Smlouvy o dílo
Smlouva o dílo není nic jiného než smlouva podle občanského zákoníku uzavřená mezi organizací na jedné straně a živnostníkem, soudním znalcem či umělcem na straně druhé. Velmi zjednodušuje veškerou administrativu na straně organizace - stačí jen uzavřít smlouvu a pak proplácet faktury předkládané živnostníkem jako jakékoliv jiné faktury. Podobnou smlouvu však lze uzavřít právě jen s lidmi, kteří nějakým způsobem samostatně "podnikají" - ať už jako živnostníci nebo způsobem, který nevyžaduje živnostenský list. Smlouvu o dílo ale nelze uzavřít například na sazbu publikace s člověkem, který nemá živnostenský list na podobné práce.
Přesto se mnoha organizacím zdá výhodné přimět svého pracovníka k tomu, aby si pořídil živnostenský list například na poradenskou činnost, pak s ním uzavřít smlouvu o dílo a pak mu místo mzdy proplácet faktury. Kromě zjednodušení administrativy to může přinést i finanční úsporu - živnostníci platí menší zdravotní a sociální pojištění. Má to však několik úskalí:
- Živnostníci musí vést své účetníctví, nebo alespoň přehled o příjmech,
- Živnostníci podávají komplikované daňové přiznání,
- Živnostníci pracují na vlastní pěst a fakturují hotové dílo, nelze jim proto proplácet cestovné a další náklady (to vše musí být obsaženo v ceně za dílo),
- "Zaměstnávání" živnostníků se pohybuje na hraně zákona (podle zákona nesmí organizace zaměstnávat živnostníky na práce, které může pokrýt vlastními zaměstnanci).