Dnes je Středa, 8. dubna 2020, svátek má Ema
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech zákonů
pouze ve zvolené oblasti

 
Oblasti

01. Obecně
02. Důchody
03. Příspěvky
Jednotlivá témata
04. Sociální služby
05. Telefonní stanice
06. Vzdělávání
07. Zaměstnávání
08. Podnikání
09. Daňové úlevy
10. Bydlení
11. Bariéry
12. Správní řízení
13. Pošta
14. Poradny
15. Působnost orgánů
16. Vzorová podání
 
Nejčtenější zákony


 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 1219
 
Webinfo


 
 

Aktuálně
 Důchody  >> 
( 06.11.2007 )
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění.
zákon 40/2000 Sb. - Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
 
21.10.2002, 11:26 - oblast " 03. Příspěvky > Jednotlivá témata "
35. Sociální příplatek

Sociální příplatek (dále SP) je určen pro rodiny s alespoň jedním nezaopatřeným dítětem. Rozhodný příjem v rodině se v tomto případě zjišťuje za kalendářní čtvrtletí.

Metodika výpočtu:

Při výpočtu výše SP se postupuje tak, že od částky určené na výživu dítěte se odečte částka, která je výsledkem podílu součinu částky určené na výživu dítěte a příjmu rodiny a v čitateli součinu částky celého životního minima rodiny, tj. včetně nezbytných nákladů na domácnost a koeficientu 1,6. Z této konstrukce vyplývá, že je-li příjem rodiny rovný nebo vyšší než 1,6ti nádobek životního minima rodiny sociální příplatek již nenáleží, pokud ovšem není na straně dítěte (dětí), či rodiče (rodičů) kvalifikovaná sociální událost

Sociální příplatek má 3 formy:

  1. nezvýšený je určen pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, u kterých není žádná sociální situace.
    SP = ŽMD - ŽMD x P / ŽMR x 1,6
  2. zvýšený z důvodů sociální situace na straně dítěte (dětí), je-li na straně dítěte jedna z dále uvedených sociálních situací, násobí se částka určená na jeho výživu příslušným koeficientem. Toto zvýšení se promítne také do životního minima rodiny.
    Vzorec pro výpočet SP pak zní:SPv = ŽMD x k - ŽMD x k x P / ŽMRv x 1,6

    Zohledněné sociální situace a příslušné koeficienty:

    1. jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené ...k = 2,70
    2. jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené ...k = 2,40
    3. jde o dítě dlouhodobě nemocné ...k = 1,20
    4. děti, které se narodily současně, a to do tří let jejich věku ...k = 1,10


  3. zvýšený z důvodů sociální situace na straně rodiče (rodičů), je-li na straně rodičů jedna z uvedených sociálních situací násobí se při výpočtu SP částka určená na výživu všech členů rodiny příslušným koeficientem, koeficientem násobíme i částku určenou na výživu dětí ve vzorci.
    Vzorec pro výpočet SP pak zní: SPvr = ŽMD x k - ŽMD x k x P / ŽMRvr x 1,6
Zohledněné sociální situace a příslušné koeficienty:
  1. oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení ....k = 1,40
  2. osamělý dlouhodobě těžce zdravotně postižený rodič ....k = 1,40
  3. jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený ....k = 1,10
  4. osamělý "zdravý" rodič ....k = 1,05
Ad 1)

Vrátíme se nyní k naší vzorové rodině. V případě, že u této rodiny nebude žádná z uvedených situací vypočítáme výši sociálního příplatku takto

ŽMD = 1780 + 2310 = 4090

ŽMR = 2 x 2190 + 4090 + 2560 = 11 030 Kč

P= 12 000+ 1310 = 13 310 Kč (k původnímu příjmu rodiny musíme vždy přičíst také částku přídavků na dítě)

SP = 4090 - (4090 x 13 310) / (11 030 x 1,6) = 4090. - ( 54437900 / 17648) = 4090 -3084 = 1006 Kč

Tato rodina tedy bude pobírat sociální příplatek ve výši 1 006 Kč měsíčně.

Ad 2)

Pokud by mladší dítě v rodině bylo dlouhodobě těžce zdravotně postižené postupovali bychom takto

ŽMDv = (1780 x 2,7) + 2310 = 4806 + 2310 = 7116

ŽMRv = 7116+ 2 x 2190 + 2560 = 14056 Kč

SPv = 7116- ( 7116 x 13310 ) / (14056 x 1,6 ) = 7116 - ( 94713960 / 22490)= 7116 - 4211 = 2905 Kč

Ad 3)

Pokud by na příklad oba rodiče byli dlouhodobě těžce zdravotně postižení postupovali bychom takto

ŽMDvr = (1780 + 2310) x 1,4 = 4090 x 1,4 = 5726

ŽMRvr = (1780 + 2310 + 2190 + 2190) x 1,4 + 2560 = 8470 x 1,4 + 2560 = = 11858 + 2560 = 14418 Kč

SPvr = 5726 - ( 5726 x 13310) / ( 14418 x 1.6) = 5726 - ( 76213060 / 23069,) = 5726 - 3303 = 2423 Kč

Důležité upozornění:

Všimněte si, že pokud je sociální situace na straně rodičů násobíme příslušným koeficientem částku určenou na výživu všech členů rodiny !!!

Pokud by obě tyto sociální situace nastaly v rodině současně vypočetli bychom konečnou výši sociálního příplatku takto

SP = (2905 - 1006) + (2423 - 1006) + 1006 SP = 4322

Právní úprava

§ 20

Podmínky nároku na sociální příplatek

(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.

(2) Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

Výše sociálního příplatku

§ 21

(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

§ 22

(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o

  1. dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
  2. dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
  3. dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
  4. děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10.
(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí, jestliže
  1. oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
  2. osamělý rodič (§ 7 odst. 8) je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,
  3. jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
  4. jde o osamělého rodiče (§ 7 odst. 8) a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.
(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).

(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2020 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie