Lidé mají strach, že přijdou o peníze, o příspěvky z dávek sociální pomoci
MSK - Paní Zuzana má syna, který je jako zdravotně postižený úplně odkázán na pomoc osobního asistenta a ošetřovatele. Ona sama pobírá sociální dávky, neboť jako pětapadesátiletá bývalá pracovnice z úpravny uhlí několik let marně hledá práci.
Ráda by si vzala syna z ústavu k sobě domů, ale má strach, že v důsledku nových sociálních zákonů obdrží letos menší dávky.
"Na sociálním odboru karvinského magistrátu mi řekli, že podle nového nařízení bych si polepšila, kdybych doma pečovala o zdravotně postiženého syna." Je pravda, že podle nových předpisů mají být zvýhodněni rodiče, kteří se rozhodnou mít dítě doma a ne v ústavu.
Když paní Zuzana žádá o sociální podporu, musí uvést celkovou výši svých příjmů. Důležité pro ni je, že příspěvek na péči se nepovažuje za příjem z hlediska zákona o státní sociální podpoře. Dostala informaci, že výplata tohoto příspěvku neovlivní výši jejího přídavku na dítě, sociálního příplatku nebo příspěvku na bydlení. "Dostávám od sociálního úřadu podle zákona o pomoci v hmotné nouzi příspěvek na bydlení. Mám strach, že když teď požádám o příspěvek na péči o syna, zvýší se můj příjem a o další peníze zase přijdu," svěřuje se s obavami.
Podle vyjádření mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Karla Sedláčka se ovšem příspěvek na péči nezapočítává do souhrnu příjmů osoby, které tento příspěvek náleží, a to právě paní Zuzana bude, když si vezme syna z ústavu domů.
"Tato dávka je účelově zaměřena na úhradu péče. Z příspěvku lze zaplatit například sociální služby (péči poskytne registrovaný poskytovatel sociálních služeb). Lze také platit určitou finanční částku další osobě, třeba příbuznému, který s péčí pomáhá, nebo profesionálnímu pečovateli či asistentovi. V takovém případě se třeba použije část peněz z příspěvku na péči na nákup služby nebo na nákup speciálních hygienických prostředků, a další peníze dostane ten, kdo v péči o zdravotně postiženého pomáhá," říká Karel Sedláček.
Stejně tak je to i ve vztahu k zákonu o životním a existenčním minimu. "Jiná je situace, kdy požádá o dávky pomoci v hmotné nouzi ten, kdo o někoho pečuje v rámci své profese. V takovém případě se finanční částky, které za vykonávanou péči dostává, pokud mají znaky opakujícího se nebo pravidelného příjmu, považují podle zákona o životním a existenčním minimu za příjem," dodává Sedláček. Ministerstvo práce a sociálních věcí ústy svého mluvčího také rozhodně popírá tvrzení, že rodiny, ve kterých je zdravotně postižené dítě pobírající příspěvek na péči, budou mít výrazně nižší dávky než dosud. "Podle provedených propočtů ministerstva osamělý rodič, který pečuje o dítě se zdravotním postižením s nárokem na příspěvek na péči, bude po 1. lednu 2007 oproti roku 2006 pobírat vyšší sociální dávky.
Dokladem tohoto tvrzení je i fakt, že pro rok 2007 bylo do schváleného státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory zahrnuto 54,439 miliard korun, což je o 58,5 procenta více, než je očekávaná skutečnost za rok 2006," uvádí Sedláček s tím, že během krátkého času se pracovníci sociálních odborů seznámí s novými předpisy a počáteční nervozita na straně klientů i úředníků po vstupu nových zákonů v platnost brzy opadne.
Autor: LADISLAV VRCHOVSKÝ Zdroj: Listy Moravskoslezské
|