmotný majetek podle § 34 odst. 3 a následující zákona o daních z příjmů ve znění platném do 31. 12. 2004. Dále bude na tomto řádku uveden případný odečet podle § 34 odst. 9 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let, počínaje zdaňovacím obdobím 2005. Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky.

Strana 3

Řádek 60 (viz obr. 8)

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které uplatňuje dle zákona na ř. 46 až ř. 59 daňového přiznání.

Řádek 61

Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky podle pokynů na daňovém přiznání. V případě, že poplatník uplatňuje výpočet daně podle § 13a zákona o daních z příjmů, přenese na tento řádek polovinu společného základu daně, tj. částku z ř. 526 Přílohy č. 5, ze které vypočte daň. Jestliže je vypočtená nebo přenesená hodnota záporná, uvede poplatník na tento řádek nulu.

Řádek 62

Snížený základ daně z řádku 61 se podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 62.

Řádek 63

Na řádku 63 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky (§ 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů):

Základ daně Daň Ze základu

od Kč do Kč přesahujícího

0 109 200 15 %

109 200 218 400 16 380 Kč + 20 % 109 200 Kč

218 400 331 200 38 220 Kč + 25 % 218 400 Kč

331 200 a více 66 420 Kč + 32 % 331 200 Kč

4. Oddíl - Daň celkem, ztráta (viz obr. 9)

Řádek 64

Na tomto řádku je uvedena daňová povinnost, a to buď přenesením z řádku 63 daňového přiznání nebo v případě existence příjmů za více zdaňovacích období nebo příjmů ze zahraničí (kromě příjmů zahrnutých do samostatného základu daně v Příloze č. 4) nebo při uplatňování slev na dani z řádku 330 Přílohy č. 3 přiznání.

Řádek 65

Tento řádek vyplňují pouze poplatníci mající vybrané kapitálové a vybrané ostatní příjmy ze zahraničí a rozhodli se je zdanit v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Poplatník zde uvede daň ze samostatného základu daně uvedenou na řádku 418 Přílohy č. 4.

Řádek 66

Daň celkem je úhrnem daně, vypočtené podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů na řádku 64 (popřípadě této daně snížené o slevu na dani, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí) a daně ze samostatného základu daně vypočtené podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvedené na řádku 65. Na tomto řádku se daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Řádek 67

Na řádku 67 je uvedena daňová ztráta zaokrouhlená obdobně jako daňová povinnost podle § 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 41. V případech, kdy má poplatník příjmy i ze zdrojů v zahraničí, je vypočtená výše ztráty na řádku 312 Přílohy č. 3, a to v případě, kdy je částka na tomto řádku záporná. Uplatňuje-li poplatník společné zdanění manželů, uvede na tento řádek zápornou výši § 7 (ř. 37) a § 9 (ř. 39) zákona o daních z příjmů. Má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí a uplatňuje společné zdanění manželů, tvoří ztrátu úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník v tab. č. 3 v Příloze č. 3 daňového přiznání. Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

5. Oddíl - Dodatečné DAP (viz obr. 10)

Pátý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného daňového přiznání. Poplatník jej vyplňuje pouze tehdy, podává-li dodatečné daňové přiznání podle § 41 zákona o správě daní a poplatků. Při zpracování řádného přiznání za rok 2005 se nevyplňuje.

Řádek 68-73

Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po právní moci posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku. Částky daňové ztráty na ř. 71 a ř. 72 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus. Povinností poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podat dodatečné daňové přiznání, zjistí-li, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena. Na základě takového zjištění je poplatník povinen předložit svému správci daně dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 03. Právo stejně postupovat má v případě, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší nebo daňová ztráta vyšší.

6. Oddíl - Uplatnění daňového zvýhodnění a placení daně

Obsahem 6. oddílu tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů (Tabulka č. 2), dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu, pokud daňové zvýhodnění převýší vypočtenou daňovou povinnost poplatníka. Dále jsou obsahem tohoto oddílu údaje o výši sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, zbývajících záloh a dalších platbách na daň a o výši částky, jež má být po porovnání s údajem o výši daňové povinnosti ještě doplacena nebo naopak správcem daně vrácena.

Novelou zákona o daních z příjmů byla od roku 2005 nezdanitelná část základu daně (daňový odpočet uvedený původně v § 15 odst. 1 písm. b) zákona) na vyživované dítě nahrazena zcela novým institutem nazvaným "daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti", zařazeným do zákona od 1. 1. 2005 v paragrafu 35c a 35d.

Daňové zvýhodnění platné pro rok 2005:

6000 Kč ročně na každé vyživované dítě (500 Kč na měsíc),

12 000 Kč ročně na každé vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (1000 Kč na měsíc).

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě na rozdíl od nezdanitelné části základu daně se odčítá přímo od vypočtené daně a lze ho uplatnit formou slevy na dani, kombinací slevy na dani a daňového bonusu nebo formou daňového bonusu (jako tzv. zápornou daň). Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše vypočtené daňové povinnosti, tj. vypočtená daň přesahující výši daňového zvýhodnění se o částku daňového zvýhodnění sníží. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená roční daňová povinnost, sleva na dani se poskytne do výše daňové povinnosti a vzniklý rozdíl neuplatnitelný formou slevy je tzv. daňovým bonusem. Poplatník může uplatnit daňový bonus v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně lze uplatnit daňový bonus na všechny vyživované děti v úhrnu do výše 30 000 Kč za rok.

Podmínkou pro uplatnění daňového bonusu je, že poplatník měl v uplynulém zdaňovacím období příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tento šestinásobek minimální mzdy pro účely uplatnění daňového zvýhodnění za rok 2005 činí pro všechny poplatníky částku 43 110 Kč (6 x 7185). U poplatníka, který má příjmy pouze z pronájmu podle § 9 zákona, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto sledovaných příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy zdaněné srážkou daně podle zvláštní sazby daně uvedené v § 36 zákona o daních z příjmů a příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2 zákona.

Poplatník-nerezident, obdobně jako u odpočtů ze základu daně podle § 15 zákona, v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny nebo zdaněny srážkovou daní podle zvláštní sazby daně), může uplatnit daňové zvýhodnění na děti žijící s ním v domácnosti za předpokladu splnění ostatních podmínek jako u tuzemských poplatníků (studium u zletilých dětí apod.).

Neopominutelnou podmínkou ale vždy je, že vyživované dítě žije s poplatníkem v jedné domácnosti, což ale nemusí vždy nutně znamenat podmínku totožného trvalého bydliště poplatníka a vyživovaného dítěte. Pojem "domácnost" je definován ustanovením § 115 občanského zákoníku a pro posouzení existence společné domácnosti více osob má význam zejména jejich trvalé společné žití a společné finanční hospodaření. Každý občan může být pro účely zdanění příslušníkem jen jedné domácnosti. Příslušnost k domácnosti u nezletilých stanoví dohoda rodičů nebo rozhodnutí soudu. Na nárok uplatnit daňové zvýhodnění nemá vliv dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, pobyt v ústavu apod.). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může na toto dítě ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci uplatnit daňové zvýhodnění jen jedna osoba z nich. Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemůže již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, v němž se dítě narodilo, nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium), anebo v němž bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. U daňového zvýhodnění platí, že není možné kombinovat jeho uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič-daňový poplatník, ztratil nárok na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění.

Tabulka č. 2 (viz obr. 11)

Údaje o dětech žijících v domácnosti - v tabulce se u každého vyživovaného dítěte uvede jeho příjmení, jméno a ve sloupci 2 rodné číslo. Ve sloupci 3 tabulky se uvede počet měsíců, po které je ve zdaňovacím období uplatňováno daňové zvýhodnění na dítě, a ve sloupci 4 případně, po kolik měsíců bylo uplatněné dítě považováno za zvlášť těžce postižené s potřebou průvodce. V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na více než čtyři děti, uvede požadované údaje na volném listu a přiloží k daňovému přiznání. Do řádku "Celkem" poplatník uvede součet počtu měsíců ze sloupců 3 a 4 za všechny uplatňované děti. Údaje o dětech se vyplňují pouze v případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c zákona o daních z příjmů.

Řádek 74 (viz obr. 12)

Na tomto řádku poplatník uvede celkovou výši daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c zákona o daních z příjmů. Pokud byly splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění po celé zdaňovací období, činí daňové zvýhodnění 6000 Kč na každé takové dítě. Pokud byly podmínky splněny jen po část zdaňovacího období, činí daňové zvýhodnění 500 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek (12 000 Kč za rok).

Řádek 75

Zde se uvádí daňové zvýhodnění formou slevy na dani, takže číselná hodnota na tomto řádku může být stejná jako na ř. 74, pokud výsledná daňová povinnost na ř. 66 je vyšší nebo rovna výši hodnoty vypočtené na ř. 74. Je-li naopak na ř. 74 hodnota daňového zvýhodnění vyšší než výsledná daňová povinnost na ř. 66, lze do tohoto řádku uvést maximálně hodnotu daňové povinnosti z ř. 66 a poplatníkovi vzniká nárok na bonus, který se vypočítává v další části přiznání.

Řádek 76

Poplatník na tomto řádku uvede výslednou výši daně po uplatnění slevy, tj. rozdíl daně na ř. 66 a uplatněné slevy na dani na ř. 75. Vypočtená částka nemůže nabývat záporných hodnot.

Řádek 77

Na řádku 77 se uplatňuje daňový bonus jako rozdíl celkového daňového zvýhodnění na všechny děti z ř. 74 a skutečně uplatněné slevy vykázané na ř. 75. Daňový bonus je možné uplatnit pouze v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně.

Řádek 78

Na tomto řádku se uvádí úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona o daních z příjmů, jehož výši zaměstnavatelé uvádějí v "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění".

Řádek 79

Poplatník zde vypočítá rozdíl na daňovém bonusu (ř. 77 minus ř. 78). Pokud vyjde záporné číslo (vyplacený bonus v průběhu roku je vyšší než roční nárok), promítne se tato skutečnost do zvýšení celkového vyrovnání daňové povinnosti na ř. 86 přiznání.

Řádek 80 (viz obr. 13)

Na tento řádek uvede poplatník celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků na základě jednotlivých potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň a daňovém zvýhodnění za příslušné zdaňovací období roku 2005, získaných od všech zaměstnavatelů (plátců daně). Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů).

Řádek 81

Na řádek 81 uvede poplatník celkový úhrn zaplacených (čtvrtletních, pololetních, případně rozhodnutím správcem daně jinak stanovených) záloh na příslušné zdaňovací období 2005 včetně přeplatků použitých jako "záloha na daň", s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly již poplatníkem uvedeny na řádku 80.

Řádek 82

Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou, (zaplacenou do 31. května 2005) a kteří dosáhli v průběhu roku 2005 i jiných příjmů než původně předpokládaných.

Řádek 83

Na řádku 83 se uvádí zajištěná částka daně sražená plátcem daně podle § 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nárok na zápočet zajištěné daně na úhradu skutečné výše daně je nutné správci daně doložit "Potvrzením o zajištění daně sražené plátcem". Tento řádek se týká zejména zahraničních fyzických osob-nerezidentů.

Řádek 84

Na řádku 84 uvede poplatník podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů (daňový rezident) sraženou daň z příjmů úrokového charakteru v zahraničí podle § 38f odst. 10, pokud byla sražena daň vyšší, než vyplývá z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Řádek 85

Na tomto řádku uvede poplatník zaplacenou daňovou povinnost podle § 38gb odst. 5 zákona o daních z příjmů, tzn. částku daně, která byla vypočtena v daňovém přiznání podávaném při prohlášení nebo zrušení konkurzu.

Řádek 86

Podle pokynů na řádku 86 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje to, že má za rok 2005 ještě daň doplácet, nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků) vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více jak 50 Kč a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek. Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku daňového dlužníka u jiné daně nebo u jiného správce daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl.

Strana 4

Přílohy DAP: (viz obr. 14)

Na poslední čtvrté straně daňového přiznání poplatník uvede počet listů příloh, které přikládá. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 5 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud je pro ně náplň. Další povinnou přílohou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka, dále pak podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů vždy potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření. V příslušném řádku se vždy vyznačí počet listů zde uvedených příloh, které poplatník předkládá s přiznáním a na závěr celkový počet listů odevzdávaných příloh. Přílohy se přikládají v originále.

Prohlášení (viz obr. 15)

Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání prokáže správce daně jako nepravdivé nebo neúplné. Údaje o zástupci poplatník vyplní pouze v případě, že má svého zákonného, ustanoveného nebo zvoleného zástupce.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob (viz obr. 16)

Tiskopis tohoto daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání.

Nežádáme-li o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), protože by na tyto údaje správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání, a mohl by žádat jeho doplnění. Do prvního řádku, který zde vyplňujeme, se uvádí výše přeplatku. V případě, že je žádost podána tak, že vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů (např. při podání v průběhu ledna), správce daně žádost zamítne. Není proto vhodné podávat přiznání se žádostí o vrácení přeplatku příliš brzy, nebo je nutné podat žádost o vrácení přeplatku zvlášť.

V návaznosti na možnost uplatnění institutu stanovení společného základu daně manželů je žádost o vrácení přeplatku rozdělena na dvě části. První část obsahuje výše popsanou žádost o vrácení přeplatku poplatníkovi, druhá část pak obsahuje žádost o převedení přeplatku na dani na daň druhého z manželů, takže pokud celkový přeplatek na dani jednoho z manželů pokrývá částku nedoplatku daně druhého z manželů plně, není nutné daň za druhého manžela doplácet. Pokud nastane situace, že přeplatek jednoho z manželů přesahuje nedoplatek druhého z manželů, pak bude mít žádost vyplněné obě části tak, že ve druhé části určené k převedení přeplatku na druhého z manželů bude uvedena částka odpovídající vzniklému nedoplatku z titulu společného zdanění manželů a o zbývající částku k vrácení bude požádáno v první části žádosti.

Příloha č. 1

Příloha č. 1 obsahuje výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů a je povinná pro poplatníky, kteří v daném zdaňovacím období mají tento druh příjmů. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na Kč bez odpočitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně podle zahraničních předpisů. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč:

účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,

ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví.

Částky se uvádějí v celých Kč.

Oddíl 1. (viz obr. 17)

Vedete-li daňovou evidenci - uděláte křížek v levém okénku. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci vyplňují řádek 101, 102 a 104 a následující.

Účtujete-li v účetnictví - uděláte křížek v prostředním okénku. Poplatníci účtující v účetnictví vyplňují až řádek 104 a následující podle dalšího komentáře.

Uplatňujete-li výdaje procentem z příjmů - uděláte křížek v pravém okénku. Poplatníci, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů, vyplňují všechny řádky 101 až 104 a následující.

Řádek 101 - příjmy podle § 7 (viz obr. 18)

Tento řádek slouží k uvedení celkových příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů obsažených v daňové evidenci za zdaňovací období 2005, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jde o celkové příjmy bez úroků z běžného účtu, úroků nebo poplatků z prodlení a dalších příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů souvisejících s podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činností. Příjmy podnikatelů podle § 8 lze z daňové evidence vyloučit buď úpravou - snížením příjmů o příslušnou část před uvedením celkových příjmů z evidence do řádku 101 Přílohy č. 1 nebo následně úpravou - zahrnutím hodnoty příjmů podle § 8 do řádku 106. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o příjmech údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku úhrn zdanitelných příjmů podle § 7 zaevidovaný v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona o daních z příjmů. V obou případech se zde uvádí příjem bez tzv. uzávěrkových operací (podle § 23, § 5 ZDP), které se vyčíslí v řádcích č. 105 (příjmy) a 106 (výdaje) podle podrobného rozpisu v tabulce "E" této přílohy k daňovému přiznání.

Účastník sdružení, které není právnickou osobou, zde uvede pouze svůj podíl na rozdělených příjmech ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem.

Spolupracující osoba tento řádek nevyplňuje. Naopak osoba, která je podnikatelem, a která bude následně na spolupracující osobu část příjmů rozdělovat, zde uvádí celý příjem.

Ve všech případech se do příjmů uváděných na tomto řádku zahrnují i celé příjmy dosažené za více zdaňovacích období.

Řádek 102 - výdaje související s příjmy podle § 7

Řádek 102 slouží k uvedení celkových výdajů vztahujících se k dosaženým příjmům vykázaným na řádku 101. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o výdajích údaj z této evidence podle §7b zákona o daních z příjmů. Ani zde se neuvádějí další položky ovlivňující výši výdajů (tzv. výdajové uzávěrkové operace), které se uvedou do tabulky "E" této přílohy k daňovému přiznání a jejich součet následně do řádku č. 106. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku výdaje uplatněné procentem z příjmů podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona. Pro zdaňovací období roku 2005 došlo ke zvýšení procent příjmů, kterými jsou vypočítávány výdaje. Nové paušální sazby procent z příjmů jsou následující:

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z příležitostné zemědělské výroby,

60 % z příjmů ze živností řemeslných,

Příklady řemeslných živností: kovářství, zámečnictví, opravy silničních vozidel, řeznictví a uzenářství, pekařství a cukrářství, truhlářství, zednictví, tesařství, pokrývačství, klempířství, kosmetické služby, holičství, kadeřnictví atd.

50 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných,

40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem kromě příjmů zdaňovaných srážkou, anebo příjmů z výkonu nezávislých povolání,

30 % z příjmů z pronájmu.

Paušální částky procentuální sazby výdajů v sobě zahrnují veškeré výdaje poplatníka, kromě povinného pojistného (sociální, zdravotní, zaměstnanosti), které si poplatník může uplatnit navíc do výdajů ve skutečné prokázané výši na ř. 103 přiznání. Takto však nelze postupovat v případě, kdy dochází k uplatnění výdajů paušální formou u příjmů z pronájmu. V tomto případě zahrnuje uplatněná paušální sazba i výše zmíněné povinné pojistné.

Výhody výdajových paušálů:

Poplatník uplatňující výdajový paušál nemusí:

sledovat a počítat výdaje spojené s pracovními cestami ani vést knihu jízd,

evidovat velké množství pokladních dokladů na drobná vydání (kancelářské potřeby, drobné opravy apod.),

vést evidenci pojistného za obchodní majetek,

evidovat výdaje spojené s finančním leasingem (např. u osobních automobilů),

propočítávat odpisy hmotného majetku, případně zůstatkovou cenu u prodaného odpisovaného majetku,

vést evidenci zásob, zaplacených úroků z přijatých úvěrů atd.

Poplatníci, kteří doposud neuplatňovali výdajové paušály, tzn. uplatňovali výdaje ve skutečné prokázané výši a chtějí uplatnit výdaje procentem z příjmů již za zdaňovací období roku 2005, by neměli opomenout úpravu základu daně podle ust. § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Při přechodu ze skutečných výdajů na uplatňování výdajů paušálem budou tito poplatníci postupovat následovně:

pokud vedou účetnictví:

a) základ daně zvýší o:

zůstatky vytvořených rezerv,

opravné položky,

výnosy příštích období,

výdaje příštích období.

b) základ daně sníží o:

příjmy příštích období,

náklady příštích období.

c) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.

pokud vedou daňovou evidenci:

a) základ daně zvýší o:

výši pohledávek s výjimkou poskytnutých záloh a s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y), následné příjmy z úhrad těchto pohledávek se pak do základu daně již nezahrnují,

cenu nespotřebovaných zásob. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob se do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně,

zůstatky vytvořených rezerv.

b) základ daně sníží o:

výši závazků s výjimkou přijatých záloh.

c) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.

Případnou úpravu základu daně za zdaňovací období roku 2004 bude nutné provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2004.

Účastník sdružení, které není právnickou osobou, uvede na řádek 102 pouze svůj podíl na rozdělených výdajích ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem.

Spolupracující osoba na tomto řádku neuvádí žádný údaj.

Do řádku 101 a 102 rovněž nepatří podíly společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tyto podíly se vyjádří až na řádku 112.

Řádek 103 - pojistné

V případě, že poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů, může si navíc na řádku 103 uplatnit zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (nebo obdobné pojistné hrazené v zahraničí) v prokázané výši. Poplatník si může v prokázané výši také uplatnit hrazené pojistné, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, která není nemocensky pojištěna a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, ale pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy (zákon č. 589/92 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákon č. 592/ /92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Pojistné v prokázané výši a do maximální výše může poplatník uvést za sebe i za případné zaměstnance. Na tomto řádku uplatňuje zaplacené pojistné také účastník sdružení, které není právnickou osobou, neboť toto zaplacené pojistné není výdajem sdružení.

Po přečtení textu poučení k příloze k daňovému přiznání se nám může zdát, že se na tento řádek samostatně uvádí rovněž pojistné placené spolupracující osobou z podílu na příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné podle § 13 zákona o daních z příjmů. Na pojistné spolupracujících osob však existují různá stanoviska. Jedním z názorů je, že ten, kdo činnost vykonává (OSVČ), má na sobě navázány i veškeré náklady spolupracujících osob včetně pojistného. Podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích je jen jeden podíl na všech příjmech a všech výdajích, včetně výdajů za pojistné spolupracujících osob. To je tedy již obsaženo v řádku č. 102 (nejsou-li výdaje vykazovány procentem z příjmů). Podle druhého názoru lze při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, včetně sociálního a zdravotního pojištění, postupovat v souladu se zákonem o daních z příjmů kterýmkoliv z následujících způsobů znázorněných na příkladech:

manžel rozdělí na spolupracující manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a manželka si jako další daňový výdaj uplatní na řádku 103 pojistné, které zaplatila ve zdaňovacím období,

manžel platí během zdaňovacího období pojištění za sebe i za manželku a úhrn těchto plateb zahrne do veškerých svých výdajů, které potom na spolupracující manželku rozdělí,

manžel rozdělí na manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a každý z nich si jako daňový výdaj na řádku 103 uplatní zaplacené pojistné.

Dále se zde uvádí také pojistné, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, a nebylo uplatněno jako náklad společnosti, o které se podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů snižuje podíl na společnosti.

Řádek 104

Na řádku 104 je uveden základ daně před úpravami. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci a poplatníci, kteří nevedou účetnictví, uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, nevyplňují řádky 101-103, a na tomto řádku 104 uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Vypočtená částka na tomto řádku se znaménkem minus znamená, že výdaje přesahují výši příjmů nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztrátou. Pro správné zjištění základu daně je nutné údaj na řádku 104 dále upravit o položky uvedené v § 23, § 5 zákona o daních z příjmů, popřípadě o ostatní položky upravující základ daně podle zákona o daních z příjmů, jejichž součet je uveden v řádku 105 (zvyšující základ daně) a v řádku 106 (snižující základ daně).

Řádky 105 a 106

Na těchto řádcích uvede poplatník úhrn částek, které zvyšují (řádek 105) nebo snižují (řádek 106) hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23, § 5 odst. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 zákona o daních z příjmů a případné další úpravy podle ostatních ustanovení zákona. U daňové evidence se tyto úpravy provádí místo uzávěrkových operací. Podrobný popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvede poplatník v tabulce "E", případně v příloze na zvláštním listě, pokud řádky tabulky "E" nebudou pro uvedení všech údajů stačit.

Poplatník, který vede účetnictví, vyčlení na tento řádek příjmy z kapitálového majetku zahrnuté ve výsledku hospodaření. Příjmy z kapitálového majetku jsou dílčím základem daně podle § 8 zákona o daních z příjmů a uvádí se na ř. 38 daňového přiznání.

Úpravy zvyšující základ daně podle § 23 zákona o daních z příjmů jsou:

částky neoprávněně zkracující příjmy, tj. zejména nepeněžní příjmy (pokud nejsou zahrnuty v příjmech na ř. 101),

částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), tj. zejména částky uvedené v § 25 zákona a částky nad limity uvedené v § 24 zákona,

náhrada - odstupné za uvolnění bytu zahrnuté do výdajů (nákladů) a odpočet na reinvestice podle § 34 odst. 3 (zákona v platném znění do 31. 12. 2004) při porušení či nesplnění podmínek uplatnění těchto položek v následujících zdaňovacích obdobích,

částky vyplývající z oprav nesprávností daňové evidence nebo účetnictví mající vliv na základ daně,

u zaměstnavatelů vedoucích účetnictví částky sraženého pojistného zaměstnancům neodvedené do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období,

přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, dále u poplatníků vedoucích účetnictví částky původně uplatněných nároků v případě ustoupení od těchto nároků, jestliže byly původně tyto částky položkami snižujícími základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud nebyly promítnuty již do hospodářského výsledku,

částka zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon o rezervách, u poplatníka, který nevede účetnictví,

úpravy související s hospodařením s pronajatým majetkem, zejména nepeněžní příjem vlastníka pronajatého majetku při vynakládání výdajů (nákladů) nájemcem nad rámec smluveného nájemného,

úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost nebyla obnovena do termínu pro podání přiznání,

úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů - přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak,

úpravy související s předčasným ukončením nebo zrušením finančního pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku u pronajímatele nebo jeho postupníka, tzn. úprava výše odpisů v případě, že není bezprostředně uzavřena další, nová smlouva o finančním pronájmu předmětného majetku,

rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že účetní odpisy jsou vyšší než daňově uznatelné odpisy.

Úpravy zvyšující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů a jiných ustanovení tohoto zákona jsou mimo jiné:

poměrná část výdajů při použití osobního vozidla v obchodním majetku používaného pro podnikatelské a soukromé účely,

vrácené pojistné podle vyúčtování u poplatníka, který není účetní jednotkou, mající výdaje stanovené procentem z příjmů,

hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,

částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu (§ 585 občanského zákoníku). Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů apod.

Úpravy snižující základ daně podle § 23 zákona jsou:

u zaměstnavatelů vedoucích účetnictví částky pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedené ve stanoveném termínu, o které byl zvýšen hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, po jejich odvedení,

u poplatníků vedoucích účetnictví rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,

částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,

částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle zákona zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů), zejména odpisy a tvorba rezerv u poplatníků vedoucích daňovou evidenci, u poplatníků vedoucích účetnictví rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že daňové odpisy jsou vyšší než odpisy uplatněné v účetnictví,

částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem (nákladem), do příjmů (výnosů),

příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů, pokud jsou zachyceny v příjmech nebo výnosech,

zahraniční příjmy, u nichž má poplatník možnost se rozhodnout k jejich zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2; tyto příjmy pak uvede v Příloze č. 4 přiznání,

částky, které již byly u poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. z důvodu časové souvislosti,

částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů), například dříve nerealizované projekty využité až v dalších letech,

podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,

úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud není tato činnost obnovena do termínu pro podání přiznání,

úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů, tzn. přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak.

Úpravy snižující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů jsou:

příjem, který byl zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích a byl vrácen v daném zdaňovacím období za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmu není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně,

hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně v předcházejícím zdaňovacím období, v tom zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

Řádky 107 a 108

Podle podmínek uvedených v § 13 zákona o daních z příjmů může poplatník rozdělit na spolupracujícího manžela až 50% nebo 30% podíl na příjmech a výdajích na manžela a ostatní členy domácnosti. V řádcích 107 a 108 uvádí poplatník tu část příjmů a výdajů (nebo hospodářského výsledku před zdaněním), kterou bude přerozdělovat na spolupracující osobu. Na řádku 107 uvede poplatník podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 108 podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který rozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Částky jsou zde uváděny již po úpravě podle § 23 a § 5 a dalších zákona o daních z příjmů. Údaje o osobě nebo osobách, na které poplatník rozděluje podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta) připadající na spolupracující osobu nebo osoby, uvádí poplatník do odstavce G na straně 2.

Řádky 109 a 110

Tyto řádky jsou určeny pouze pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba uvádí na řádku 109 svůj podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 110 ve svém daňovém přiznání uvádí podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který na ni byl rozdělen. Částky jsou uváděny po úpravě podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Údaje o poplatníkovi, který rozdělil na spolupracující osobu podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí spolupracující osoba ve svém daňovém přiznání do odstavce H na straně 2.

Řádek 111

Má-li poplatník příjmy uvedené v § 14 zákona o daních z příjmů, je v tomto ustanovení uvedena možnost rovnoměrně rozdělit příjmy, které jsou výsledkem několikaleté činnosti (tzn. příjmy dosažené za více zdaňovacích období). Příjmy dosažené za více zdaňovacích období lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části, u příjmů z činnosti správce konkurzní podstaty, předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce nejvýše na pět poměrných částí a u příjmů z těžby dřeva nejvýše na deset poměrných částí.

V řádku 111 uvede poplatník příjmy ze zbývajících částí příjmů snížené o výdaje připadající na tuto část příjmů. Znamená to, že zde poplatník uvede jednu polovinu, popřípadě dvě třetiny, čtyři pětiny nebo až devět desetin z rozdílu příjmů a výdajů, o které sníží dílčí základ daně. V tomto úhrnu se neuvádějí příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně na řádku 42.

Pokud je zbývající část výdajů vyšší než zbývající část příjmů za více zdaňovacích období, nelze postupovat podle § 14 zákona o daních z příjmů, neboť nevznikl základ daně, ale ztráta, a poměrnou část takového příjmu nelze tedy do základu daně zahrnout. V tomto případě uvede poplatník na řádku 111 nulu.

S údajem v řádku 111 se dále pracuje v příl. č. 3 daňového přiznání.

Řádek 112

Je-li poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je jeho podíl na společnosti příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tento podíl uvede na řádku 112 a údaje o společnosti (DIČ) a podíl v procentech uvede poplatník na straně 2 do odstavce I.

Vykáže-li veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost ztrátu, rozděluje se část této ztráty stejně jako základ daně. V tomto případě se označí údaj znaménkem mínus.

Řádek 113

Dílčí základ daně, případně dílčí ztrátu (v případě, že je rozdíl se záporným znaménkem) připadající na příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů uvede poplatník na řádku 113, vypočte ji ze všech údajů uvedených na předchozích řádcích podle pokynu v řádku uvedeného. Tuto vypočtenou hodnotu přenese poplatník na řádek 37, 2. oddílu, základní části daňového přiznání, na stranu 2 k výpočtu celkového základu daně.

Při vyplňování řádků 101 až 113 je třeba dávat velký pozor na znaménka vyjadřující kladnou či zápornou hodnotu náplně řádku a dále důsledně dbát na jejich správnou interpretaci při výpočtu řádku 113, který se vypočítává z předchozích řádků matematickou vazbou uvedenou v legendě tohoto řádku přiznání.

Oddíl 2. - Doplňující údaje k § 7 (viz obr. 19)

Odstavec A - Údaje o obratu a odpisech

V těchto doplňujících údajích uvede poplatník uplatňované odpisy z hmotného i nehmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka a poplatník vedoucí účetnictví vyplní údaje o obratu. Roční úhrn čistého obratu tvoří výše výnosů snížená o prodejní slevy.

Odstavec B - Hlavní (převažující) činnost

Tento odstavec je určen pro uvedení názvu činnosti poplatníka. Poplatník zde uvede pouze slovní název maximálně dvou převažujících činností, které provozuje, např. název živnosti (zámečnictví), nebo název samostatně výdělečné činnosti (advokát). V případě více činností se za převažující považuje ta, ze které je dosahováno nejvíce příjmů (výnosů).

Odstavec C - Údaje o podnikání

Datum zahájení činnosti: Uvede se vždy datum skutečného zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ne vždy tedy např. datum 1. 1. příslušného zdaňovacího období. Tento údaj může být v celé řadě případů odlišný od data vystavení povolení k výkonu podnikatelské činnosti. Datum zahájení činnosti se však zde uvede pouze v případě, že se daňové přiznání podává ve zdaňovacím období, ve kterém bylo provozování činnosti započato. V jiném případě, tzn. byla-li činnost prováděna i v předchozích zdaňovacích obdobích, není nutné datum zahájení činnosti uvádět, protože finanční úřad má tento údaj již evidován.

Datum přerušení činnosti: Uvede se datum přerušení činnosti v průběhu zdaňovacího období. V případě, že nedošlo k zahájení činnosti do data podání přiznání (zpravidla březen nebo červen následujícího roku), je nutné pamatovat na zvláštnosti stanovené v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Zde se nejedná o trvalé ukončení činnosti poplatníka.

Datum ukončení činnosti: Uvede se pouze v případě skutečného ukončení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke kterému došlo v průběhu zdaňovacího období.

Datum obnovení činnosti: Uvede se datum obnovení činnosti v průběhu zdaňovacího období. Přerušení mohlo nastat jak v běžném, tak v dřívějším zdaňovacím období.

Počet měsíců činnosti: Uvede se počet měsíců, ve kterých byla provozována činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona o daních z příjmů, pro případné stanovení minimálního základu daně.

Odstavec D (viz obr. 20)

V tomto odstavci je uvedena Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, kterou poplatník vyplní v celých korunách. Údaje do této tabulky se čerpají z daňové evidence a dalších pomocných knih. Povinné jsou však pouze 4 ukazatele týkající se hmotného majetku, zásob, pohledávek a závazků a rezerv. Ostatní údaje v tabulce jsou nepovinné, a nemusí se vyplňovat. Byly do tiskopisu daňového přiznání přidány na žádost autodopravců, kteří takto mohou prokazovat výši svého majetku.

Řádek 1 - Dlouhodobý hmotný majetek: Uvede se odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek podnikatele v zůstatkových cenách (podle stavu k 1. 1. 2005 a ve druhém sloupci k 31. 12. 2005). Položky v tomto řádku se uvádějí bez DPH (plátci DPH) nebo včetně DPH (neplátci DPH).

Řádek 2 - Peněžní prostředky v hotovosti: Uvede se peněžní hotovost poplatníka k danému datu a jmenovitá hodnota cenin.

Řádek 3 - Peněžní prostředky na bankovních účtech: Údaj o součtu peněžních prostředků na všech podnikatelských účtech poplatníka v nejrůznějších peněžních ústavech. Musí se shodovat s údaji uvedenými na bankovních výpisech k 1. 1. 2005 a k 31. 12. 2005. V případě záporného zůstatku účtu (například při poskytnutí kontokorentního úvěru) se na tento řádek napíše nula, a výše záporného zůstatku se uvede do řádku 7 (Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček).

Řádek 4 - Zásoby: Jedná se o souhrnnou hodnotu všech zásob oceněných v pořizovacích cenách nebo ve vlastních nákladech (u zásob vyrobených vlastní činností) a v reprodukční pořizovací ceně v ostatních případech. Jedná se o zásoby zboží, nedokončenou výrobu, výrobky, zvířata a skladovaný materiál.

Řádek 5 - Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček: Jedná se o údaj o výši nezaplacených pohledávek a poskytnutých úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období.

Řádek 6 - Ostatní majetek: Zde je uvedena hodnota ostatního majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka, ale jinde neuvedeného. Jedná se například o pozemky včetně porostů, majetková práva, cenné papíry nebo jiný finanční majetek a podobně.

Řádek 7 - Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček: Zde uvedeme všechny nezaplacené závazky, přijaté úvěry a půjčky k datu na začátku a na konci zdaňovacího období.

Řádek 8 - Rezervy: Na tomto řádku bude uveden údaj o vytvořených rezervách podle zákona o rezervách. Uvádí se ve výši zůstatku podle inventárních karet rezerv (hodnota vytvořené rezervy mínus skutečné čerpání).

Řádek 9 - Mzdy: Do posledního řádku 9 tabulky se uvede celkový objem hrubých mezd zúčtovaných ve zdaňovacím období zaměstnancům podnikatele.

V případě, že je činnost vykonávána za spolupráce manžela (manželky) - poplatníka, případně ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, spolupracující osoby předepsané údaje nevyplňují. Údaje za sdružení, které není právnickou osobou a kterého je poplatník účastníkem, se uvádějí ve výši spoluvlastnických podílů, ale ze strany finančních úřadů nebude pozastavováno ani rozdělení podle podílu na příjmech a výdajích dohodnuté mezi účastníky sdružení.

Odstavec E - úpravy podle § 5, § 23 zákona (viz obr. 21)

V následujících tabulkách vypíše poplatník popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, případně další úpravy zvyšující nebo snižující základ daně podle dalších ustanovení zákona. Podrobný popis položek snižujících nebo zvyšujících základ daně nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji je uveden v textu u komentáře k řádkům 105 a 106. Pokud rozsah tabulky nepostačuje k zachycení všech potřebných údajů, musí poplatník tyto zbylé údaje zapsat na zvláštní list, jako přílohu k daňovému přiznání, v členění odpovídajícímu členění tiskopisu daňového přiznání.


Další údaje: (viz obr. 22)

Odstavec F - údaje o účastnících sdružení

V tomto odstavci uvede poplatník předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech v %, podíl na výdajích v %) o účastnících sdružení, které není právnickou osobou.

Odstavec G - údaje o spolupracující osobě

V odstavci G uvádí poplatník údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o spolupracujících osobách podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Odstavec H - údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje

V odstavci H se uvádějí předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Odstavec I - údaje o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti

Poplatník uvede v tomto odstavci DIČ veřejné obchodní společnosti, jejímž je společníkem, nebo komanditní společnosti, kde je komplementářem, a výši svého podílu v procentech.

Příloha č. 2

Příloha č. 2 je povinnou přílohou k daňovému přiznání obsahující výpočet dílčích základů daně z příjmů fyzických osob z pronájmu a z ostatních příjmů. Je určena pro poplatníky, kteří dosáhli ve zdaňovacím období některý z příjmů podle § 9 nebo § 10 zákona o daních z příjmů a obsahuje údaje nutné pro správné sestavení výše uvedených dílčích základů daně. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na Kč bez odpočitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně podle zahraničních předpisů. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč:

účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,

ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví.

Částky se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Oddíl 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona) (viz obr. 23)

Uplatňuji výdaje procentem z příjmů - uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 zákona, označí tuto skutečnost křížkem X v levém rámečku. Pro zdaňovací období roku 2005 došlo ke zvýšení procent příjmů, kterými jsou vypočítávány výdaje. Nová paušální sazba procent činí 30 % z příjmů z pronájmu. V případě uplatnění výdajů paušální sazbou je poplatník povinen použít tuto formu uplatnění výdajů u všech dalších příjmů podléhajících zdanění podle § 9 zákona. V opačném případě se nevyplňuje.

Dosáhl jsem příjmů ze společného jmění manželů - má-li poplatník příjmy z pronájmu, které dosáhl ze společného jmění manželů, označí tuto skutečnost křížkem X v pravém rámečku. V opačném případě se nevyplňuje.

Řádek 201 - příjmy podle § 9 zákona a řádek 202 - výdaje podle § 9 zákona (viz obr. 24)

Na řádcích 201 a 202 poplatník uvede příjmy a výdaje podle § 9 odst. 6 zákona evidované v záznamech o příjmech a výdajích. Poplatníci účtující o pronájmu v soustavě účetnictví neuvádějí na těchto řádcích nic. Příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč způsobem popsaným výše. Výdaje vztahující se k příjmům ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit buď ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů podle českého daňového zákona. Neuvádí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4.

U příjmů dosažených dvěma nebo více poplatníky z pronájmu věci, která je předmětem jejich podílového spoluvlastnictví, a rovněž u výdajů, které byly v těchto případech vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, uvede každý ze spoluvlastníků pronajaté věci příjmy a výdaje ve výši svého spoluvlastnického podílu nebo podle poměru dohodnutého ve smlouvě. Pokud příjmy z pronájmu plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich a ten je uvede ve svém daňovém přiznání. Údaje se uvádějí před úpravou o položky podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona. Uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů (30 %), už není možné tyto výdaje dále navyšovat o eventuálně zaplacené pojistné (jako je tomu u příjmů podle § 7), neboť z pronájmu se pojistné neplatí.

Řádek 203 - rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním (zisk, ztráta)

Tato částka se vypočte podle údajů v tiskopisu. Poplatníci vedoucí záznamy o příjmech a výdajích a poplatníci uplatňující výdaje procentem z příjmů uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji, a poplatníci účtující o pronájmu v soustavě účetnictví uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23, § 5 a ostatními úpravami podle zákona. V případě, že výdaje přesahují příjmy nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztráta, částka je se znaménkem mínus.

Řádek 204 - úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona zvyšující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním

Řádek 205 - úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním

Podrobný popis částek zvyšujících a snižujících rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106 v Příloze číslo 1. V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů se tyto úpravy použijí i u stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu. Na řádky 204 a 205 se uvádí pouze součet těchto částek, podrobný rozpis jednotlivých položek zůstává uložen v evidenci u poplatníka.

Řádek 206 - dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu podle § 9 zákona

Tato částka se vypočte podle pokynů v tiskopise ř. 203 + ř. 204 - ř. 205. Je-li výsledek menší než nula, jedná se o dílčí ztrátu podle § 9 zákona. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek č. 39.

Oddíl 2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) (viz obr. 25)

Sloupec 1 - uvede se druh příjmů podle § 10 odst. 1 zákona a před slovní popis se uvede předepsané označení:

A - příležitostná činnost,

B - prodej nemovitostí,

- prodej movitých věcí,

D - prodej cenných papírů,

E - příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti nebo družstvu,

F - jiné ostatní příjmy.

Sloupec 2 - vyplní se ostatní příjmy podle § 10 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč způsobem popsaným výše. Neuvádí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4. Podle § 10 odst. 1 zákona jsou za ostatní příjmy považovány takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku a nejedná se přitom o příjmy podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů. Jsou to zejména:

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle obchodního zákoníku s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny podle § 4 zákona,

příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu s výjimkou příjmů od daně osvobozených podle § 4 zákona,

příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému a podobně.

Každý jednotlivý druh příjmu se uvádí a posuzuje v tabulce samostatně. Za příjem podle § 10 odst. 1 zákona se považuje i příjem odstupného za uvolnění bytu, u kterého nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona. Při zpracování této části tiskopisu je třeba vyloučit příjmy od daně osvobozené. Jsou to příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována jako podnikatelská činnost, případně jako činnost samostatně hospodařícího rolníka, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 20 000 Kč ročně. Má-li poplatník příjmy z výher v loteriích, sázkách a podobných hrách a z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) ze zdrojů v zahraničí, je v těchto případech základem daně příjem nesnížený o výdaje.

Sloupec 3 - v tomto sloupci se uvádí výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to ve skutečné výši (nikoliv tedy výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako je tomu u příjmů podle § 7 a § 9). Pouze u příjmů plynoucích v tuzemsku ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, je možné výdaje uplatnit procentem z příjmů (80 % nově od roku 2005).

Sloupec 4 - v řádcích u jednotlivých druhů příjmů se uvede rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě údajů ve sloupci 2 a 3. Úhrn na posledním řádku se však uvede pouze jako součet kladných rozdílů, protože případnou ztrátu z jednoho druhu příjmu nelze kompenzovat s jiným druhem příjmu (např. ztrátu z prodeje cenných papírů nelze kompenzovat příjmem z prodeje domu).

Sloupec 5 - kód:

p - výdaje paušálem - vyplní se pouze v případě, že poplatník má příjmy ze zemědělské výroby a uplatňuje výdaje procentem z příjmů,

s - uvede se v případě, že příjmy plynou z majetku, který je ve společném jmění manželů,

z - uvede se v případě, pokud příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí.

Obdobně jako v předcházejících případech je třeba vyhotovit přílohu k tiskopisu daňového přiznání pro uvedení druhů příjmů podle § 10 zákona, pokud jejich počet přesáhne rozsah tabulky.

Řádek 207 - příjmy podle § 10 zákona (viz obr. 26)

Zde se uvede součet částek z výše uvedené tabulky ze sloupce 2.

Řádek 208 - výdaje podle § 10 zákona

Zde se uvede součet částek z téže tabulky ze sloupce 3 podle jednotlivých druhů příjmů, ale pokud u některého druhu příjmu převyšují výdaje příjmy, zahrnou se do tohoto součtu pouze výdaje maximálně do výše příjmů. K výdajům, které jsou u jednotlivých druhů příjmů vyšší než dosažené příjmy, se nepřihlíží.

Řádek 209 - dílčí základ daně připadající na ostatní příjmy podle § 10 zákona

Tato částka se vypočte podle pokynů v tiskopise jako ř. 207 - ř. 208. Údaj by měl být shodný s částkou uvedenou na posledním řádku sloupce 4 tabulky, což je úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů v tabulce. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek 40.

Příloha č. 3

Příloha č. 3 k daňovému přiznání obsahuje výpočet daně z příjmů fyzických osob dosažených za více zdaňovacích období, a to jak z tuzemských, tak zahraničních zdrojů, výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí, u kterých je možné snížit tuzemskou daň buď metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění), a výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění slev na dani.

Oddíl 1. Daň z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (viz obr. 27)

Jestliže poplatníkovi plynou příjmy podle § 14 zákona o daních z příjmů, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti nebo plynou z využití věcí a práv najednou za více let, může je rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející:

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři části, příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva nejvýše na deset poměrných částí.

Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (§ 7 odst. 2 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části.

Příjmy restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části.

Příjmy z činností správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce (§ 7 odst. 2 písm. d) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.

Jedna poměrná část příjmu takto dosaženého se zahrne do základu daně, který se vztahuje ke zdaňovacímu období, ve kterém byl příjem dosažen, a zjistí se procento daně, připadající na tento daňový základ. Tímto procentem se pak vypočte daň ze zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže ale je takto zjištěné procento menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.

Pokud má poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si snížit tuzemskou daň buď metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí nebo výpočtem daně při uplatnění slev na dani. Pokud má poplatník příjmy ze zahraničí z více států, kde je uplatněna na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu, je nutné oddíl 4. Přílohy č. 3 vyplnit za každý stát samostatně na dalších listech a souhrnný výsledek se uvádí v závěru prvního listu Přílohy č. 3.

Řádek 301 - procento daně ze základu daně

Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu (ř. 63 / ř. 42) x 100. Vztahuje-li se na poplatníka ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede místo částky z ř. 42 částku z ř. 43. Je-li tímto výpočtem zjištěné procento menší než 15 %, uvede se zde sazba 15 % .

Řádek 302 - úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období

Zde se uvede částka přenesená z řádku č. 111 Přílohy č. 1 přiznání (jedná se o zbývající části příjmů dosažených za více zdaňovacích období). Má-li poplatník příjmy ze zahraničí, neuvádějí se v tomto úhrnu příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně (ř. 42). Pro přepočet zahraniční měny na Kč se použije jednotný kurz podle § 38 zákona o daních z příjmů.

Řádek 303 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období

Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 301 násobeno ř. 302 děleno stem. V případě, že má poplatník současně příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračuje ve výpočtu na ř. 304 přílohy. V případě, že poplatník uplatňuje slevu na dani a nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračuje ve výpočtu v 3. oddílu na 2. straně.

Řádek 304 - úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, snížený o příslušnou část výdajů, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 28)

Poplatník zde uvede souhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, ze kterého zaplatil v zahraničí daň a uplatňuje zápočet této daně.

Řádek 305 - poměrná část daně zaplacené v zahraničí z úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období v souladu se smlouvou

Zde se uvede ta část daně zaplacené v zahraničí, odpovídající zbývajícím částem příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na které je uplatněn zápočet. V případech, kdy příjmy plynou ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se poměrná část daně, která může být započtena v souladu s příslušným ustanovením smlouvy.

Řádek 306 - procento z úhrnu zbývajících částí příjmů

Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 304 děleno ř. 302, násobeno stem. Výsledná částka v procentech uvádí, jakou částkou se podílí úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí, na úhrnu zbývajících částí příjmů dosaženého za více zdaňovacích období (kromě příjmů vyňatých).

Řádek 307 až 310 - vyplní se podle údajů v nich uvedených

Příjmy ze zdrojů v zahraničí: Jestliže poplatníkovi plynou v rámci některé činnosti příjmy z České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvedl úhrn těchto příjmů a souvisejících výdajů v základní části přiznání, respektive v příslušných Přílohách 1 a 2 přiznání. Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí ve státě, v němž je poplatník rezidentem, se použije příslušná mezinárodní smlouva, ve které je zpravidla v článku 22 nebo 23 určeno, jakým způsobem bude zamezeno dvojímu zdanění. Seznam mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz). Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f zákona se pro přepočet měny pro daňové účely použije § 38 zákona následovně:

účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,

ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů (uvedený rovněž na internetových stránkách Ministerstva financí), jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví.

Oddíl 2. Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda vynětí s výhradou progrese (viz obr. 29)

Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, při použití metody vynětí s výhradou progrese, ze základu daně se vyjímá úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se nezdaňují.

V případě, že poplatník využije stanovení společného základu daně manželů podle § 13a zákona, předchází výpočtu metody vynětí s výhradou progrese rozdělení příjmů dosažených oběma manžely podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 zákona na polovinu, a to jejich celkových společných příjmů po vynětí příjmů, na které se uplatňuje metoda vynětí s výhradou progrese. V takovém případě vyplňují Přílohu č. 3 oba manželé. Tabulku číslo 3 nevyplňují poplatníci, kteří neprovádějí výpočet společného základu daně manželů.

Řádek 311 - příjmy po vynětí podle § 6 zákona (viz obr. 30)

Na tomto řádku poplatník uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 zákona (ř. 36 hlavního tiskopisu daňového přiznání) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu úhrnu řádku 1 Tabulky č. 3 za oba manžele (tj. polovinu dílčích základů daně podle § 6 zákona po vynětí za oba manžele).

Řádek 312 - příjmy po vynětí podle § 7 až § 10 zákona

Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona (ř. 41 hlavního tiskopisu daňového přiznání) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 7 až § 10 zákona. Záporná částka je ztrátou, kterou poplatník přenese do hlavního tiskopisu přiznání do 4. oddílu na řádek č. 67. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu úhrnů kladných řádků 2 až 5 Tabulky č. 3 za oba manžele (tj. polovinu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí za oba manžele). Úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník se přenese na ř. 67 daňového přiznání - ztráta.

Řádek 313 - základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí

Tento řádek obsahuje celkové příjmy poplatníka snížené o příjmy vyňaté ze zdrojů v zahraničí (jedná se o úhrn řádku č. 311 a řádku č. 312). Při výpočtu se však použije pouze kladná hodnota řádku č. 312. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede na tomto řádku rozdíl minimálního základu daně (ř. 43) a vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí.

Řádek 314 - základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky

Zde se odečtou od základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 313) nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 odst. 1 zákona dle pokynů v přiznání. Odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona (daňová ztráta) lze odečíst do výše příjmů po vynětí dle § 7 až § 10 zákona, tzn. částka z ř. 44 se odečte maximálně do výše částky z ř. 312. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku rozdíl ř. 313 a poloviny nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele (částka z ř. 520 Přílohy č. 5 děleno dvěma) a odčitatelných položek podle § 34 zákona (úhrn řádků 523, 524, 525 Přílohy č. 5). V případě, že úhrn částek podle § 15 a § 34 zákona je vyšší než základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, uvede se na ř. 314 nula.

Řádek 315 - sazba celkového daňového zatížení

Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu: ř. 63 děleno ř. 62 násobeno stem.

Řádek 316 - daň ze základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí

Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu: ř. 314 násobeno ř. 315 děleno stem. Výsledná částka daně z tohoto řádku se přenáší do řádku 317 této přílohy k daňovému přiznání.

Oddíl 3. Daň po vynětí a po slevě (viz obr. 31)

Tento oddíl je určen pro poplatníky, kteří zaměstnávají podle nového zákona o zaměstnanosti zaměstnance se zdravotním postižením (ZP) a zaměstnance s těžším zdravotním postižením (ZP-TZP). V tomto oddílu se vyhodnotí podle návodu detailně popsaného na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz) průměrný přepočtený stav zaměstnanců a dále se zde uvede úhrn veškerých slev uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (18 000 Kč na pracovníka) a úhrn veškerých slev uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků s těžším zdravotním postižením (60 000 Kč na pracovníka).

Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Celková částka uplatněné slevy se uvádí na řádek 319 této přílohy, nelze však uplatnit vyšší hodnotu slevy, než je hodnota daně tak, aby výsledek na řádku 320 nebyl záporný.

Řádek 317 - daň podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (viz obr. 32)

Na tomto řádku se uvede daň z řádku 63 základní části daňového přiznání nebo daň po vynětí (ř. 316 Přílohy č. 3), má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které byly zdaněny v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou a použije se u nich metoda vynětí s výhradou progrese.

Řádek 318 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období

Poplatník na tomto řádku uvede částku z ř. 303 nebo z ř. 310 Přílohy č. 3.

Řádek 319 - slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

Zde se uvádí celková výše slevy na dani, která se rovná úhrnu slevy na dani za zaměstnance se ZP bez TZP a zaměstnance s TZP, tj. úhrn slev uvedených výše.

Řádek 319a - sleva na registrační pokladnu

Do tohoto nového řádku se uvádí sleva na registrační pokladnu. Zákon o daních z příjmů od zdaňovacího období 2005 umožňuje v § 35 odst. 6 až 8, aby poplatník uplatnil část výdajů (nákladů) souvisejících s pořízením registračních pokladen jako slevu na dani. Poplatníci, kteří jsou současně povinnými subjekty podle zákona o registračních pokladnách a do 30. června 2006 zahájí provoz registrační pokladny, si mohou daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídili, snížit o polovinu pořizovací ceny pokladny, maximálně však o 8000 Kč na jednu pokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Dále zákon umožňuje poplatníkům, kteří jsou současně povinnými subjekty a do 31. prosince 2006 provedli technické zhodnocení ve smyslu § 33 zákona jimi dosud používané pokladny ke splnění podmínek stanovených zákonem o registračních pokladnách, daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snížit o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4000 Kč na jednu pokladnu. Nelze-li slevu uplatnit v roce, kdy nárok na slevu vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva, lze slevu nebo její zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl.

Sleva na dani z titulu investiční pobídky se v tomto oddílu ani jinde v daňovém přiznání neuvádí a je nutné ji uplatnit zvlášť u správce daně a vyhodnotit ji na samostatné příloze k daňovému přiznání.

Řádek 320 - daň po slevách

Poplatník zde uvede výsledek výpočtu: ř. 317 + ř. 318 - ř. 319 - ř. 319a. Nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se uplatňuje metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí, výsledek výpočtu uvede do ř. 330 Přílohy č. 3. Celková výše slevy, kterou lze odečíst (ř. 319 + ř. 319a), může být maximálně v takové výši, aby údaj na tomto řádku nikdy nebyl záporný.

Oddíl 4. Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 33)

Tento oddíl je určen pro poplatníky mající příjmy ze zahraničí, jež podléhají podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Tato metoda spočívá ve snížení částky daně vypočtené z celkového základu daně o částku rovnající se dani zaplacené v zahraničí, pokud částka, o kterou se daň sníží, nepřesáhne částku daně, kterou by byl poplatník povinen zaplatit z příjmů plynoucích ze zahraničí v České republice podle platného daňového zákona. Údaje v tomto oddíle vyplňují pouze poplatníci s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí s možností uplatnění zápočtu daně (např. Slovensko).

Při použití metody prostého zápočtu se podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů metoda provádí za každý stát samostatně. Proto v případě, že poplatníkovi plynou příjmy z více států, použije k výpočtu za každý další stát Samostatný list k 4. oddílu Přílohy č. 3 uvedený na internetových stránkách Ministerstva financí (viz obr. 34).

Řádek 321 - příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu

Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu příjmů ze zdrojů v zahraničí za oba manžele, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu.

Řádek 322 - výdaje

Na tomto řádku se uvede úhrn výdajů související s příjmy uvedenými na ř. 321. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu výdajů za oba manžele související s příjmy uvedenými na ř. 321.

Řádek 323 - daň zaplacená v zahraničí

Poplatník zde uvede částku daně zaplacenou v zahraničí z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu, maximálně však do výše určené smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Při uplatňování nároku na zápočet daně je nutné doložit potvrzení zahraničního daňového úřadu o výši daňového základu a o výši zaplacené daně v zahraničí (§ 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů). Toto potvrzení musí být ověřeno úředním překladem do českého nebo slovenského jazyka v souladu s ustanovením § 3 zákona o správě daní a poplatků. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu částky daně za oba manžele uplatňované k zápočtu.

Řádek 324 - koeficient zápočtu

Do tohoto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu v procentech pro zjištění podílu daně, kterou lze započíst [(ř. 321 - ř. 322) děleno (ř. 42 - příjmy vyňaté) násobeno stem]. Částka může nabývat hodnoty od 0 do 100. V případě, že vyjde záporná částka, uvede se do ř. 324 nula. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede ve výpočtu místo částky z ř. 42 částku z ř. 43. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku výpočet: [(ř. 321 - ř. 322) děleno (polovinou základu daně za oba manžele sníženého o polovinu příjmů vyňatých za oba manžele)].

Řádek 325 - z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat

Zde se uvede výsledek výpočtu maximálně započítané daně zaplacené v zahraničí (ř. 317 násobeno ř. 324 děleno stem). Daň v tomto výpočtu je částka daně podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 63 přiznání nebo ř. 316 Přílohy č. 3 přiznání).

Řádek 326 - daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku poplatník uvede částku daně zaplacenou v zahraničí (ř. 323), maximálně však částku daně uznané k zápočtu (ř. 325).

Řádek 327 - rozdíl řádků

Na tento řádek se uvádí kladná hodnota výpočtu (ř. 323 - ř. 326), která je částkou daně, jež může poplatník uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů jako výdaj (náklad) v následujícím zdaňovacím období. V případě, že rozdíl řádků je záporný, řádek se proškrtne.

Řádek 328 - daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně uznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 326) oddílu 4. Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů). Na tomto řádku lze uvést částku maximálně však do částky vzniklé daňové povinnosti (ř. 317).

Řádek 329 - daň neuznaná k zápočtu

Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně neuznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 327) 4. oddílu Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona).

Řádek 330 - rozdíl řádků

Tento řádek slouží k celkovému vyhodnocení daně po zahrnutí příjmů za více zdaňovacích období, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, po zápočtu daně zaplacené v zahraničí a po uplatněných slevách. Výsledný údaj se zjistí jako rozdíl řádků 320 a 328, nesmí však mít nikdy zápornou hodnotu. Tento údaj se přenese do 4. oddílu na řádek 64 základní části daňového přiznání.

Částky v oddílech této přílohy se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Příloha č. 4 (viz obr. 35)

Příloha č. 4 k daňovému přiznání je určena pro poplatníka, který se rozhodne samostatně zdanit vybrané zahraniční příjmy z důvodu větší výhodnosti. Poplatník pak nezahrne tyto příjmy do daňového přiznání, ale uvede je v hrubé výši pouze v samostatné příloze. Použití této přílohy není povinné, pokud se nepoužije, tyto příjmy se uvedou přímo do tiskopisu daňového přiznání. Použití přílohy je výhodnější zejména v těch případech, kdy klouzavě progresivní daň z příjmů za rok 2005 vychází u poplatníka na vyšší sazbu než lineární zdanění provedené v této příloze. Kvůli stále velmi malému počtu poplatníků, kteří využívají tuto přílohu číslo 4, byla vytištěna pouze v omezeném počtu kusů. Je však možné použít tiskopis stažený z internetových stránek Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz, v nabídce horní lišty - daně a cla - daně - tiskopisy ke stažení - vyměřovací řízení, nebo v oddíle o elektronickém zpracování písemností.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, které je možné uvést v Příloze č. 4 jsou:

podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech,

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,

výnosy z vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených,

dávky penzijního připojištění snížené o zaplacené příspěvky,

plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné,

rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání (v případě předčasného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu),

podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,

vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,

výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou příjmů od daně osvobozených,

ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou příjmů od daně osvobozených.

Vlastní tiskopis má pouze jeden oddíl. Identifikace poplatníka je na tomto tiskopise zaručena pouze rodným číslem, které se uvádí v pravém horním rohu v předtištěném rámečku. Pokud je rozsah údajů větší, než je rozsah jednotlivých polí, pak poplatník uvede zbylé údaje na zvláštním listě v členění odpovídajícímu členění tiskopisu daňového přiznání. Poplatník je povinen uvést rovněž na zvláštním listě počet přiložených potvrzení, zejména za daně zaplacené v zahraničí. Základ daně z Přílohy č. 4 nelze snižovat o odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. Číselné údaje v jednotlivých polích se uvádějí vždy v celých korunách a zaokrouhlují se s přesností na dvě desetinná místa.

Při přepočtu příjmů a výdajů na koruny se postupuje takto:

je-li poplatník účetní jednotkou: použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou,

není-li poplatník účetní jednotkou: použije jednotný kurz, který se stanoví jako průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.

Řádek 401 až 403

Na těchto řádcích uvede poplatník celkový úhrn jednotlivých příjmů podle členění na jednotlivých řádcích. Poplatník k těmto řádkům přiloží přílohu, kde uvede, o jaké druhy příjmů se v konkrétních případech jedná, jejich přepočet na českou měnu a případně doloží výši daně zaplacenou v zahraničí. Na řádek 401 se uvádějí např. dividendy a úroky z vkladů u bank, na řádek 402 se uvádějí např. výhry v loteriích, sázkách a ceny z veřejných a sportovních soutěží, na řádek 403 se uvádí např. vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku společnosti.

Řádek 404

Na tento řádek poplatník uvede výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů podle § 10 odst. 1 písm. f) a g) zákona o daních z příjmů (nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu).

Řádek 405 až 409

Tyto řádky slouží k vyčíslení dílčích samostatných základů daně a k vyčíslení daňové povinnosti podle jednotlivých sazeb daně (15% a 20%) a vyplňují se podle textu v přiznání.

Řádek 410 a 411

Na těchto řádcích poplatník uvede součet těch příjmů zahrnutých do řádků 401 až 403, u kterých je možné uplatnit zápočet daně zaplacené v zahraničí.

Řádek 412 a 413

Řádky 412 a 413 slouží k uvedení výše daně, kterou poplatník zaplatil v zahraničí. Výše zaplacené daně v zahraničí je poplatník povinen doložit úředně ověřeným platebním výměrem zahraničního správce daně.

Řádek 414 až 417

Tyto řádky se vyplní dle výpočtů v nich uvedených.

Řádek 418

Celková výše daně, kterou poplatník uvede na řádku 418, se převede do 4. oddílu přiznání na řádek 65.

Příloha č. 5 (viz obr. 36)

Údaje o manželce/manželovi - poplatník zde vyplní předepsané údaje o své (svém) manželce (manželovi). Daňové identifikační číslo se vyplní v případě, pokud bylo přiděleno, v ostatních případech se vyplní rodné číslo.

Oddíl 1. Součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona (viz obr. 37)

Řádek 501 až 505

Na řádcích 501 až 505 se uvádí dílčí kladné základy daně podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů zvlášť za manžela a zvlášť za manželku. Společným základem daně je součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Pokud např. manželka pečující o roční dítě nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 přiznání ve sloupci "poplatník" u všech dílčích základů daně nulu, ve sloupci "manžel/manželka" uvede do dílčích základů daně příslušné částky za manžela. Manžel uvede do sloupce poplatník do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky a ve sloupci "manžel/manželka" uvede do všech dílčích základů nulu.

Řádek 506 - součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona

Tento řádek slouží k vykázání součtu dílčích základů daně za každého z manželů (ř. 501 + ř. 502 + ř. 503 + ř. 504 + ř. 505).

Oddíl 2. Součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona za oba manžele (viz obr. 38)

Řádek 507

Poplatník zde uvede součet částek ř. 506 ze sloupce "poplatník" a ř. 506 ze sloupce "manželka/manžel", tj. součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona o daních z příjmů upravených podle § 5 a § 23 zákona za oba manžele. Úpravy podle § 5 a § 23 zákona byly provedeny v přílohách č. 1 a č. 2 každého z manželů.

Oddíl 3. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona (viz obr. 39)

Tento oddíl slouží k uplatnění všech nezdanitelných částí základu daně za oba manžele. Každý z manželů zde uvádí veškeré nezdanitelné části, na které má nárok a u kterých splňuje podmínky pro jejich uplatnění. V případech, kdy poplatník nebo jeho manžel (manželka) pobírá starobní důchod, slouží ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů tabulka ve 3. oddílu. Pokud poplatník neuplatňuje nárok na výše uvedenou nezdanitelnou část základu daně, tyto údaje nevyplňuje.

Údaje o starobním důchodu - zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená v roce 2005. Údaj se ale vyplňuje pouze v případě, že poplatník nebo jeho manžel (manželka) byl (byla) poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2005 nebo byl tento důchod přiznán zpětně k tomuto datu.

Dále oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona. Zákon stanoví, že tyto nezdanitelné části může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Takže např. manželka, která pečuje o roční dítě a nemá žádné zdanitelné příjmy, si za zdaňovací období 2005 uplatní základní nezdanitelnou částku 38 040 Kč a další nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. např. odpočet na soukromé životní pojištění, úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel. Ten si uplatní mimo jiné i nezdanitelnou částku na manželku, která nemá příjmy (při splnění podmínek § 15 odst. 1 písm. b) zákona), a to ve výši 21 720 Kč. Pokud by byla manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšovala by se částka 21 720 Kč na dvojnásobek.

Řádek 508 - základní nezdanitelná částka (viz obr. 40)

Částku ve výši 38 040 Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2005 vyšší než 38 040 Kč. Ti tento řádek nevyplňují, případně proškrtnou. Pokud je tato částka nižší než 38 040 Kč za rok, pak na tomto řádku poplatník uvede částku 38 040 Kč sníženou o vyplacené částky starobního důchodu. V případě, že se poplatník stal poživatelem důchodu v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede rovněž částku 38 040 Kč. Pro daňové účely bude potom považován za starobního důchodce až za rok 2006.

Řádek 509a - manželka/manžel

Na tomto řádku uplatní poplatník podle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů částku 21 720 Kč ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 1810 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

Řádek 509b - manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P

V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), lze uplatnit dvojnásobnou částku 43 440 Kč ročně, případně částku 3620 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) 38 040 Kč ročně se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky. Všechny ostatní příjmy se do posuzování stanovené hranice zahrnují. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka např. podnikatelkou, která měla příjmy např. 100 000 Kč a výdaje 150 000 Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, protože její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 38 040 Kč.

Řádek 510 - poživatel částečného invalidního důchodu

Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 7140 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musí poplatník správci daně prokázat. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 595 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 511 - poživatel plného invalidního důchodu

Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita, pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku 14 280 Kč za rok. Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity. Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky). Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatní poplatník částku 1190 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 512 - držitel průkazu ZTP/P

Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů částku 50 040 Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 4170 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. Pokud poplatník např. pobírá plný invalidní důchod a navíc je držitelem průkazu ZTP/P, jednotlivé nároky se sčítají a celkový odpočet takového poplatníka by činil 64 320 Kč za rok.

Od roku 2004 může i poplatník - nerezident (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, a 10 zákona o daních z příjmů, nebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) uplatnit po skončení roku odpočet i na vyživovanou manželku (manžela), na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů.

Řádek 513 - studium

Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok uplatnit na tomto řádku částku 11 400 Kč ročně. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2005, uplatní si částku 950 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna. Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy. Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách.

Řádek 514 - hodnota darů

Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na

financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky.

Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 daňového přiznání. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu.

Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem z podnikatelské činnosti a poskytl dar např. invalidní osobě pobírající částečný invalidní důchod na rehabilitační pomůcky, může manžel uplatnit tuto nezdanitelnou částku. Zákon v § 15 odst. 5 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jedná se tedy o celý základ daně manžela, nikoli jen o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela např. 400 000 Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše 40 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 200 000 Kč.

Řádek 515 - odečet úroků

Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2005 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/ /1990 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů a prostředky použil na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 7 zákona). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 7 a 8 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky.

Řádek 516 - penzijní připojištění

Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2005 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2005, činí 12 000 Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období.

Řádek 517 - životní pojištění

V případě, že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2005. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2005, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Počínaje rokem 2004 zákon u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedl podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů). Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2005.

Řádek 518 - odborové příspěvky

Po novele zákona o daních z příjmů lze od roku 2004 od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 18 a násl. zákoníku práce. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2005. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích.

Řádek 519

Tento řádek slouží k vyčíslení nezdanitelných částí základu daně pro každého z manželů a je tvořen součtem hodnot řádku 508 až ř. 518 ve sloupcích "poplatník" a "manželka/manžel".

Oddíl 4. Úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele (viz obr. 41)

Řádek 520

Na tomto řádku poplatník uvede součet hodnot vykázaných na ř. 519 ve sloupci "poplatník" a na ř. 519 ze sloupce "manželka/manžel", tj. součet nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele.

Oddíl 5. Společný základ daně manželů (viz obr. 42)

Řádek 521

Tento řádek slouží k vykázání společného základu daně manželů, který se vypočítá jako rozdíl součtu dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona za oba manžele na ř. 507 a úhrnu nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele na ř. 520 (ř. 507 - ř. 520). Pokud je vypočtená hodnota záporná, uvede se na tomto řádku nula.

Oddíl 6. Polovina společného základu daně manželů (viz obr. 43)

Řádek 522

Poplatník zde uvede jednu polovinu společného základu daně z ř. 521.

Řádek 523 až 525

Na těchto řádcích si může k polovině společného základu daně každý z manželů uplatnit odčitatelné položky podle § 34 zákona o daních z příjmů, pokud mu na ně vznikl nárok. Jedná se o ztrátu z minulých let, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj, neuplatněnou část odčitatelné položky z minulých let za pořízení nového hmotného majetku podle § 34 odst. 3 zákona ve znění platném do 31. 12. 2004 a neuplatněnou odčitatelnou položku 30 % výdajů (nákladů) na výchovu žáků v učilištích z předchozích zdaňovacích období. Odčitatelné položky je však možno uplatnit pouze do výše jedné poloviny společného základu daně a může je uplatnit pouze ten z manželů, k jehož příjmům se vážou.

Řádek 523

Zákon v § 13a odst. 2 stanoví, že vykážou-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 zákona ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Vykáže-li některý z manželů u svých příjmů z podnikání či pronájmu (§ 7 či § 9 zákona) ztrátu, uvede ji do svého daňového přiznání s tím, že příslušný dílčí základ daně je v tomto případě roven nule. Tuto daňovou ztrátu si bude moci ten z manželů, který ztrátu vykázal, odečíst od svého základu daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích, a to jen v těch, ve kterých společné zdanění neuplatní. Budou-li manželé využívat metody společného zdanění, nebudou si moci odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacích období, kdy metodu společného zdanění uplatnili. O odpočet daňové ztráty však nepřijdou. Mohou si ji uplatnit ve zdaňovacích obdobích, kdy budou postupovat při zdanění svých příjmů standardním způsobem, tj. kdy nepoužijí metodu společného zdanění manželů. Odečet daňové ztráty vzniklé v předchozím zdaňovacím období, ve kterém nebylo uplatněno společné zdanění manželů, uvede poplatník na tento řádek č. 523.

Obdobně budou manželé postupovat v případě odpočtu podle § 34 odst. 3. Počínaje r. 2005 zákon v tomto paragrafu stanoví, že od základu daně lze dále odečíst 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy, a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Tento odpočet si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně v následujících zdaňovacích obdobích, kdy společné zdanění neuplatní.

Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než polovina úhrnu řádků 502 až 505 za oba manžele a současně nesmí být vyšší než částka na ř. 41 daňového přiznání. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: (http://cds.mfcr.cz/tiskopisy/pdf/ 5405-P6_1.pdf) a je zobrazena u ř. 44 tiskopisu daňového přiznání.

Řádek 524 - výzkum a vývoj

Počínaje rokem 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Tato odčitatelná položka je definovaná v § 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných prostředků. Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni, a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Řádek 525 - další částky

Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2005 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice - odpočtu na nový hmotný majetek podle § 34 odst. 3 a následující zákona o daních z příjmů ve znění platném do 31. 12. 2004. Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky. Dále bude na tomto řádku uveden případný odečet podle § 34 odst. 9 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005.

Řádek 526

Poplatník zde uvede částku poloviny společného základu daně manželů, případně snížené o odčitatelné položky podle § 34 zákona příslušné každému z manželů. Každý z manželů tuto částku přenese do řádku 61 svého tiskopisu daňového přiznání.


Daňový kalendář pro rok 2006

LEDEN

Po 9. 1. - spotřební daň - splatnost daně za listopad 2005

(mimo spotřební daň z lihu)

Pá 20. 1. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v lednu

(zpravidla z mezd za prosinec 2005)

Út 24. 1. - spotřební daň - splatnost daně za listopad 2005

(pouze spotřební daň z lihu)

St 25. 1. - spotřební daň - daňové přiznání za prosinec 2005

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních benzinů za prosinec 2005

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí

a za prosinec 2005

- souhrnné hlášení VIES za 4. čtvrtletí 2005

Út 31. 1. - daň silniční - daňové přiznání a doplatek daně za rok 2005

- daň z nemovitostí - daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové

přiznání na rok 2006

- daň z přid. hodnoty - oznámení změny zdaň. období (§ 99/8 ZDPH)

- daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v prosinci 2005

- podání hlášení o zajištěné dani za prosinec 2005

ÚNOR

Čt 9. 2. - spotřební daň - splatnost daně za prosinec 2005

(mimo spotřební daň z lihu)

St 15. 2. - daň z příjmů - podpis prohlášení k uplatnění nezdanitelných částek

a podpis prohlášení k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění u zaměstnavatele

- podání žádosti o provedení ročního zúčtování

- správa daní - oznámení o úhradách některým fyzickým osobám

za rok 2005, pokud u fyzické osoby přesáhla úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok 2005

Po 20. 2. - daň z příjmů - vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti a z funkčních požitků za zdaň. období 2005

- odvod zálohové daně sražené v únoru

(zpravidla z mezd za leden 2006)

Pá 24. 2. - spotřební daň - splatnost daně za prosinec 2005

(pouze spotřební daň z lihu)

Po 27. 2. - spotřební daň - daňové přiznání za leden 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za leden 2006 (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za leden 2006

Út 28. 2. - daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v lednu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za leden 2006

BŘEZEN

Čt 2. 3. - daň z příjmů - vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2005

Po 13. 3. - spotřební daň - splatnost daně za leden 2006

(mimo spotřební daň z lihu)

Stř 15. 3. - daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž posled-

ní známá daňová povinnost přesahovala 150 000 Kč)

- podání hlášení platebního zprostředkovatele

(podle § 38fa odst. 5 ZDP)

Po 20. 3. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v březnu

(zpravidla z mezd za únor 2006)

Po 27. 3. - spotřební daň - splatnost daně za leden 2006 (pouze spotř. daň z lihu)

- daňové přiznání za únor 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za únor 2006 (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za únor 2006

Pá 31. 3. - daň z příjmů - přiznání k dani a daň za rok 2005 (pokud daňové

přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce)

- podání plné moci daňovému poradci

ke zpracování a podání daňového přiznání správci daně (pokud má být prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání do 30. 6.)

- odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v únoru 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za únor 2006

DUBEN

Po 10. 4. - zdrav. poj. OSVČ - podání přehledu OSVČ příslušné zdravotní

pojišťovně a doplacení zdravotního pojištění za rok 2005 (u OSVČ, kterým přiznání k dani z příjmů nezpracovává daňový poradce na základě plné moci a přiznání bylo podáno v nejzazší lhůtě, tj. 31. března, nebo po této lhůtě, jinak se přehled podává do 8 dnů po podání přiznání)

- spotřební daň - splatnost daně za únor 2006

(mimo spotřební daň z lihu)

Út 18. 4. - daň silniční - záloha na daň za 1. čtvrtletí 2006

Čt 20. 4. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v dubnu

(zpravidla z mezd za březen 2006)

Po 24. 4. - spotřební daň - splatnost daně za únor 2006 (pouze spotř. daň z lihu)

Út 25. 4. - spotřební daň - daňové přiznání za březen 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za březen (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí

a za březen 2006

- souhrnné hlášení VIES za 1. čtvrtletí 2006

(§ 102 zák. o DPH)

KVĚTEN

Út 2. 5. - daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v březnu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za březen 2006

- sociální pojištění - podání Přehledu OSVČ za rok 2005 (pokud

daňové přiznání nezpracovává daňový poradce) nebo

- doložení kopie potvrzené plné moci daňovému

poradci příslušné správě sociálního zabezpečení

St 10. 5. - spotřební daň - splatnost daně za březen 2006

(mimo spotřební daň z lihu)

- sociální pojištění - doplatek pojistného OSVČ za rok 2005 (pokud

daňové přiznání nezpracovává daňový poradce), jinak do 8 dnů po podání Přehledu

Po 22. 5. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v květnu

(zpravidla z mezd za duben 2006)

Čt 25. 5. - spotřební daň - splatnost daně za březen 2006

(pouze spotřební daň z lihu)

- daňové přiznání za duben 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za duben (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za duben 2006

St 31. 5. - daň z nemovitostí - splatnost celé daně (poplatníci s daňovou

povinností do 1000 Kč včetně)

- splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daňovou

povinností vyšší než 1000 Kč s výjimkou poplatníků samostatně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb - dále jen samostatně hospodařící rolníci)

- daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v dubnu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za duben 2006

ČERVEN

Pá 9. 6. - spotřební daň - splatnost daně za duben 2006

(mimo spotřební daň z lihu)

Čt 15. 6. - daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž

poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč)

- pololetní záloha na daň (u poplatníků, jejichž

poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč ale nepřesáhla 150 000 Kč)

Út 20. 6. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v červnu

(zpravidla z mezd za květen 2006)

Po 26. 6. - spotřební daň - splatnost daně za duben (jen spotřební daň z lihu)

- daňové přiznání za květen 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za květen (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za květen 2006

Pá 30. 6. - daň z příjmů - přiznání k dani a daň za rok 2005 (pokud daňové

přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo když poplatník podléhá povinně auditu)

- odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v květnu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za květen 2006

- daň z nemovitostí - splatnost 2. splátky daně (poplatníci s daňovou

povinností vyšší než 1000 Kč s výjimkou samostatně hospodařících rolníků)

ČERVENEC

Po 10. 7. - zdrav. poj. OSVČ - podání přehledu OSVČ příslušné zdravotní pojišťovně

a doplacení zdravotního pojištění za rok 2005 (u OSVČ, kterým přiznání k dani z příjmů zpracovává daňový poradce na základě plné moci a přiznání bylo podáno v nejzazší lhůtě, tj. 30. června, nebo po této lhůtě, jinak se přehled podává do 8 dnů po podání přiznání)

- spotřební daň - splatnost daně za květen 2006 (mimo spotřební

daň z lihu)

Po 17. 7. - daň silniční - záloha na daň za 2. čtvrtletí 2006

Čt 20. 7. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v červenci

(zpravidla z mezd za červen 2006)

Út 25. 7. - spotřební daň - splatnost daně za květen 2006 (pouze spotřební

daň z lihu)

- daňové přiznání za červen 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za červen (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí

a za červen 2006

- souhrnné hlášení VIES za 2. čtvrtletí 2006

(§102 zák. o DPH)

Po 31. 7. - daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v červnu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za červen 2006

- sociální pojištění - podání Přehledu OSVČ za rok 2005 (pokud

daňové přiznání zpracovával daňový poradce) nebo u OSVČ bez povinnosti podat daňové přiznání

SRPEN

Út 8. 8. - sociální pojištění - doplatek pojistného OSVČ za rok 2005 (pokud

daňové přiznání zpracovává daňový poradce), jinak do 8 dnů po podání Přehledu

St 9. 8. - spotřební daň - splatnost daně za červen 2006 (mimo spotřební

daň z lihu)

Po 21. 8. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v srpnu (zpravidla

z mezd za červenec 2006)

Čt 24. 8. - spotřební daň - splatnost daně za červen 2006 (pouze spotřební

daň z lihu)

Pá 25. 8. - spotřební daň - daňové přiznání za červenec 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za červenec (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za červenec 2006

Čt 31. 8. - daň z nemovitostí - splatnost 1. splátky daně (samostatně hospodařící

rolníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč)

- daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné

daně sražené v červenci 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za červenec 2006

ZÁŘÍ

Po 11. 9. - spotřební daň - splatnost daně za červenec 2006

(mimo spotřební daň z lihu)

Pá 15. 9. - daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž posled-

ní známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč)

St 20. 9. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v září (zpravidla

z mezd za srpen 2006)

Po 25. 9. - spotřební daň - splatnost daně za červenec 2006

(pouze spotřební daň z lihu)

- daňové přiznání za srpen 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za srpen (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za srpen 2006

ŘÍJEN

Po 2. 10. - daň z nemovitostí - splatnost 3. splátky daně (poplatníci s daňovou

povinností vyšší než 1000 Kč s výjimkou samostatně hospodařících rolníků)

- daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně

sražené v srpnu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za srpen 2006

Út 10. 10. - spotřební daň - splatnost daně za srpen 2006 (mimo spotřební

daň z lihu)

Po 16. 10. - daň silniční - záloha na daň za 3. čtvrtletí 2006

Pá 20. 10. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v říjnu (zpravidla

z mezd za září 2006)

St 25. 10. - spotřební daň - splatnost daně za srpen 2006 (pouze spotřební

daň z lihu)

- daňové přiznání za září 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za září (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září 2006

- souhrnné hlášení VIES za 3. čtvrtletí 2006

Út 31. 10. - daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně

sražené v září 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za září 2006

LISTOPAD

Čt 9. 11. - spotřební daň - splatnost daně za září 2006 (mimo spotř. daň z lihu)

Po 20. 11. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v listopadu

(zpravidla z mezd za říjen 2006)

Po 27. 11. - spotřební daň - splatnost daně za září 2006 (pouze spotř. daň z lihu)

- daňové přiznání za říjen 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za říjen (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za říjen 2006

Čt 30. 11. - daň z nemovitostí - poslední splátka daně (všichni poplatníci

s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč)

- splatnost 2. splátky daně (samostatně hospodařící

rolníci s daňovou povinností vyšší než 1000 Kč)

- daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně

sražené v říjnu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za říjen 2006

PROSINEC

Po 11. 12. - spotřební daň - splatnost daně za říjen 2006 (mimo spotřební

daň z lihu)

Pá 15. 12. - daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž posled-

ní známá daňová povinnost přesahovala 150 000 Kč)

- pololetní záloha na daň (u poplatníků, jejichž

poslední známá daňová povinnost přesahovala 30 000 Kč ale nepřesáhla 150 000 Kč)

- daň silniční - záloha na daň za říjen a listopad 2006

St 20. 12. - daň z příjmů - odvod zálohové daně sražené v prosinci

(zpravidla z mezd za listopad 2006)

St 27. 12. - spotřební daň - splatnost daně za říjen 2006 (pouze spotřební

daň z lihu)

- daňové přiznání za listopad 2006

- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení

spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za listopad (pokud vznikl nárok)

- daň z přid. hodnoty - daňové přiznání a daň za listopad 2006

LEDEN 2007

Út 2. 1. - daň z příjmů - odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně

sražené v listopadu 2006

- podání hlášení o zajištěné dani za listopad 2006