Zákaz výpovědi pro zdravotně postižené zaměstnance
Zvláštní ochranu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (ZPS) obsahuje § 50 zákoníku práce. Chce-li zaměstnavatel s nimi skončit pracovní poměr výpovědí, musí mít k tomu předchozí souhlas úřadu práce v místě pracoviště občana se ZPS. Úřad práce hodnotí personální situaci na pracovišti vzhledem k regionálnímu stavu trhu práce, k možnostem zaměstnavatele, dalším pracovním příležitostem apod. Proti případnému nesouhlasu úřadu práce s výpovědí se může zaměstnavatel odvolat, a rozhoduje o tom Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Souhlas úřadu práce se nevyžaduje u výpovědi z pracovního poměru z organizačních důvodů (například rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části) nebo pro porušení pracovní kázně osobou se ZPS (§ 46 odst. 1 písm. a),b),f) zákoníku práce).
Osoba se ZPS je tedy chráněna například pro nejčastější výpovědní důvod - z důvodu nadbytečnosti na pracovišti (§ 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce). Zaměstnavatel před výpovědí musí předem zajistit nové vhodné zaměstnání. Tato podmínka neplatí, je-li občan zabezpečen důchodem.
Výpovědní doba (zpravidla tříměsíční) v tomto případě končí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto zákonnou povinnost splní, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, jestliže občan se ZPS bez vážných důvodů vhodné zaměstnání, které mu zaměstnavatel nabídl, odmítl.
Zdroj: Zpravodaj Jihomoravského Centra služeb 1/2003
|