Služby sociální péče jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí, výrazně ovlivňující podmínky života občanů se zdravotním postižením. Při dosud chybějícím podrobnějším zákonodárství je nutné vycházet ze zákona č. 100/1988 Sb. Tento zákon definuje rozsah poskytované sociální péče takto:


(1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

(2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby.

(3) Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi.

(4) zrušen

(5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o

1. rodinu a děti,
2. občany těžce zdravotně postižené,
3. staré občany,
4. občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,
5. občany společensky nepřizpůsobené.

(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:

1. peněžité dávky,
2. věcné dávky,
3. výchovná a poradenská péče,
4. pracovní rehabilitace,
5. ústavní sociální péče,
6. péče v ostatních zařízeních sociální péče,
7. pečovatelská služba,
8. stravování,
9. kulturní a rekreační péče,
10. mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,
11. bezúročné půjčky.

(1) Sociální služby mohou poskytovat též organizace a občané.

(2) Stát může organizacím a občanům, poskytujícím sociální služby, poskytovat příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

(3) Příslušné státní orgány mají právo sledovat úroveň poskytovaných sociálních služeb a dodržování nezbytných, zejména zdravotnických a hygienických podmínek, a ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.


(1) Za sociální péči se považuje též ústavní péče 48) poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení,49) pokud jim nemůže být poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, přestože podmínky pro poskytování těchto služeb splňují.

(2) Ústavní péče ve zdravotnickém zařízení se považuje za sociální péči ode dne následujícího po dni, kdy občanu bylo doručeno rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že sociální péče bude poskytována ve zdravotnickém zařízení.50)

---

48) § 22 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění.
49) § 26 odst. 1, 5 a 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.
50) § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 a § 55a zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.


Pokud jde o pečovatelskou službu poskytuje se v domácnostech potřebných občanů, a to zásadně za úplatu s výjimkou úkonů, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby. Pomoc a ošetření, které poskytují potřebnému občanovi jeho manžel (manželka, druh, družka), rodiče, syn, dcera a u pečovatelské služby pro rodiny s dětmi prarodiče dětí, nejsou považovány za pečovatelskou službu, a proto tyto osoby nemají nárok na odměnu za pečovatelskou službu, která je ostatním osobám jinak poskytována. K úhradě za úkony pečovatelské služby se použije především zvýšení důchodu pro bezmocnost. Úhrada za úkony pečovatelské služby a odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby jsou upraveny vyhláškou č. 182/1991 Sb., v platném znění následujícím způsobem:


(1) Pečovatelskou službu poskytují obce a okresní úřady těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci.

(2) Pečovatelská služba se poskytuje občanům v jejich domácnostech včetně domácnosti v domech s pečovatelskou službou, v zařízeních pečovatelské služby (§ 106), v domácnostech dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, popřípadě i mimo domácnosti a zařízení.

(3) Pečovatelská služba se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky, s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, příjmu a majetkovým poměrům občana a jeho rodinných příslušníků. Úkony pečovatelské služby, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby, se poskytují bezplatně.

(4) Pečovatelská služba se poskytuje bezplatně sociálně potřebným občanům, účastníkům odboje 6) a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let. Ve zvlášť odůvodněných případech s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu nebo sociálním poměrům může být poskytnuta pečovatelská služba bezplatně účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje, kteří nedosáhli věk 70 let.

---

6) Například zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.



(1) Obce a okresní úřady zabezpečují pečovatelskou službu ve svých územních obvodech prostřednictvím svých pracovníků a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

(2) Poskytuje-li se pečovatelská služba za úhradu, použije se k úhradě především zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Pomoc a ošetření, které poskytují potřebnému občanovi jeho manžel (manželka, druh, družka), rodiče, syn, dcera a u pečovatelské služby pro rodiny s dětmi prarodiče dětí, nelze považovat za pečovatelskou službu.

(4) Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténě nařízené pro podezření z nákazy přenosnou chorobou a při onemocnění touto chorobou. Pokud je občanu poskytováno ošetření a pomoc občanem, který pobírá příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu19) z důvodu péče o tohoto občana, neposkytují se tomuto občanu úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 bodech 1až 3, 5 (s výjimkou úkonu "pomoc při podávání jídla a pití"), 10 až 12, 14, 16 a 18.

---

19) § 7 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 134/1995 Sb.


Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby se poskytuje odměna až do výše 5 500,- Kč za kalendářní měsíc s přihlédnutím ke kvalitě, počtu a náročnosti poskytovaných úkonů pečovatelské služby.


Ústavní péče je poskytována jednak v ústavech pro mládež, kam jsou zařazovány děti od tří let do skončení povinné školní docházky, eventuelně do ukončení přípravy na povolání, max. však do 26 let a v ústavech pro dospělé.

V rámci ústavů pro mládež existují tyto typy zařízení:

• ústavy pro tělesně postiženou mládež
• ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením
• ústavy pro tělesně postiženou mládež s více vadami
• ústavy pro mentálně postiženou mládež.

V rámci ústavů pro dospělé existují tyto typy zařízení:

• ústavy pro dospělé občany tělesně postižené
• ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením
• ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s více vadami
• ústavy pro dospělé občany smyslově postižené
• ústavy pro dospělé občany mentálně postižené
• ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany
• ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty

Úhrada za pobyt v ústavu sociální péče

Vyhláškou č. 146/98 Sb., byly s účinností od 1.8. 1998 upraveny úhrady za stravování. Stravovací jednotky činí

1. v ústavech pro tělesně postiženou mládež, v ústavech pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením, v ústavech pro tělesně postiženou mládež s více vadami, v ústavech pro mentálně postiženou mládež a v samostatných odděleních nebo ústavech pro týdenní pobyt6) tělesně postižené mládeže, tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením, tělesně postižené mládeže s více vadami nebo mentálně postižené mládeže pro svěřence:
   
   1. ve věku od 3 do 6 let 32,00 Kč až 46,00 Kč,
   2. ve věku od 6 do 12 let 36,00 Kč až 53,00 Kč,
   3. ove věku od 12 let 40,00 Kč až 62,00 Kč,
   4. trvale upoutané na lůžko 32,00 Kč až 62,00 Kč; pokud se poskytuje dietní strava, zvyšují se částky stravovací jednotky o 6 Kč na osobu a den, u diety diabetické o 12 Kč na osobu a den,
2. v samostatných odděleních nebo ústavech pro denní pobyt tělesně postižené mládeže, tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením, tělesně postižené mládeže s více vadami, mentálně postižené mládeže a pro mládež docházející do ústavů pro tělesně postiženou mládež pro svěřence:
   1. ve věku od 3 do 6 let 17,60 Kč až 25,30 Kč,
   2. ve věku od 6 do 12 let 19,80 Kč až 29,20 Kč,
   3. ve věku od 12 let 22,00 Kč až 34,10 Kč,
   4. trvale upoutané na lůžko 17,60 Kč až 34,10 Kč; pokud se poskytuje dietní strava, zvyšují se částky stravovací jednotky o 3,60 Kč na osobu a den, u diety diabetické o 7,20 Kč na osobu a den,
3. v domovech důchodců a v ostatních ústavech pro dospělé občany včetně těchto ústavů pro týdenní pobyt:6)
   
   1. 1. u stravy normální 40,00 Kč až 62,00 Kč,
   2. u stravy dietní 44,00 Kč až 64,00 Kč,
   3. u diety diabetické, bílkovinné a výživné 56,00 Kč až 75,00 Kč,
4. v samostatných odděleních nebo ústavech pro denní pobyt dospělých občanů:
   
   1. u stravy normální 22,00 Kč až 34,10 Kč,
   2. u stravy dietní 24,20 Kč až 35,20 Kč,
   3. u diety diabetické, bílkovinné a výživné 30,80 Kč až 41,30 Kč.
   
   

Výši stravovací jednotky určí v rámci rozpětí, stanoveného v odstavci 1, příslušný orgán sociálního zabezpečení, který ústav spravuje; přitom určí rovněž finanční normu průměrných nákladů na potraviny připadající na jednotlivá hlavní a vedlejší jídla.

Denní úhrada za bydlení

1. v obytné místnosti se třemi a více obyvateli 44 Kč
2. v obytné místnosti se dvěma obyvateli 51 Kč
3. v obytné místnosti s jedním obyvatelem 63 Kč

Denní úhrada za nezbytné služby

1. při celoroční nebo týdenním pobytu v ústavu 54 Kč
2. při denním pobytu v ústavu 32 Kč

Za nezbytné služby se považují úklid, praní a vaření. Částky uvedené pod písm. b) mohou být podle místních podmínek zvýšeny až o 30%.

Občan, kterému bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, hradí též náklady za pomoc, která je mu poskytována při základních a nezbytných životních úkonech v ústavu, a to v případě celoročního pobytu ve výši 100% částky pro bezmocnost, v případě týdenního pobytu 75% a v případě denního pobytu 50% částky pro bezmocnost.

Po úhradě nákladů však musí občanu zůstat alespoň

1. 30% částky potřebné k zajištění výživy dle zákona o životním minimu při celoročním pobytu
2. 60% této částky při týdenním pobytu
3. 75% této částky při denním pobytu.

Příloha 1

Úhrada za úkony pečovatelské služby

1. úhrada za úkony v rodinách s dětmi
2. úhrada za úkony pro těžce zdravotně postižené občany a staré občany

Úkony, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby	Nejvyšší částka v Kč
	a)	b)
1. celková koupel včetně umytí vlasů v domácnosti příjemce	0	0
2. celková koupel včetně umytí vlasů ve středisku osobní hygieny	0	0
Další úkony
3. běžné úkony osobní hygieny, pomoc při oblékání, pomoc při přesunu na vozík nebo na lůžko, pomoc při použití WC	25/úkon, denně	25/úkon, denně
4. jednoduché ošetřovatelské úkony	15/denně	15/denně
5. donáška nebo dovoz oběda nebo jiného teplého jídla,pomoc při podávání jídla a pití	17/úkon, denně	17/úkon, denně
6. donáška uhlí a dřeva - za každých 15 kg, štípání a skládání dřeva - za každých 15 kg	25/úkon, denně	25/úkon, denně
7. nákupy, nutné pochůzky	30/úkon, denně	30/úkon, denně
8. donáška vody, topení v kamnech a vynesení popela, čištění kamen	20/úkon, denně	20/úkon, denně
9. práce spojené s udržováním domácnosti	60/hod.	60/hod.
10. příprava a uvaření snídaně nebo oběda, popřípadě svačiny nebo večeře	40/hod.	40/hod.
11. doprovod na vyšetření, doprovod dětí do předškolního zařízení,školy nebo školského zařízení, doprovod do zaměstnání, doprovod při krátkodobém pobytu mimo domov, pomoc při denních kulturních, zájmových, vzdělávacích nebo pracovních aktivitách	45/hod.	45/hod.
12. praní drobného osobního prádla, včetně pracích prostředků, žehlení a případně drobné úpravy	50/kg	50/kg
13. výchovná práce s dětmi	50/hod.	neposkytuje se
14. dohled nad těžce zdravotně postiženým dítětem od 6 do 22 hodin	45/hod.	neposkytuje se
15. ošetření nohou (pedikura), masáž, vodová ondulace, zástřih vlasů	neposkytuje se	80/úkon
16. průvodcovská služba pro úplně nebo prakticky nevidomé na lékařské vyšetření, při vyřizování úředních záležitostí	40/hod.	40/hod.
17. tlumočnická služba pro neslyšící při návštěvě lékaře, při vyřizování úředních záležitostí	neposkytuje se	80/hod.
18. dohled nad dospělým občanem od 6 do 22 hodin	neposkytuje se	50/hod.
19. noční služba od 22 do 6 hodin
a) spojená s možností spánku	90/úkon	90/úkon
b) spojená s prováděním jednoduchých ošetřovatelských úkonů	150/úkon	150/úkon
20. mimořádné úkony
a) praní velkého prádla, prádla značně znečistěného ve středisku osobní hygieny nebo v prádelně pečovatelské služby včetně pracích prostředků a jeho vyžehlení, případně drobných úprav	90/kg	90/kg
b) velký úklid bytu, úklid po malování, mytí oken, mytí společných prostor domu apod.	100/hod.	100/hod.

(1) Organizacím a občanům poskytujícím sociální služby poskytne okresní úřad, popřípadě obec v předem dohodnutém rozsahu příspěvek na sociální služby srovnatelné s výchovnou a poradenskou péčí, ústavní sociální péčí, péčí v ostatních zařízeních sociální péče, pečovatelskou službou, stravováním a kulturní a rekreační péčí 19) poskytovanou příslušným okresním úřadem nebo obcí v rozsahu vymezeném předpisy o sociálním zabezpečení.

(2) O poskytování sociálních služeb organizací nebo občanem a o příspěvku na úhradu nákladů na tyto služby uzavře okresní úřad nebo obec s organizací nebo občanem písemnou dohodu.

(3) Před uzavřením dohody si okresní úřad nebo obec ověří

1. oprávnění k poskytování služeb podle stanov nebo jiných vnitřních předpisů organizace,
2. registraci u příslušného orgánu, jde-li o podnikatele, 20)
3. odbornou způsobilost osob, které budou sociální služby organizovat nebo poskytovat a jejich občanskou a morální bezúhonnost.

(4) Dohoda obsahuje zejména

1. druh poskytovaných služeb a jejich rozsah,
2. místo poskytovaných služeb,
3. výši příspěvku a způsob jeho poskytování.

---

19) § 73 odst. 6 písm. c), f) až j) zákona o sociálním zabezpečení.
20) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.


(1) Výši příspěvku určí okresní úřad nebo obec s přihlédnutím k rozdílu mezi průměrnými neinvestičními výdaji a příjmy u srovnatelného druhu služby sociální péče, kterou zabezpečuje.

(2) Okresní úřad nebo obec může poskytnout příspěvek i na investiční náklady spojené s poskytováním sociální služby.

(4) Příspěvek se poskytuje zálohově a vyúčtuje se okresnímu úřadu nebo obci k 31. prosinci příslušného roku; v případě, že skončí poskytování sociálních služeb v průběhu roku, k datu ukončení činnosti nebo v termínu stanoveném okresním úřadem nebo obcí.