A. ZÁKLADNÍ POJMY VZTAHUJÍCÍ SE KE STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE


Pro účely zákona 117/95 Sb. se za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou osobu považuje občan, jehož stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 80 % - 100 +%.


Pro účely zákona 117/95 Sb. se za dlouhodobě zdravotně postiženou osobu považuje občan, jehož stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 50 % - 79 %.


Pro účely zákona 117/95 Sb. se za dlouhodobě nemocné dítě považuje nezaopatřené dítě, jehož stupeň zdravotního postižení činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 20 % - 49 %. Klasifikace zdravotního postižení pro určení stupně stanoví příloha vyhlášky č. 207/1995 Sb.


podle zákona č. 117/1995 Sb., § 11 je vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho manžela až do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže

1. se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
2. se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo úraz, nebo
3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, nebo
4. do 18ti let věku dítě, které je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání s výjimkou, kdy mu nenáleží podle zákona o zaměstnanosti.

Za nezaopatřené dítě se uznává také vnuk nebo sourozenec pracovníka nebo jeho manžela, jestliže je v přímém zaopatření pracovníka, nelze na něj přiznat přídavky nebo výchovné z jiného důvodu a jinak jsou u něho splněny podmínky požadované u vlastních dětí. Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které uzavřelo sňatek, pokud jeho manželem není nezaopatřené dítě, nebo které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového zabezpečení.

B. PŘÍSPĚVKY

Dříve než se budeme věnovat jednotlivým druhům příspěvků je třeba uvést alespoň rámcové zásady z nichž Státní sociální podpora vychází. Za nejdůležitější lze označit tyto:

1. Dávky státní sociální podpory jsou dávkami státními, to jest jsou vypláceny státními orgány, zpravidla okresními úřady podle místa trvalého bydliště nebo jejich detašovanými pracovišti.
2. Jde o dávky nárokové, tzn., že při splnění podmínek na jejich přiznání se lze domáhat i jejich výplaty.
3. V některých případech je pro poskytnutí či výši dávky rozhodná výše příjmu. Pokud příjem v těchto případech je nižší než životní minimum, má se za to, že je roven životnímu minimu.
4. Pokud je rozhodující výše příjmu, vychází se z násobků životního minima. Životní minimum se skládá z částky na výživu (ŽMV) a částky určené na domácnost (ŽMB).

ŽMV

dítě do 6ti let	1600 Kč
dítě ve věku 6-10 let	1780 Kč
dítě ve věku 10-15 let	2110 Kč
dítě ve věku 15-26 let	2310 Kč
Ostatní	2190 Kč

ŽMB

jednočlenná domácnost	1580 Kč
2 členná	2060 Kč
3-4 členná	2560 Kč
5ti a více členná	2870 Kč

Dávky státní sociální podpory se dělí na:

1. dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, sem patří:
1. přídavek na dítě,
2. sociální příplatek,
3. příspěvek na bydlení,
4. příspěvek na dopravu,
2. ostatní dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu, sem patří:
1. rodičovský příspěvek,
2. zaopatřovací příspěvek,
3. dávky pěstounské péče,
4. porodné,
5. pohřebné.

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

1. z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,
5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
2. z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
3. dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,
4. hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4)
5. příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
6. rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,
7. přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

1. v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
2. v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,
3. v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
4. v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
5. v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

1. v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, a jde-li o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
2. v odstavci 1 písm. a) č. 3 až 5 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
3. v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) a g) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
4. v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

1. měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
2. měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 a 15 zákona o daních z příjmů, nebo
3. jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí.

(7) Při stanovení částek životního minima podle odstavců 5 a 6 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(8) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

---

3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.
4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.


Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

1. u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,
2. u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávky uplatňuje.

Výše přídavku na dítě je rovna součinu částky určené na výživu dítěte příslušného věku a koeficientu, jehož výše je dána příjmovou hladinou v rodině.

Pro účely poskytování přídavku na dítě jsou rodiny rozděleny do třech příjmových skupin podle násobu životního minima. Pro jednotlivá pásma platí následující koeficienty:

příjem v násobcích životního minima koeficient

a.	do 1,1 0,32
b.	1,1 - 1,8 0,28
c.	1,8 - 3,0 0,14

Při příjmu vyšším než trojnásobek životního minima rodiny již přídavek na dítě nenáleží.

Výši násobku životního minima získáme tak, že vydělíme příjem rodiny jejím životním minimem. Násobek životního minima NŽM = P/ ŽMR Výpočet výše jednotlivých dávek si nejlépe ilustrujeme na příkladu. Mějme čtyřčlennou rodinu, tvořenou otcem, matkou a dvěma nezaopatřenými dětmi. Jedno dítě je ve věkové skupině 6 -10 let, druhé je ve věkové skupině 15 - 26 let. Příjem této rodiny je 12 000 Kč měsíčně. Životní minimum této rodiny získáme tak, že sečteme částky na zabezpečení výživy jednotlivých členů a připočteme částku na domácnost.

Životní minimum této rodiny (dále ŽMR) je ŽMV

otec	2 190
matka	2 190
dítě 1	1 780
dítě	2 310

---

	8 470
ŽMB	2 560
	11 030

Při dané výši příjmu by tedy rodina spadala do pásma a) a částky na výživu dětí bychom tedy násobili koeficientem 0,32.

PD = (1780 x 0,32) + (2310 x 0,32) = 570+ 740 = 1 310 Kč

V případě, že by příjem rodiny byl v pásmu 12 134 - 19 854 Kč, jednalo by se o případ, kdy rodina spadá do druhé příjmové skupiny a použili bychom koeficient 0,28, přídavky na děti by byly

PD = (1780 x 0,28) + (2310 x 0,28) = 499 + 647 = 1 146 Kč

V případě, že by příjem byl v pásmu 18 631 - 31 050 Kč, použili bychom koeficient 0,14 a přídavky na děti by byly

PD = (1780 x 0,14) + (2310 x 0,14) = 250 + 324 = 574 Kč

Při příjmu nad 31 050 Kč by v současném systému již tato rodina přídavky na děti nepobírala.


(1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě

1. ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
2. v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.

(2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě

1. ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10,
2. v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
3. ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.

(1) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc

1. ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27,
2. v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

(2) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc

1. ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,
2. v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,
3. ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.

Sociální příplatek (dále SP) je určen pro rodiny s alespoň jedním nezaopatřeným dítětem. Rozhodný příjem v rodině se v tomto případě zjišťuje za kalendářní čtvrtletí.

Metodika výpočtu:

Při výpočtu výše SP se postupuje tak, že od částky určené na výživu dítěte se odečte částka, která je výsledkem podílu součinu částky určené na výživu dítěte a příjmu rodiny a v čitateli součinu částky celého životního minima rodiny, tj. včetně nezbytných nákladů na domácnost a koeficientu 1,6. Z této konstrukce vyplývá, že je-li příjem rodiny rovný nebo vyšší než 1,6ti nádobek životního minima rodiny sociální příplatek již nenáleží, pokud ovšem není na straně dítěte (dětí), či rodiče (rodičů) kvalifikovaná sociální událost

Sociální příplatek má 3 formy:

1. nezvýšený je určen pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, u kterých není žádná sociální situace.
   SP = ŽMD - ŽMD x P / ŽMR x 1,6
2. zvýšený z důvodů sociální situace na straně dítěte (dětí), je-li na straně dítěte jedna z dále uvedených sociálních situací, násobí se částka určená na jeho výživu příslušným koeficientem. Toto zvýšení se promítne také do životního minima rodiny.
   Vzorec pro výpočet SP pak zní:SPv = ŽMD x k - ŽMD x k x P / ŽMRv x 1,6
   
   Zohledněné sociální situace a příslušné koeficienty:
   
   
   1. jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené ...k = 2,70
   2. jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené ...k = 2,40
   3. jde o dítě dlouhodobě nemocné ...k = 1,20
   4. děti, které se narodily současně, a to do tří let jejich věku ...k = 1,10
   
   
   
3. zvýšený z důvodů sociální situace na straně rodiče (rodičů), je-li na straně rodičů jedna z uvedených sociálních situací násobí se při výpočtu SP částka určená na výživu všech členů rodiny příslušným koeficientem, koeficientem násobíme i částku určenou na výživu dětí ve vzorci.
   Vzorec pro výpočet SP pak zní: SPvr = ŽMD x k - ŽMD x k x P / ŽMRvr x 1,6

Zohledněné sociální situace a příslušné koeficienty:

1. oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení ....k = 1,40
2. osamělý dlouhodobě těžce zdravotně postižený rodič ....k = 1,40
3. jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený ....k = 1,10
4. osamělý "zdravý" rodič ....k = 1,05

Ad 1)

Vrátíme se nyní k naší vzorové rodině. V případě, že u této rodiny nebude žádná z uvedených situací vypočítáme výši sociálního příplatku takto

ŽMD = 1780 + 2310 = 4090

ŽMR = 2 x 2190 + 4090 + 2560 = 11 030 Kč

P= 12 000+ 1310 = 13 310 Kč (k původnímu příjmu rodiny musíme vždy přičíst také částku přídavků na dítě)

SP = 4090 - (4090 x 13 310) / (11 030 x 1,6) = 4090. - ( 54437900 / 17648) = 4090 -3084 = 1006 Kč

Tato rodina tedy bude pobírat sociální příplatek ve výši 1 006 Kč měsíčně.

Ad 2)

Pokud by mladší dítě v rodině bylo dlouhodobě těžce zdravotně postižené postupovali bychom takto

ŽMDv = (1780 x 2,7) + 2310 = 4806 + 2310 = 7116

ŽMRv = 7116+ 2 x 2190 + 2560 = 14056 Kč

SPv = 7116- ( 7116 x 13310 ) / (14056 x 1,6 ) = 7116 - ( 94713960 / 22490)= 7116 - 4211 = 2905 Kč

Ad 3)

Pokud by na příklad oba rodiče byli dlouhodobě těžce zdravotně postižení postupovali bychom takto

ŽMDvr = (1780 + 2310) x 1,4 = 4090 x 1,4 = 5726

ŽMRvr = (1780 + 2310 + 2190 + 2190) x 1,4 + 2560 = 8470 x 1,4 + 2560 = = 11858 + 2560 = 14418 Kč

SPvr = 5726 - ( 5726 x 13310) / ( 14418 x 1.6) = 5726 - ( 76213060 / 23069,) = 5726 - 3303 = 2423 Kč

Důležité upozornění:

Všimněte si, že pokud je sociální situace na straně rodičů násobíme příslušným koeficientem částku určenou na výživu všech členů rodiny !!!

Pokud by obě tyto sociální situace nastaly v rodině současně vypočetli bychom konečnou výši sociálního příplatku takto

SP = (2905 - 1006) + (2423 - 1006) + 1006 SP = 4322


(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.

(2) Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.


(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.


(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o

1. dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
2. dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
3. dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
4. děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10.

(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí, jestliže

1. oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
2. osamělý rodič (§ 7 odst. 8) je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,
3. jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
4. jde o osamělého rodiče (§ 7 odst. 8) a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.

(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).

(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.


Nárok na tento příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže příjem rodiny nepřevyšuje 1,6 násobek jejího životního minima.

Konstrukce tohoto příspěvku je podobná jako u sociálního příspěvku.

Obecný vzorec pro výpočet příspěvku na bydlení je
PB = ŽMB - ŽMB x P / ŽMR x 1,6

Metodika výpočtu
Příspěvek na bydlení vypočítáme tak, že od částky určené na bydlení odečteme hodnotu zlomku, ve kterém je v čitateli součin částky určené na bydlení a příjmu rodiny a ve jmenovateli součin životního minima rodiny a koeficientu 1,6. Výši příspěvku na bydlení naší rodiny vypočítáme takto

PB = 2560 - (2560 x 13310) / (11340 x 1,6) =
2560 - (34073600 / 18144) = 2560 - 1878 = 682,- Kč


(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.


(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

Rodina, kterou jsme si uvedli jako příklad tedy na dávkách sociální podpory dostane, v případě, že zde není žádná sociální událost:

PD	1310 Kč
SP	1006 Kč
PB	682 Kč
dávky st. soc. podpory	2998 Kč
původní příjem	12000 Kč
celkem bude příjem rodiny	14998 Kč

Pokud by u rodiny byly všechny tři výše uvedené sociální situace pak by její příjem činil

PD	1310 Kč
SP	4322 Kč
PB	682 Kč
dávky st. soc. podpory	6314 Kč
původní příjem	12000 Kč
příjem rodiny celkem	18314 Kč

Tato dávka je určena na pokrytí nákladů spojených s dojížděním dítětem do školy mimo místo trvalého bydliště. Podmínkou poskytnutí příspěvku je, že

1. dítě plní povinnou školní docházku mimo místo trvalého bydliště,
2. dítě studuje mimo místo trvalého bydliště a příjem rodiny nepřesahuje dvojnásobek částky životního minima rodiny.

Výše příspěvku je odvozena od 40ti násobku jednosměrného plného jízdného.

Dojíždí-li dítě denně pak výše příspěvku činí z dané částky

1. u povinné školní docházky 60% polovičního jízdného
2. u studujícího na střední nebo vysoké škole 50% plného jízdného

Nedojíždí-li dítě denně pak

1. u povinné školní docházky 12 % polovičního jízdného
2. u středoškoláků a učňů 10 % plného jízdného
3. u vysokoškoláků 5 % plného jízdného

(1) Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,

1. plní povinnou školní docházku, nebo
2. se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole (§ 12) a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 2,00.

(2) Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.

(3) Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, považuje se pro účely příspěvku na dopravu za dítě plnící povinnou školní docházku.

(4) Příspěvek na dopravu se za červenec a srpen nevyplácí.


(1) Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

1. 30 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo
2. 50 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).

(2) Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

1. 6 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,
2. 10 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo
3. 5 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole [§ 12 písm. a)].

(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.

(4) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 30 km, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 30 km, a dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. b) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 100 km, náleží mu příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 100 km. Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu.

(5) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízdních řádů nejpoužívanějších autobusových spojů příslušné autobusové linky, nebo pokud existuje jen železniční spojení, podle platných jízdních řádů této dopravy.

(6) Pro výplatu příspěvku na dopravu platí § 19 obdobně.


Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů15) částku odpovídající čtyřicetinásobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru.

---

15) § 4 zákona ČNR č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky


Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

1. do čtyř let věku
2. do sedmi let věku, jde-li o dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě.

Výše rodičovského příspěvku je rovna 1,1 násobku částky na výživu rodiče.

2190 x 1,1 = 2409 Kč.

Podmínkou pro přiznání rodičovského příspěvku, pokud rodič vykonává výdělečnou činnost je, že jeho čistý příjem nepřesahuje částku určenou na jeho výživu.


(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

1. do čtyř let věku nebo
2. do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těže zdravotně postižené.

(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci

1. při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c),
2. má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,16)
3. dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci 7, nebo základní školu.

(3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b),

1. vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče,
2. je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena vedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.

(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

1. průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo
2. jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.

(6) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10 odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

(7) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

1. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,
2. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
3. dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
4. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

(8) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byla částka na osobní potřeby rodiče.

(9) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

(10) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

(11) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.

---

4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb.


(1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 7 písm. a) v době, kdy je

1. výdělečně činný (§ 30 odst. 3 a 4),
2. žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.

(2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc z nemocenského pojištění (péče) nebo na dávky (příspěvek) uvedené v § 30 odst. 2 písm. b), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky (příspěvky) uvedené v první větě jen po část kalendářního měsíce a po zbývající část tohoto kalendářního měsíce má nárok na rodičovský příspěvek, náleží za takový kalendářní měsíc rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.


Zaopatřovací příspěvek je určen rodinám muže, který vykonává základní (náhradní) nebo civilní vojenskou službu, nebo vojenské cvičení v Armádě ČR.Příspěvek náleží osobám, ke kterým má voják vyživovací povinnost. Nárok tedy mají nezaopatřené děti vojáka, manželka vojáka a osoby, vůči kterým má voják povinnost platit výživné. Manželka vojáka má na tento příspěvek nárok v případě, že pečuje o dítě ve věku do čtyř let nebo o dlouhodobě zdravotně postižené dítě, nebo která je invalidní anebo není z jiného vážného důvodu výdělečně činná, za vážné důvody se považuje především soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud péči nelze zajistit jinak. Osobám, vůči kterým má voják vyživovací povinnost náleží zaopatřovací příspěvek ve výši výživného nebo příspěvku na výživu, nejvýše však součin částky životního minima této osoby a koeficientu 0,67.

Podmínkou pro poskytnutí zaopatřovacího příspěvku je, že voják nemá nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu.

Výše zaopatřovacího příspěvku je dána násobkem životního minima příslušné osoby a koeficientu 0,67.

Pokud by tedy otec naší rodiny byl na vojenském cvičení a manželka byla výdělečně činná dostala by rodina zaopatovací příspěvek ve výši

na starší dítě: 0,67 x 2310 = 1548 Kč
na mladší dítě: 0,67 x 1780 = 1193 Kč
zaopatřovací příspěvek celkem 2741 Kč

V případě, že by matka byla invalidní dostala by rodina zaopatřovací příspěvek

na starší dítě 1548 Kč
na mladší dítě 1193 Kč
manželka 2190 x 0,67 = 1467 Kč

zaopatřovací příspěvek celkem 4208 Kč


Druhy dávek pěstounské péče:

1. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, ve výši částky na osobní potřeby dítěte vynásobené koeficientem 1,20 a v případě jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00. Jde-li o dítě dlouhodobě nemocné, násobí se tato částka koeficientem 2,10, jde-li o dítě dlouhodobě postižené, koeficientem 2,60 a jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 2,80.
2. odměna pěstouna, ve výši 50 % částky určené na osobní potřeby pěstouna.
3. příspěvek při převzetí dítěte, ve výši součinu částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,0.
4. příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Nárok na tento příspěvek má rodič, který převzal do pěstounské péče alespoň 4 děti. Poskytuje se ve výši 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100.000 Kč.

Pokud by tedy naše vzorová rodina byla rodinou pěstounskou činily by dávky pěstounské péče

starší dítě 4620 (2310x2,00)
mladší dítě 3560 (1780x2,00)
pěstoun 2190 (2 x 1095)
celkem 10 370 Kč


Porodné je vypláceno jednorázově, nárok na ně vzniká dnem porodu. Nárok na porodné má i osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě do jednoho roku věku.

Výše porodného je rovna součinu částky na osobní potřeby dítěte (dětí) a příslušného koeficientu podle četnosti porodu:

jedno dítě 4 x 1600 = 6400 Kč
dvojčata 5 x 2 x 1600 = 16000 Kč
trojčata 9 x 3 x 1600 = 43200 Kč
čtyřčata 9 x 4 x 1600 = 57600 Kč
více dětí 9 x n x 1600

Jak sami vidíte v systému státní sociální podpory jsou máločetné porody ekonomicky neefektivní. Věřím, že tato skutečnost nezůstane při plánování rodičovství opominuta.

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbu a vyplácí se jednorázově.

Výše pohřebného je 5000 Kč.