Osoby se zdravotním postižením na trhu práce - 2. část
Chráněná pracovní dílna
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se zdravotním postižením stanoví § 7 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Každý zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, se započítává třikrát.
Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.
Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny
Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Ten může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se v a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením.
Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně.
Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Roční výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. Způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců stanoví § 7 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.
Příspěvky na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny se poskytují zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná nejpozději poslední den prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období.
Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny
Za provozní náklady chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, na které lze zaměstnavateli poskytnout příspěvek, se považují
a) nájemné a služby s ním spojené,
b) náklady na povinné revize a pojištění objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele,
c) náklady na palivo a energii,
d) vodné, stočné a náklady na odvoz a likvidaci odpadu,
e) náklady na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
f) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
g) náklady provozních zaměstnanců,
h) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele a náklady souvisí s provozováním chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, ch) náklady na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele. Za provozního zaměstnance se pro účely poskytování příspěvku na provozní náklady nepovažuje zaměstnanec, na kterého je poskytován příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti, tj. příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Je-li součástí výše uvedených nákladů i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny.
Autor: Mgr. Olga BIČÁKOVÁ Zdroj: Revue Sondy str. 11 Paragrafy do kapsy
|