Dnes se podíváme do spleti vztahů mezi dětmi a rodiči a zaměříme se na sourozenecké vztahy. Psychologie používá termínu rodinná konstelace a má tím na mysli síť vzájemných vztahů mezi členy v rodině. Povíme si o sourozencích všeobecně a podíváme se do rodin, kde slyšící rodiče mají všechny děti neslyšící, nebo mají jedno sluchově postižené dítě a ostatní slyšící.

Vztahy mezi sourozenci jsou velkým zdrojem užitečných a často nezbytných zkušeností ( zejména sociálních), které dítě potřebuje získat, aby se mohlo lépe prosadit a zapojit do života. Sourozenecký vztah se vyznačuje mnohdy hlubokou důvěrností. Sourozenci spolu tráví spoustu času. Bylo zjištěno, že tento čas je delší, než jaký tráví s rodiči či rodiče mezi sebou. Děti vyrůstající spolu v jedné rodině většinou sdílí společný pokoj, sdílí své soukromí. Společně usínají, vstávají, jedí spolu, dokonce jsou spolu i v okamžicích, kdy provádějí hygienu apod.

Spolu si také hrají, povídají, mají různá tajemství. Hra je nesmírně důležitá pro vývoj dítěte. Učí se při ní nejrůznějším sociálním dovednostem, cvičí si své uvažování a tvoření úsudků a samozřejmě fantazii a představivost. Připravují se na přechod do reálného světa, kde už je vše skutečné a nedá se měnit podle toho, na jakou hru mám dnes náladu. Hra pomáhá dítěti zvládnout obavy a strachy z různých věcí a lidí, se kterými se v reálném světě setkává a nechápe je.

Jak už bylo řečeno, dítě si při hře osvojuje mnohé ze sociálních dovedností. Proto také je z hlediska dětí výhodnější, když mají sourozence. Je mnohem zajímavější a tvořivější, když si dítě hraje se sourozencem než s neživou hračkou. Živý partner ho nutí k větší aktivitě, navzájem se konfrontují a porovnávají, a tím se motivují k výkonům. U jedináčků je proto důležité, aby měli možnost se co nejvíce setkávat s dětmi z okolí ( např. ze školky, školy, či z ostatních nějak spřízněných rodin apod.).

CO MŮŽE ZPŮSOBIT TZV. "FAVORIZOVÁNÍ"

Když má rodič více dětí, může pro něj být obtížné dělit svou pozornost mezi děti spravedlivě. Ale pro rozvíjení dobrých a vřelých vztahů v rodině je to nesmírně důležité. Proto se o to alespoň musíme neustále snažit. Různé favorizování ( upřednostňování) jednoho ze sourozenců může vztah mezi sourozenci narušit a zároveň ovlivnit budoucí život dítěte.

NESLYŠÍCÍ SOUROZENCI SLYŠÍCÍCH RODIČŮ

Pokud se slyšícím rodičům narodí více neslyšících dětí, je to pro ně výhodnější, a to z několika důvodů. Jeden z nejvýznamnějších je, že se necítí opuštěné či izolované ve slyšící rodině, k čemuž často dochází, když jen jedno dítě neslyší. Neslyšící děti se mohou navzájem podporovat a pomáhat si. Je pro ně snazší stíhat např. komunikaci u rodinného stolu. Co jeden nestihne, druhý pochytí, upřesní a naopak.

Další důležitý moment tohoto soužití je komunikace ve znakovém jazyce. Tento jazyk se pro děti často stane přirozenější než mluvený jazyk a ony mají mnoho příležitostí jej společně používat a rozvíjet. Z hlediska vývoje myšlení je tento fakt nesmírně důležitý. Stává se, že ač se rodiče snaží učit znakovému jazyku a se svými dětmi v něm komunikovat, nastane období, kdy jim děti komunikačně " utečou". Mnozí slyšící rodiče neslyšících dětí tuto zkušenost znají. Když sledují své děti, jak mezi sebou živě o něčem diskutují, mají pocit, že rozumí jen něco málo, spíše nestíhají. Na tom není nic zneklidňujícího. Vždyť i slyšící děti mají mnohá tajemství, o kterých před svými rodiči nemluví. Pokud je vztah mezi dítětem a rodiči otevřený a postavený na vzájemné důvěře, pak se rodič dozví vše, co potřebuje bez vyzvídání. Dítě mu to poví samo.

Neslyšící sourozenci mají také větší sebedůvěru, působí sebejistěji a jejich sociální dovednosti jsou na velmi dobré úrovni. Je důležité a potřebné, aby neslyšící děti ze slyšících rodin měly možnost kontaktu se svými neslyšícími vrstevníky i dětmi jiného věku a také s dospělými neslyšícími, od kterých se mohou mnohému učit.

NESLYŠÍCÍ DÍTĚ MEZI SLYŠÍCÍMI SOUROZENCI

Mnohem složitější je situace v rodině slyšících, kde se narodí jen jedno neslyšící dítě. Pak už opravdu záleží na celkové atmosféře v rodině a na tom, jak k dítěti přistupují rodiče. Od nich se tomuto přístupu učí i jejich slyšící děti - sourozenci neslyšícího. Ze své praxe znám různé přístupy a způsoby, jak se rodina s takovou situací vyrovnala.

Někdy dochází k tomu, že rodiče volí internátní výchovu. Své dítě posílají na týden do školy pro sluchově postižené, a to se pak vrací na víkend. Někteří rodiče nemají jinou možnost a snaží se pak vše dohnat o víkendu. Poznáte velmi snadno dobrý základ jejich vztahu k dítěti. Tady nehrozí takové nebezpečí citového oddělení a ochladnutí. Jejich děti, ač jsou v internátní výchově, působí celkově sebejistěji a jsou v psychické pohodě. Vědí, že se domů vracejí do své rodiny, kde jsou očekávány a chtěny. Jiná situace je v rodině, která své neslyšící dítko doslova odloží do internátu. Takové děti se pak na internát těší. Vědí, že je tam více zábavy a že tam najdou více péče.

Pokud rodiče nechtějí, aby jejich dítě prošlo internátní výchovou, přizpůsobí život své rodiny tak, aby k tomu nemuselo dojít. Dítě pak prožívá normální rodinný život. Mohou ale nastat další obtíže. Hrozí riziko, že rodiče se začnou k dítěti chovat příliš " ochranářsky", a to může bolestně pocítit slyšící sourozenec. Může tak dojít k narušení vztahu mezi sourozenci. Ti se spíše vzájemně odcizují, protože jeden má pocit, že ten druhý je na tom u rodičů lépe apod.

VĚNUJEME DĚTEM STEJNOU POZORNOST?

Někdy si rodiče pro samou péči o neslyšící dítě neuvědomují, že jeho slyšící sourozenec touto péčí trpí. Jak to poznat? Pokud se rodiče věnují více jednomu ze sourozenců, pak ten tzv. odstrkovaný může reagovat zhruba takto:

a) často stoná, může se začít i pomočovat, jeho chování vykazuje známky nižšího věkového stupně ( chová se dětinsky, zlobí více než obvykle apod.)

b) dítě přejímá roli a postoje rodičů, o neslyšícího sourozence pečuje i na úkor vlastního volného času a zájmů, nemá mnoho kamarádů vrstevníků a působí nepřirozeně dospěle.

MGR. VĚRA PROCHÁZKOVÁ, PSYCHOLOG
Psychologická poradna ( FRPSP), Hábova 1571, 155 00 Praha 5, tel.: 235 517 313, fax: 235 517 808.