Když Pavel Dostál v říjnu 1997 v prostorách Oblastní unie neslyšících Olomouc (dále jen OUN Olomouc) neslyšícím lidem slíbil, že jim bude pomáhat, nebyly to jen plané sliby. Zanedlouho se ujal návrhu na vydání zákona o znakové řeči, zaručující neslyšícím lidem právo na tlumočníka znakové řeči, právo na vzdělávání s využitím znakové řeči a na výuku znakového jazyka. (O tento zákon naši neslyšící občané marně usilovali už od roku 1995, kdy návrh zákona sepsal Jaroslav Hrubý.) Pavel Dostál tento návrh zákona předložil sněmovně spolu s M. Kučerou a po mnoha dramatických zvratech byl zákon v květnu následujícího roku schválen. Pro naše neslyšící občany je tento zákon velkou vymožeností, protože téměř polovina zemí EU zákon o znakové řeči dosud nemá.
Další zákony ve prospěch neslyšících spoluobčanů, které (spolu s Jaroslavem Hrubým) pomáhal prosadit, se týkaly skrytých titulků. Nejdříve šlo o zavedení 25 % povinného podílu pořadů vysílaných Českou televizí, které ze zákona musely být zpřístupněny občanům se sluchovým postižením, v roce 2000 byl pak podíl v ČT zvýšen na celých 70 % a u TV Nova a TV Prima stanoven na 15 %. Nutno podotknout, že 70% patří k nejvyššímu podílu povinně titulkovaných televizních pořadů v Evropě. Když o dva roky později Česká televize vymáhala snížení tohoto podílu na 50 %, Pavel Dostál opět patřil mezi ty, kdo pomohli stávajících 70% zachovat; v pozici ministra kultury měl jistě rozhodující slovo.
Při každém setkání s neslyšícími lidmi, ať již v OUN Olomouc, nebo ve své olomoucké poslanecké kanceláři, působil Pavel Dostál velmi přirozeně, bez předsudků. A hlavní je, že svým slibům, které nám dal, vždy se ctí dostál.
Bc. Ota Panský a Vladimír Kozák
Oblastní unie neslyšících Olomouc
zakládající člen ČMJN