Existuje řada institutů, které mají za cíl vytvořit podmínky pro co nejširší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů. Na prvním místě je třeba jmenovat zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a nařízení vlády ČR č. 228/2000 Sb. o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tímto nařízením se stanoví pro všechny zaměstnavatele zaměstnávající více než 20 pracovníků povinnost zaměstnat alespoň 5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností. Výše uvedená povinnost se nevztahuje na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů, s výjimkou jejich civilních složek, na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků. Do počtu zaměstnanců se nezapočítávají zaměstnanci na pracovních místech obsazovaných volbou nebo jmenováním, popř. ustanovením do funkce. O tyto pracovníky se tedy celkový počet zaměstnanců snižuje.

Stanovenou povinnost může zaměstnavatel plnit též tím, že dle předchozí dohody odebírá výrobky nebo přijímá jiná plnění od organizací zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Počet zaměstnanců, kteří se mu započítají je závislý na produktivitě takového dodavatele.

Poslední formou plnění je odvod do státního rozpočtu. Výše částky, kterou je zaměstnavatel povinen odvést činí polovičku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. Čtvrtletí příslušného kalendářního roku. O plnění výše uvedené povinnosti je zaměstnavatel povinen informovat Úřad práce do 15. 2. následujícího roku a finanční prostředky odvést do 31. 1. následujícího roku. Nesplnění těchto povinností může být postihnuto pokutou až do výše 250 000 Kč.

Zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností je podporováno i úlevami na daních z příjmu. Za každého zaměstnance se ZPS se daň sníží o 18.000 Kč o poměrnou část této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců desetinné číslo. Obdobně se postupuje u pracovníků se ZPS s TZP, s tím, že snížení daně činí 60.000 Kč. Pokud se týká zaměstnávání poživatelů plných invalidních důchodů, jsou možnost zaměstnání a charakter pracovního poměru ovlivněny důvodem invalidity. Kdy je občan invalidní je uvedeno v části II. V rámci vymezení některých základních pojmů.

Délka trvání pracovního poměru ani výdělek invalidního občana není omezena. Při zaměstnávání poživatelů částečných invalidních důchodů má důvod částečné invalidity svůj význam a to pro výši výdělku. Poživatelé, jimž nebyl přiznán částečný invalidní důchod z titulu značného ztížení obecných životních podmínek, jsou ve svých výdělkových možnostech omezeni srovnatelným vyměřovacím základem. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 16 - 19 a § 46 - 48 zákona č. 155/1995 Sb. Kromě této obecné úpravy je třeba se zmínit o zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích. Úprava této problematiky je obsažena ve vyhlášce MPSV ČR č. 115/1992 Sb ve znění vyhlášky 232/1997 Sb. Na zřízení místa v chráněné dílně může být poskytnut úřadem práce příspěvek až do výše 100 000 Kč na jedno místo. Zaměstnavatelé mohou získat i příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť, a to až do výše 40.000,- Kč ročně na jednoho občana se ZPS. Pro zaměstnávání zdravotně postižených občanů mohou zaměstnavatele využít i ustanovení vyhl. č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací. Na základě dohody s úřadem práce může zaměstnavatel získat buď návratnou finanční výpomoc, nebo dotaci na mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění, dotaci na úhradu úroku z úvěru nebo jinou účelově určenou dotaci.,