Dnes je Sobota, 15. srpna 2020, svátek má Hana
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech zákonů
pouze ve zvolené oblasti

 
Oblasti

01. Obecně
02. Důchody
03. Příspěvky
04. Sociální služby
05. Telefonní stanice
06. Vzdělávání
07. Zaměstnávání
08. Podnikání
09. Daňové úlevy
Jednotlivá témata
10. Bydlení
11. Bariéry
12. Správní řízení
13. Pošta
14. Poradny
15. Působnost orgánů
16. Vzorová podání
 
Nejčtenější zákony


 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 1219
 
Webinfo


 
 

Aktuálně
 Důchody  >> 
( 06.11.2007 )
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění.
zákon 40/2000 Sb. - Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
 
06.09.2002, 18:13 - oblast " 09. Daňové úlevy "
Daňové a poplatkové úlevy spojené se zdravotním postižením

Skutečnost, že občan je zdravotně postižený, zohledňují i předpisy o daních a poplatcích (zákon 586/1992 Sb. o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů, zákon 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty, zákon 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ve znění pozdějších předpisů, zákon 368/1992 Sb. o správních poplatcích a příloha k němu, zákon 565/1990 Sb. o místních poplatcích).

Pokud se týká příjmů občana, je problematika upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon můžeme rozdělit na tři hlavní části. První z nich upravuje daň z příjmů fyzických osob, druhá daň z příjmu právnických osob a třetí je věnována společným ustanovením pro daň z příjmů jak fyzických, tak právnických osob.

Daň z příjmů fyzických osob


Poplatníky daně jsou fyzické osoby, tj. jednotliví občané.

§ 3


Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou
  1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

  2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

  3. příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

  4. příjmy z pronájmu (§ 9),

  5. ostatní příjmy (§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou
  1. příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu,1) který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,

  2. úvěry a půjčky, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

  3. příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.1b)



1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
1b) § 143a občanského zákoníku.
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.



Příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v § 4.

Základ daně


Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není stanoveno v jednotlivých případech jinak.
Z hlediska úlev pro zdravotně postižené je nejdůležitější ustanovení § 15, který zní:

§ 15

Nezdanitelná část základu daně


(1) Základ daně se sníží o částky
  1. 38 040 Kč ročně na poplatníka,

  2. 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "ZTP/P"), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,

  3. 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

  4. 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,

  5. 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

  6. 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

  7. 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.
(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně.
Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f). U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15.

(4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy14d) považuje
  1. nezletilé dítě,

  2. zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

    1. soustavně se připravuje na budoucí povolání, podle zákona o státní sociální podpoře 14d) nebo

    2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

    3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

(7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, podle zvláštního zákona , 14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

(10) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu 61) a změnu 32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu 60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí
  1. výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby,

  2. koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

  3. koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

  4. splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

  5. údržba61) a změna 32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

  6. vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

  7. úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

  8. splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).
Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví v případě výstavby nebo změny32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63) užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

(12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.

(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.



4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.
55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.
56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.
58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.
59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
63) § 76a násl. zákona č. 50/1976 Sb.


§ 16

Sazba daně


(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

Základ daně Daň Ze přesahujícího základu
od Kč do Kč
0 109 200 15%

109 200 218 400 16 380 Kč +
20 % 109 200 Kč

218 400 331 200 38 220 Kč +
25 % 218 400 Kč

331 200 a více 66 420 Kč +
32 % 331 200 Kč

(2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %.

Daň z příjmů právnických osob


Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, včetně organizačních složek státu.

Předmět daně
  1. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.

  2. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy jsou předmětem daně veškeré příjmy investiční společnosti a příjmy pro podílové fondy, do příjmů se nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou.

  3. Předmětem daně mimo jiné nejsou příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, anebo majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.

  4. poplatníků, kteří nejsou zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, ze členských příspěvků, a příjmy z nájemného, s výjimkou příjmů z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a z pronájmu a z prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu příjmem státního rozpočtu. u těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy:

    1. z činností vyplývajících z jejich poslání, za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti z prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními právními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakládacími listinami,

    2. z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtu obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu 17b) (míní se zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a opz měně některých souvisejících zákonů)

    3. z úroků z vkladu na běžném účtu.zapsáni v obchodním rejstříku nebo nepodnikají ani na základě živnostenského oprávnění, jsou předmětem daně pouze příjmy z činností vykonávaných za účelem dosahování zisku nebo z činností, jejichž provozováním lze zisku dosáhnout včetně příjmů z výnosů z cenných papírů.

    4. Za poplatníky podle předchozího bodu se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy, a subjekty o nichž tak stanoví zvláštní zákon.
U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného kromě příjmů z pronájmu státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu příjmem státního rozpočtu. Za poplatníky se v tomto případě považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Za takové poplatníky se však nepovažují bytová družstva.
U těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývající z jejich poslání za podmínky, že náklady vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší, činnosti, které jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, dále pak příjmy z dotací a jiných forem státní podpory a rozpočtu obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu (zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky republiky a obcí v platném znění) z úroků vkladů na běžném účtu.

Od daně jsou mj. osvobozeny:
  1. členské příspěvky podle stanov, statutu zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté profesními komorami s nepovinným členstvím, zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími;

  2. výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností;

  3. příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povoleno provozování vydáno podle §4 odst. 2, zákona č. 202/1990 Sb.
Základ daně:

Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně převyšují výdaje (náklady).

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Sazba daně:

Sazba daně činí 31 % pokud není v zákoně stanoveno jinak.

Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání mohou snížit základ daně až o 30%, maximálně však o 1.000.000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30% snížení činí méně než 300.000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Sleva na dani:

Poplatníkům daně z příjmu fyzických a právnických osob se daň snižuje o
  1. částku 18.000 Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců desetinné číslo

  2. částku 60.000 Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců desetinné číslo.
Pro výpočet slevy podle předchozího odstavce je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla směrem dolů).

Daň z přidané hodnoty

Zákon o dani z přidané hodnoty je jedním z nejvýznamnějších zákonů zohledňujících zdravotní postižení. Jeho význam spočívá nejenom ve vracení daně z přidané hodnoty při nákupu osobních vozidel dle dále uvedeného ustanovení, ale zejména v tom, že velká většina pomůcek pro zdravotně postižené občany je zařazena do skupin se sníženou daňovou sazbou, což podstatným způsobem zvyšuje jejich dostupnost. Velmi významná je rovněž skutečnost, že služby sociální péče jsou od daně osvobozeny stejně jako výchova a vzdělávání a zdravotnické služby a zboží.

Právní úprava

Zákon č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty

§ 31

Výchova a vzdělávání


(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí
  1. výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu13) do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,28) vysokých školách29) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30)

  2. činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.31)
(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.


13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93-3010, částka 69/1993 Sb.
28) § 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
30) Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12 odst. 5 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
31) § 8 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.



§ 32

Zdravotnické služby a zboží


(1) Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče), poskytované oprávněnými subjekty33) a vymezené zvláštními předpisy.34)

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi
včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu13) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).

(3) Od daně je osvobozen výdej nebo prodej léčiv,34a) potravin určených pro zvláštní výživu34b) a prostředků

zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.33)
(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.35)



13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010, částka 69/1993 Sb.
33) Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb. a zákona ČNR č. 425/1990 Sb. Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
34) Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
34a) § 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
34b) § 1 odst. 1 vyhlášky č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.
35) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.



§ 33

Sociální pomoc


Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče), poskytované podle zvláštního předpisu37) bez ohledu na to, kdo je poskytuje.



13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010, částka 69/1993 Sb.
37) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.



§ 45f

Vracení daně zdravotně postiženým osobám


(1) Zdravotně postižená osoba má nárok na vrácení daně u automobilu zakoupeného v tuzemsku.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se zdravotně postiženou osobou rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného okresního úřadu přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

(3) Daň se vrací zdravotně postižené osobě za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období pěti let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může zdravotně postižená osoba uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nárok na vrácení zaplacené daně může zdravotně postižená osoba uplatn7it nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 4 uplatňuje zdravotně postižená osoba v písemné žádosti podané finančnímu úřadu místně příslušnému podle jejího trvalého bydliště. Zdravotně postižené osobě, která má nárok na vrácení daně, se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Má-li předložená žádost o vrácení daně vady z hlediska úplnosti nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, správce daně vyzve osobu, která má nárok na vrácení daně, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny pochybnosti vytýkané správcem daně.

(6) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
  1. jméno, příjmení, trvalé bydliště a rodné číslo zdravotně postižené osoby,

  2. rozhodnutí okresního úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla,

  3. daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o nákupu osobního automobilu, který byl vystaven plátcem daně.
(7) Na dokladu o nákupu osobního automobilu je plátce povinen uvést
  1. své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

  2. své daňové identifikační číslo,

  3. rozsah a předmět zdanitelného plnění,

  4. datum uskutečnění zdanitelného plnění,

  5. sazbu daně,

  6. výši daně.
Upozornění: Vzhledem k tomu, že žádost o vrácení daně musí být podána nejpozději do tří měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla a její součástí je i rozhodnutí okresního úřadu o přiznání příspěvku, v žádném případě nedoporučuji kupovat auto před obdržením rozhodnutí o přiznání příspěvku. V případě zakoupení vozidla ještě před přiznáním příspěvku by se mohlo stát, že právo na vrácení daně zanikne, neboť podmínky budou splněny až po uplynutí lhůty.

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ


Daň z nemovitostí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou MF ČR č. 12/1993 Sb.)

DAŇ POZEMKŮ


Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví státu je poplatníkem daně je organizační složka státu, anebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů, právnická osoba, která má právo hospodaření nebo zřízeno právo trvalého užívání. U pronajatých pozemků je poplatníkem daně nájemce. V případě, že vlastník pozemku není znám nebo při pozemkových úpravách byl pozemek přidělen do časově omezeného nájmu, je poplatníkem daně uživatel. Má-li k pozemku vlastnické právo (nebo právo hospodaření či trvalého užívání) více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.

Od daně z pozemků jsou osvobozeny (částečný výběr z § 4, zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ):
  • pozemky ve vlastnictví státu nebo obce,

  • pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče a nadacím,

  • pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů, a obecně prospěšných společností.

  • pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezena zvláštním předpisem, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím a se stavbou památkových objektů, stanovených vyhláškou Ministerstva financí ČR v dohodě s Ministerstvem kultury ČR.

Osvobození platí pouze v případě, že pozemky nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.

DAŇ ZE STAVEB


Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby; bytu nebo samostatného nebytového prostoru jde-li o stavbu ve správě Pozemkového fondu ČR, je jím nájemce. Má-li ke stavbě právo hospodaření nebo trvalého užívání právnická osoba, je tato poplatníkem daně. Je-li vlastníkem (nebo má-li právo hospodaření či trvalého užívání) více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.

Od daně ze staveb jsou osvobozeny (částečný výběr z § 9, zákona 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí a bodů 29, 33 a 35 zákona č. 315/1993 Sb.):
  • stavby ve vlastnictví státu
  • ve vlastnictví obce na jejímž katastrálním území se nacházejí na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob, a byty ve vlastnictví fyzických osob, v novostavbách obytných domů,pokud slouží k trvalému bydlení vlastníka nebo osob blízkých,

  • na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy vrácené do vlastnictví fyzickým osobám z titulu restituce podle zvláštních předpisů, pokud nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,

  • na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do r. 1948 a je v nich buď nadpoloviční většina nájemních bytů, nebo byty v nich byly nejméně 15 let obsazeny též jinými uživateli než vlastníkem a osobami mu blízkými podle dřívějších zákonů o hospodaření s byty a s přikázaným nájemným, pokud nedošlo od r. 1948 k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,
    stavby nebo jejich části sloužící školám, školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním zákonem, státním archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím a občanským sdružením zdravotně postižených občanů, a dále památkových, veřejně přístupných objektů, stanovených vyhláškou Ministerstva financí ČR v dohodě s Ministerstvem kultury ČR,

  • stavby ve vlastnictví sdružení občanů, a obecně prospěšných společností,

  • obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,
    stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P,
Osvobození platí, nejsou-li stavby využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu.

Společná ustanovení

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Nepřesáhne-li roční daň částku 1.000 Kč, je v plné výši splatná nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Pokud je částka roční daně vyšší než 1.000 Kč může být splatná ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období.

SPRÁVNÍ POPLATKY

Zákon č. 368/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.


Nově byl zaveden správní poplatek za vydání průkazu mimořádných výhod a jeho výše činí 30,- Kč v případě vystavení nového průkazu a 50,- Kč v případě vydání náhradního průkazu za zničený nebo ztracený. Úprava je obsažena pod položkou 8a.

Osvobození pro občany těžce zdravotně postižené - držitele průkazů ZTP nebo ZTP/P je uvedeno u položek 16 písm. e), 25, 26, 27 písm. b), 28 a 34 písm. a).

16 e) - vydání stavebního povolení ke změně stavby obytného domu nebo stavby pro individuální rekreaci (nástavby, přístavby, stavební úpravy), ke stavbě plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní uvedené pod písmeny a) až d), ke stavbě studny anebo ke stavbě přípojek na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci určené pro stavby uvedené pod písmeny a) až d).

Osvobození: k vydání stavebního povolení ke stavební úpravě z důvodu ztíženého užívání obytného domu osobou těžce zdravotně postiženou - držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, která má v obytném domě trvalý pobyt.

25 - Zápis prvního a dalšího držitele motorového nebo přípojného vozidla, které je povinně opatřeno státní poznávací značkou
  1. motocyklu a 3m3 100Kč

  2. včetně motocyklu s přívěsným nebo postranním vozíkem, nebo tříkolky - rikši 200Kč

  3. u jiného motorového vozidla 300Kč

  4. u jiného přípojného vozidla 100Kč
Držitelé průkazů ZTP nebo ZTP-P jsou od placení tohoto poplatku osvobozeni.

26 - Schválení technické způsobilosti motorového nebo přípojného vozidla, které se neshoduje se schváleným typem vozidla, jde-li o
  1. motocykl včetně motorové tříkolky - rikši

  2. jiné motorové vozidlo

  3. přípojné vozidlo.
27 b) - Vydání řidičského průkazu nebo vydání osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel.

28 - Povolení individuálního výcviku žadatele o řidičské oprávnění skupin A, B nebo M včetně rozšiřujícího výcviku k získání těchto skupin řidičského oprávnění.

34 a) - Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace.

Osvobození: pro povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany těžce zdravotně postižené - držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P.

MÍSTNÍ POPLATKY

Místní poplatky upravuje zákon č. 565/1990 Sb.


Obce mohou vyírat tyto místní poplatky:
  1. poplatek ze psů,

  2. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,

  3. poplatek za užívání veřejného prostranství,

  4. poplatek ze vstupného,

  5. poplatek z ubytovací kapacity,

  6. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst.

  7. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
Úprava místních poplatků pro zdravotně postižené:

Poplatek ze psů se neplatí u psů užívaných k doprovázení nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazu ZTP/P. V případě, že je vlastníkem psa poživatel invalidního, starobního a vdovského důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu a není od poplatku úplně osvobozen, činí sazba až 200 Kč ročně. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici zvýšit až o 50 %.

2. Od poplatku za lázeňský a rekreační pobyt jsou osvobozeny osoby nevidomé, bezmocné a držitelé průkazu ZTP/P a jejich průvodci. U tohoto poplatku se vyskytují problémy při úhradě rekondičních pobytů. Je to důsledek skutečnosti, že zákon č. 565/1990 Sb. , uvádí s odvoláním na Zákoník práce rekondiční pobyty mezi důvody osvobození od placení lázeňského poplatku. Protože však došlo ke zrušení ustanovení o rekondicích v Zákoníku práce, nelze již toto osvobození aplikovat. Kromě držitelů ZTP/P a jejich průvodců, osob nevidomých a bezmocných, jsou osvobozeny též osoby starší 70 let a mladší 18 let nebo osoby na které náleží přídavky na děti (výchovné) anebo vojáci v základní služby a osoby, které vykonávají civilní službu.

Od poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého místa k parkování jsou osvobozeny invalidní osoby.

Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst neplatí osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP/P a jejich průvodci.

Z akcí pořádaných na veřejném prostranství bez vstupného, nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Dále se neplatí poplatek ze vstupného u akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. Zavedení poplatku, konkrétní sazbu, splatnost, úlevy a případná osvobození od poplatků stanoví obec.

ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ POPLATKY


Od rozhlasového poplatku a televizního poplatku jsou osvobozeni podle zákona č. 252/1994 Sb., ve znění zákona č. 135/1997:
  1. osoby jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,4)

  2. cizí státní občané, kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt,

  3. Policie České republiky, Armáda České republiky, Bezpečnostní informační služba a Vězeňská služba České republiky, pokud jsou rozhlasové a televizní přijímače využívány pouze příslušníky Vězeňské služby,

  4. Český rozhlas a Česká televize,

  5. Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,

  6. držitelé licence5) opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek,

  7. držitelé licence5) opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek,

  8. osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou.5a)
(4) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,
  1. jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4násobek životního minima,6)

  2. žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4násobek životního minima osob žijících v této domácnosti.6) Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona.6)
(5) Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 3 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž důvod pro toto osvobození vznikl; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž důvod pro toto osvobození zanikl. Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 4 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí místně příslušné provozovně pošty7) okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž má poplatník oznámit podle § 6 místně příslušné provozovně pošty zánik okolností odůvodňujících toto osvobození.



3) § 129 občanského zákoníku.
4) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
5) § 3 odst. 1 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb.
5a) Příloha k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, kapitola IV. - Smyslové orgány, oddíl A - Zrak, oddíl B - Sluch a ústrojí rovnováhy.
6) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 4 odst. 1 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).



POZN. Úlevy na poplatních za televizi a rozhlas jsou upraveny v Poštovním Věstníku č. 15 z 22. 7. 1997, vzor č. 13 (na všech poštách). Na poště stačí předložit průkazku ZTP/P (nevidomí) nebo průkaz ZTP případně potvrzení odborného lékaře (neslyšící).

POPLATEK ZA POUŽITÍ DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE


podle §22, odst.1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění jsou od placení poplatku osvobozeni následující motorová vozidla:

Právní úprava

§ 22


(1) Placení poplatku nepodléhá užití dálnice, rychlostní silnice a jejich úseků podle § 20 odst. 1 motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou
  1. Vybavenými zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu,10) pokud se jedná o vozidlo nebo jízdní soupravu


    1. hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů,

    2. ozbrojených sil České republiky11a) a ozbrojených sil jiného státu; v případě kolony motorových vozidel a jízdních souprav postačí takové označení u prvního a posledního motorového vozidla v koloně,

    3. Vězeňské služby České republiky,

    4. zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných, raněných a rodiček,

  2. Ministerstva vnitra používanými Policií České republiky a opatřenými nápisem "POLICIE",

  3. Ministerstva obrany používanými Vojenskou policií a opatřenými nápisem "VOJENSKÁ POLICIE",

  4. celních orgánů opatřenými nápisem "CELNÍ SPRÁVA",

  5. používanými k dopravě těžce zdravotně postižených občanů, kterým byly podle zvláštního právního předpisu11b) přiznány výhody II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká; za stejných podmínek platí osvobození i pro motorová vozidla užívaná k přepravě nezaopatřených dětí, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu,11b)

  6. při odstraňování následků dopravních nehod na dálnicích a rychlostních silnicích, při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záchraně života a zachování zdraví osob,

  7. správce dálnic a silnic,

  8. pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky úsek dálnice nebo rychlostní silnice, za jehož užití se platí poplatek, je možné užít tento úsek bez poplatku.


10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
11a) Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
11b) Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2020 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie