Může být poskytnut občanu pečujícímu o blízkou či jinou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná nebo starší 80 let a je částečně bezmocná nebo podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby. Příspěvek může být poskytnut též rodiči nebo prarodiči dítěte, popřípadě jiné osobě, která má dítě svěřeno do výchovy za podmínky, že dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžaduje mimořádnou péči či mimořádnou péči zvlášť náročnou. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě obdobném zařízení, na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, nebo připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do 18ti let věku dítěte, po dobu školního vyučování s výjimkou zařízení s týdenním nebo ročním pobytem. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou též, je-li dítě umístěno v za řízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, po dobu, která nepřevyšuje 6 hodin denně, nejdéle však do 18ti let věku dítěte. Po dlouhé době jsem se opět setkal s případem, kdy rodič postiženého dítěte neměl vyřízenou mimořádnou péči. Přestože příčiny byly zcela jednoznačně na straně rodiče, považuji za nutné upozornit na neobyčejný význam rozhodnutí o tom, že jde o dítě vyžadující mimořádnou péči. Hlavní důvody proč je třeba takovéto rozhodnutí mít spočívají v oblasti důchodového pojištění. Rodič pečující o dítě vyžadující mimořádnou péči má tuto dobu zahrnutou do doby pojištění a to až do 18 roku věku dítěte. Pozor - nová právní úprava:
Aby bylo možné započítat i dobu péče po 18 roce věku u osob, které pokračují ve školním vzdělání či u osob, které nadále navštěvují odpovídající zařízení, je nutné, aby tyto osoby měly přiznanou alespoň převážnou bezmocnost. Tato skutečnost je významná hlavně z hlediska případné invalidity pečujícího rodiče, neboť pro nárok na invalidní důchod u osob starších 28 let se požaduje splnění alespoň 5 let pojištění v posledních 10 letech předcházejících invaliditě. Vzhledem k tomu, že doba péče o dítě je zahrnuta do pojištění pouze do věku 4 let dítěte a v případě, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pouze do 7 let, vystavují se rodiče, pečující o postižené dítě, bez rozhodnutí o mimořádné péči nebezpečí, že v případě úrazu, závažného onemocnění nebo jiné příčiny vedoucí k invaliditě, nesplní podmínku doby pojištění a důchod jim nebude moci být přiznán pro nesplnění podmínky doby pojištění. Zejména v sociálně slabých rodinách je významná i ta skutečnost, že příspěvek při péči o blízkou osobu je vyšší než rodičovský příspěvek.
Výše příspěvku při péči o jednu osobu činí až 1,6násobek částky životního minima určené k zajištění výživy a ostatních životních potřeb občana tj. 3.504 Kč měsíčně. Při péči o dvě a více osob příspěvek činí až 2,75násobek částky životního minima určené k zajištění výživy a ostatních životních potřeb občana tj. 6.023 Kč měsíčně. Podmínkou poskytnutí příspěvku však je, že příjem pečujícího občana je nižší než výše příspěvku. Je-li příjem pečující osoby vyšší, příspěvek nenáleží.
Pozor § 80 byl v roce 2002 novelizován !!!
Zákon č. 213/2002 Sb. jehož účinnost připadá na 01.07.2002 je předpis, kterým se mění zákon č. 100/1998 Sb., o sociálním zbezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 80 zákona č. 213/2002 náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je
Právní úprava
§ 80
Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (dále jen "příspěvek") náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je
- převážně nebo úplně bezmocná
- starší 80 let a je částečně bezmocná
- příspěvek náleží též občanovi, který pečuje o jinou než blízkou osobu, pokud spolu žijí v domácnosti
55) § 3 odst. 2 písm. e) a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
56) § 115 občanského zákoníku.
§ 81
Příspěvek podle § 80 náleží též rodiči nebo prarodiči, popřípadě jinému občanovi, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pečujícímu osobně, celodenně a řádně o nezletilé dítě starší jednoho roku, které je podle zvláštního předpisu dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.57)
57) § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.
§ 82
Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou,
- je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích nebo mateřské škole, popřípadě v obdobném zařízení, a to po dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně,
- jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, a to po dobu školní výuky. Za povinnou školní docházku se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do 10. ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy,
- jde-li o dítě do 18 let věku, které se připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole nebo přípravou v učilišti nebo ve speciální škole podle zvláštního zákona,58) a to po dobu školní výuky,
- jde-li o dítě do 18 let věku, které je umístěno v zařízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, a to po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně,
- jde-li o osobu starší 18 let, převážně nebo úplně bezmocnou, která navštěvuje odpovídající zařízení, a to po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně,
- jde-li o osobu starší 18 let, převážně nebo úplně bezmocnou, která se soustavně připravuje na budoucí povolání,
66) a to po dobu výuky.
58) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
66) § 21 - 23 zákona č. 155/1995 Sb.,ve znění zákona č. 134/1997 Sb.
§ 83
Příjmem se rozumí příjem stanovený v zákoně o životním minimu;59) do příjmů se však nezapočítává
- sociální příplatek a příspěvek na bydlení poskytované podle zvláštního zákona,60)
- sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie poskytovaný podle zvláštního zákona,61)
- sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného poskytovaný podle zvláštního zákona.62)
Podle § 83 vyplývá možnost výkonu výdělečné činnosti u občana zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu. Na výplatu příspěvku má však nárok jen za předpokladu, že příjem z výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění
1,5 násobek částky životního minima na osobní potřeby občana stanovenou zákonem o životním minimu.
59) § 6 zákona č. 463/1991 Sb.
60) § 20 až 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.
61) Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání cen tepelné energie.
62) Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.
§ 84
Občanovi uvedenému v § 80 a 81 náleží měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem v kalendářním měsíci a 1,6násobkem částky na osobní potřeby, jestliže pečuje o jednu osobu, nebo 2,75násobkem této částky, jestliže pečuje o dvě nebo více osob. Nedosahuje-li výše příspěvku stanovená podle předchozí věty částky 50 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku.
§ 85
Blízké osoby a bezmocnost se posuzují podle
zákona o důchodovém pojištění.63)
63) Zákon č. 155/1995 Sb
BEZMOCNOST
podle vyhlášky č. 284/1995 Sb.,
Částečně bezmocná je fyzická osoba, která potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, například při mytí, česání a oblékání. Za částečně bezmocnou se vždy považuje osoba prakticky nevidomá.
Převážně bezmocná je osoba, která potřebuje kromě pomoci uvedené v předchozím odstavci pravidelnou pomoc popř. soustavný dohled jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby. Za převážně bezmocnou se vždy považuje osoba úplně nevidomá.
Úplně bezmocná je osoba, která zcela pozbyla schopnost sebeobsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázána trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.
Podmínka osobní péče o blízkou bezmocnou osobu při zaměstnání se pro účely důchodového pojištění považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.
DLOUHODOBĚ TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ DÍTĚ VYŽADUJÍCÍ MIMOŘÁDNOU PÉČI
Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se pro účely důchodového pojištění rozumí individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem,náročností a nutností značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování, popř. soustavné rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech.
Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož zdravotní postižení uvedené níže, má podle poznatků lékařské vědy trvat alespoň jeden rok.
Za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči se nepovažuje dítě, které je umístěno v ústavu (zařízení) pro takové děti s celoročním nebo týdenním pobytem.
Zdravotní postižení, při kterých se dítě považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené jsou podle přílohy č. 1, vyhlášky 284/1995 Sb., v platném znění:
1. Poruchy pohybového ústrojí:
- nemoci a vady pohybového ústrojí s těžkou poruchou funkce po dobu dlouhodobé léčby nebo časově náročné rehabilitace (např. těžké formy skolióz - úhel dle Cobba nad 70 stupňů, morbus Perthes, těžké luxace kyčelních kloubů)
- závažná chronicky probíhající onemocnění pojivové tkáně (např. dermatomyositis, revmatoidní artritis s těžkými poruchami funkce)
2. Duševní onemocnění:
- hluboká mentální retardace (IQ pod 20)
- těžká mentální retardace (IQ 20 - 34)
- střední mentální retardace ( IQ 35 - 49)
- těžší debilita (IQ 50 - 60)
- závažná duševní onemocnění a stavy s recidivujícím či chronickým průběhem, vyžadující zvýšený dohled (např. psychózy po dobu intenzivní léčby, mentální anorexie s přetrvávající kachexií), do funkčně uspokojivé klinické úpravy
3. Nervová onemocnění:
- závažná postižení centrálního nervového systému včetně heredodegenerativních onemocnění a stavů po perinatálním postižení s recidivujícím či chronickým průběhem, zejména pak stavy ohrožující dítě svou progresí (např. vrozené vady CNS, dětská mozková obrna, metabolická onemocnění postihující CNS)
- nervosvalová onemocnění se závažnými poruchami funkce
- nekompenzovaná záchvatovitá onemocnění jakékoliv etiologie s častou frekvencí záchvatů velkého typu (GM), při trvalé léčbě a se závažným neuropsychickým deficitem
- těžké poruchy hlasu a řeči, závažně omezující celkový vývoj dítěte a hrubě narušující sociální přizpůsobivost
4. Smyslová onemocnění:
- úplná nebo praktická nevidomost (hodnotí se s brýlovou korekcí)
- těžce slabý zrak (hodnotí se s brýlovou korekcí), a to do skončení povinné školní docházky
- úplná nebo praktická hluchota, a to do skončení povinné školní docházky
5. Onemocnění oběhového ústrojí:
- srdeční onemocnění hemodynamicky významná (funkčně dle NYHA III.-IV.)
- stavy po srdečních operacích do funkčně uspokojivé klinické úpravy
- těžké poruchy srdečního rytmu hemodynamicky významné
6. Onemocnění dýchacího ústrojí:
- závažné respirační choroby s častými a závažnými záchvaty dušnosti (např. těžké formy bronchiálního astmatu)
- závažná chronická dechová nedostatečnost jakéhokoliv původu (např. v důsledku plicní fibrózy, cystické degenerace, mukoviscidozy)
7. Onemocnění močového ústrojí:
- onemocnění močového ústrojí ve stadiu chronické ledvinné nedostatečnosti (např. těžké formy chronické pyelonefritidy, chronická glomerulonefritis),
- stavy po rozsáhlých rekonstrukčních operačních výkonech na močovém ústrojí do klinické úpravy
8. Onemocnění zažívacího ústrojí:
závažná chronicky probíhající onemocnění zažívacího ústrojí (jater, žlučových cest, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva), vyžadující dlouhodobé dodržování přísného individuálního léčebného a dietního režimu (např. ulcerózní kolitida, Cronhova choroba, chronické aktivní hepatitidy), do funkčně uspokojivé klinické úpravy
9. Metabolické poruchy:
- závažné metabolické poruchy, u kterých je nutné dodržování speciální diety, zabraňující rozvoji vlastního, jinak závažného postižení, do funkčně uspokojivé klinické úpravy (např. malabsorpční syndrom, fenylketonurie, coeliakie, mukoviscidóza)
- diabetes mellitus I. typu, vyžadující dodržování speciální diety a aplikaci insulinu
10. Endokrinologická onemocnění:
závažné poruchy endokrinního původu, ohrožující vývoj dítěte do dosažení funkčně uspokojivé stabilizace zdravotního stavu (např. těžké formy hyperthyreózy, hyperkortikalismus, hypokortikalismus)
11. Hematologická onemocnění:
- závažné poruchy krvetvorby, hemokoagulace a hemostázy,
- hemoblastózy s manifestními příznaky klinické poruchy,
- závažné poruchy imunity provázené infekčními komplikacemi a omezující celkový vývoj dítěte
12. Nádorová onemocnění:
závažné formy a druhy nádorů s významnými funkčními poruchami do dosažení uspokojivé stabilizace zdravotního stavu
13. Vrozené rozštěpy obličeje a dutiny ústní:
rozštěpy čelisti a patra, a to do dosažení dobrého funkčního stavu orofaciální soustavy
14. Kožní onemocnění:
závažná kožní onemocnění, zvláště jejich generalizované formy (např. těžký průběh atopického ekzému, epidermolysis bullóza)
15. Infekční a parazitární onemocnění:
Stavy trvale aktivní, léčebně neovlivnitelné nebo stavy chronické se závažnou porucho funkce některých orgánů a systémů do dosažení funkčně uspokojivé stabilizace zdravotního stavu
16. Stavy po rozsáhlých úrazech a operacích:
- zejména gastroitenstinálního a uropoetického traktu, vyžadující dlouhodobou péči dietetickou a hygienickou (např. umělá vyústění jakéhokoliv druhu do ukončení komplexní léčby a adaptace na hygienické pomůcky), do funkčně uspokojivé klinické úpravy
- následky těžkých úrazů nebo poškození centrálního nervového systému ovlivňující funkční stav a vývoj dítěte