Školy nemají peníze na osobní asistenty pro tzv. integrované žáky. Nedostatek prostředků tak hlavně v základních školách ohrožuje snahu začleňovat děti s tělesným nebo mentálním postižením mezi ostatní školáky tak, aby se necítili ve společnosti izolovány. "Máme ve škole žáka, který je po mozkové obrně. Je částečně mobilní, ale většinou je na vozíčku, takže nutně potřebuje asistenta. Ale zaplatit ho je obrovský problém. My nemáme dost peněz pro samotného postiženého žáka, ani na to, abychom mu zajistili potřebné speciální pomůcky," varoval ředitel ZŠ Donovalská v Praze 11 Pavel Dittrich. Jak problém řeší? Oficiálně žádného asistenta nemají, ale bezplatně jim pomáhá maminka onoho žáka. Přiveze ho do školy a je s ním po dobu vyučování. Buď je v hodinách, nebo čeká v kabinetu, kde má své zázemí. O přestávkách ho převáží do jiné třídy. Zastupitelé Olomouckého kraje teď přicházejí s novelami dvou zákonů, školského a o státní správě a samosprávě ve školství, jimiž chtějí problém řešit.

Horký brambor resortu školství

"Ze škol se ozývají úpěnlivé nářky, že jim na integrované žáky docházejí peníze. Situace je skutečně neutěšená," tvrdí radní Olomouckého kraje zodpovědný za oblast školství Pavel Sekanina. Dosavadní způsob placení asistentů podle něj nebyl příliš systémový, protože polovina peněz šla z ministerstva práce a sociálních věcí, tudíž přes úřady práce, a polovinu školy dostávaly od různých sdružení zdravotně postižených. "Nyní je přítomnost asistentů u integrovaných žáků ohrožena. Ministerstvo práce, potažmo úřady práce, se totiž staví k dalšímu placení asistentů rezervovaně, moc se jim už do toho nechce. Sdružení zdravotně postižených na to nemají prostředky a ministerstvo školství se zase ptá - kde je hranice mezi asistentem třídního učitele, což financujeme my, a osobním asistentem, což spadá pod ministerstvo práce?" ptá se radní Sekanina.
Nejasnou situaci má vyřešit navrhovaná novela. "Osobní asistent bude mít de facto statut třídního asistenta a ředitel by pak měl mít nárok dostávat na něj peníze, a to z prostředků ministerstva školství," vysvětlil radní.

Jsou to jen přesuny z kapsy do kapsy

Místopředseda školského výboru Eduard Zeman (ČSSD) ale novelu odmítá s tím, že se problém musí řešit komplexní normou, tedy novým školským zákonem. "Jedině tak se vyřeší i přesun peněz v rozpočtu, aby bylo možné to financovat. Takto ale jen řekneme, že se něco bude platit ze školských peněz, ale nikdo neřekne, jestli se ve školské kapitole na to ty prostředky objeví," varoval Zeman. Školství to pak podle něj bude muset řešit v rámci svého rozpočtu. "A to je důvod, proč třeba na pomůcky už nejsou skoro žádné peníze. Narůstají totiž další požadavky na rozpočet, aniž je to něčím podloženo. A tak se krátí a šetří tam, kde se dá. Ale potíž je v tom, že už skoro není kde," soudí Zeman. Výhrady vůči navrhované novele má i šéf školského výboru parlamentu Walter Bartoš (ODS). "Podle mě by měl být u dětí, které jsou postižené, zvýšen normativ na žáka, a to tak, aby vyjadřoval míru jejich postižení, a tak by vyrovnával jejich vzdělávací handicap. Zvýšené peníze, které by pak na školáka šly, by dostala škola a ředitel školy by pak měl povinnost zajistit pro žáka odpovídající optimální podmínky," říká Bartoš.