Osoby se zdravotním postižením na trhu práce - 4. část
Zvláštní případy v poskytování příspěvku
Aby nedocházelo ke zneužívání příspěvku tím, že je poskytován na jednu a tutéž osobu se zdravotním postižením více zaměstnavatelům, zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve.
Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich.
Pokud zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, vznikne více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně maximálně ve výši 8000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
Kdy nelze příspěvek poskytovat
Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplácených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí, neposkytnutí nebo neposkytnutí části příspěvku v případech stanovených zákonem o zaměstnanosti.
Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši. Nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Změna v poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání OZP
Zákonem č. 149 ze dne 23. dubna 2010 se s účinností od 1. července 2010 změnil zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem přijetí této dílčí novely byla nutnost reagovat na negativní případy, kdy zaměstnavatelé, kteří své zaměstnance se zdravotním postižením odměňují mzdou, vyžadují, aby s nimi tito zaměstnanci uzavřeli dohody o poskytování části mzdy naturální formou podle ustanovení § 119 zákoníku práce, třebaže zaměstnancům tento způsob odměňování nevyhovuje. Zaměstnanci jsou tak nuceni odebírat např. poukázky na různé služby (lázeňské nebo rehabilitační pobyty, masáže apod.). Přitom se jedná o služby, které zaměstnanci se zdravotním postižením nemohou ani využívat, protože jsou pro ně nedostupné, ať již z hlediska bezbariérovosti, nebo velké vzdálenosti od místa bydliště. Avšak obava ze ztráty zaměstnání a stálého příjmu vede zaměstnance k tomu, že se zaměstnavateli takové dohody uzavírají. Za účelem eliminace zneužití části příspěvku zaměstnavatelem se proto zpřesňují podmínky vyplácení příspěvku úřadem práce zaměstnavateli na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to tak, že v ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti se na konci odstavce 2 doplňuje věta: "Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy."
Podle ustanovení § 119 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat naturální mzdu jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy. Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby. Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje ostatním odběratelům, obvyklé ceně nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.
V přechodném ustanovení této novely se současně stanoví, že poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se v za období přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona. Přechodné ustanovení tímto výslovně upravuje poskytování příspěvku úřadem práce za období před účinností novely zákona, o nějž však zaměstnavatel žádá již za účinnosti této novely zákona.
Novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem, s právem EU a ES i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR a neposkytnutí příspěvku na tu část mzdy, která byla poskytnuta naturální formou, by mělo přinést úspory finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu.
Autor: Mgr. Olga BIČÁKOVÁ Zdroj: Revue Sondy str. 11 Paragrafy do kapsy
|