Závěr
Je zřejmé, že dobře naplánovat kampaň a potom ji také dobře zrealizovat není snadná věc a žádný učený z nebe nespadl. Jistě při své první kampani uděláte ještě řadu chyb, vždy je však třeba je umět najít, přiznat si je a poučit se z nich. Nejinak to udělali i autoři tohoto textu. Proto vám přejemě hodně štěstí a odvahy do další činnosti.
Faktory úspěšné kampaně dle účastníku semináře ŠOI pro pokročilé v listopadu 2002
- závažný a transparentní problém (ze společenského, etického hlediska)
- dobře stanovené cíle
- dostatek informací
- důvěryhodnost řešitelů
- specifikovaná cílová skupina
- lidské zdroje - dobrovolnická základna ve funkčním poměru s profesionály
- plán kampaně
- zodpovědnost členů týmu
- dobrá komunikace uvnitř týmu
- dobrá práce s médii i věřejností
- průběžná dokumentace
- systematické budování koalice podporovatelů
- podpora veřejnosti
- koordinace činnosti
- kreativita, pestrost, flexibilita
- dobré lidské i finanční zdroje
- vyjasnění spojenci a protivníci
- odborně podložená argumentace
- vhodná strategie a taktika
- optimálně stanovené časové a prostorové hranice
- stanovené etické mantinely
PŘÍLOHA:
Kampaň proti výstavbě dvou komunikací v Táboře prostřednictvím místního referenda
Autor: Miloš Tuháček
1. Východiska
Uspořádání místního referenda se koncem roku 1999 jevilo
jako poslední nevyčerpaná možnost, jak rozhodnout osm let trvající spor o výstavbu dvou nových pozemních komunikací v klidové části centra Tábora. Nové komunikace se staly v roce 1992 součástí územního plánu města a zůstali v něm i poté, co se proti nim v petici postavilo osm tisíc občanů a co sociologický průzkum zadaný odpůrci stavby agentuře Focus prokázal, že proti silnicím se staví přes 80% obyvatel města.
2. Cíl
Hlavním cílem kampaně bylo
vyřazení komunikací z veškeré územně-plánovací dokumantace města. Dílčím cílem bylo prosazení místního referenda, v nemž by se většina občanů vyjádřila proti plánu stavby silnic.
3. Strategie
K dosažení cíle bylo po částečném neúspěchu jiných způsobů dřívější kampaně nutno oslovit a získat
většinu táborských občanů pro to, aby
podpořili konání místního referenda, účastnili se jej a hlasovali pro vyřazení silnic z rozvojových programů města.
4. Taktika
Základní strategii byly uzpůsobeny konkrétní prostředky působení na veřejnost, a to zejména:
- ofenzivní, leč neagresivní mediální vystupování (články do místních periodik, práce s rádii i TV)
- výroba vlastních tiskovin (letáků, novin)
- spolupráce se známými osobnostmi podporující referendum (P. Buzková, R. Hrušínský ml.)
- zadání a prezentace odborných studií
5. Terč
Terče existovaly v daném případě dva:
1. občané Tábora oprávnění hlasovat v místním referendu,
2. členové městské rady, jež jediná byla oprávněna referendum vyhlásit.
6. Spojenci
Spojenci byli ředitelé škol v okolí plánované komunikace, stavbou přímo dotčená veřejnost a několik členů zastupitelstva města.
7. Protivníci
Za protivníky bylo nutno považovat většinu členů městského zastupitelstva a podnikatelské kruhy, s nimiž byly svázáni a v jejichž zájmu silnice byla.
8. Průběh kampaně
- založení iniciativy "Občané pro referendum" a získání osobnosti v Táboře obecně akceptované pro funkci navrhovatelky referenda
- formulace otázky referenda (vzhledem k tehdejšímu právnímu stavu vskutku tvrdý oříšek)
- sběr podpisů pod návrh konání referenda (nutno sebrat cca 3.00 podpisů)
- sepsání návrhu na vyhlášení referenda
- právní, mediální a politická obrana proti rozhodnutí okresního úřadu a "pozastavení" rozhodnutí o vyhlášení referenda
- vydávání vlastních tiskovin s cílem přesvědčit veřejnost o hlasování v referendu proti silnicím, pořádání veřejných debat a akcí
- prosazování výsledků referenda do územně-plánovacích dokumentů
9. Výsledek kampaně
V referendu se proti výstavbě obou komunikací vyslovilo cca 80% občanů města. Účast při referendu byla vyšší, než při souběžně konaných volbách do krajského zastupitelstva. Město přistoupilo k vyřazení silnic z územně-plánovacích dokumentů.
10. Význam kampaně z celostátního hlediska
Táborské referendum ukázalo, že
institutu místního referenda lze užívat i pro vyřešní sporů o směr rozvoje města.
11. Poučení z průběhu a výsledku kampaně
Pro obvykle nepříliš nakloněný vztah orgánů veřejné správy k aktivitám občanů je v podobných případech nutno mít "krytá záda" právníky (dostatečně s věcí obeznámenými) a především získat pro věc místní, regionální, příp. i celostátní politické "veličiny". Bude-li obvyklý aktivistický arzenál (práce s médii, infostánky, letáky, happeningy) doplněn o tento
právní a politický aspekt, je možno institutu místního referenda úspěšně využívat více než dosud.