Dnes je Středa, 8. dubna 2020, svátek má Ema
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech zákonů
pouze ve zvolené oblasti

 
Oblasti

01. Obecně
02. Důchody
03. Příspěvky
Jednotlivá témata
04. Sociální služby
05. Telefonní stanice
06. Vzdělávání
07. Zaměstnávání
08. Podnikání
09. Daňové úlevy
10. Bydlení
11. Bariéry
12. Správní řízení
13. Pošta
14. Poradny
15. Působnost orgánů
16. Vzorová podání
 
Nejčtenější zákony


 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 1219
 
Webinfo


 
 

Aktuálně
 Důchody  >> 
( 06.11.2007 )
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění.
zákon 40/2000 Sb. - Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
 
21.10.2002, 11:23 - oblast " 03. Příspěvky > Jednotlivá témata "
34. Přídavek na dítě

Výše přídavku na dítě je rovna součinu částky určené na výživu dítěte příslušného věku a koeficientu, jehož výše je dána příjmovou hladinou v rodině.

Pro účely poskytování přídavku na dítě jsou rodiny rozděleny do třech příjmových skupin podle násobu životního minima. Pro jednotlivá pásma platí následující koeficienty:

příjem v násobcích životního minima koeficient

a. do 1,1 0,32
b. 1,1 - 1,8 0,28
c. 1,8 - 3,0 0,14

Při příjmu vyšším než trojnásobek životního minima rodiny již přídavek na dítě nenáleží.

Výši násobku životního minima získáme tak, že vydělíme příjem rodiny jejím životním minimem. Násobek životního minima NŽM = P/ ŽMR Výpočet výše jednotlivých dávek si nejlépe ilustrujeme na příkladu. Mějme čtyřčlennou rodinu, tvořenou otcem, matkou a dvěma nezaopatřenými dětmi. Jedno dítě je ve věkové skupině 6 -10 let, druhé je ve věkové skupině 15 - 26 let. Příjem této rodiny je 12 000 Kč měsíčně. Životní minimum této rodiny získáme tak, že sečteme částky na zabezpečení výživy jednotlivých členů a připočteme částku na domácnost.

Životní minimum této rodiny (dále ŽMR) je ŽMV

otec 2 190
matka 2 190
dítě 11 780
dítě2 310


8 470
ŽMB 2 560
11 030

Při dané výši příjmu by tedy rodina spadala do pásma a) a částky na výživu dětí bychom tedy násobili koeficientem 0,32.

PD = (1780 x 0,32) + (2310 x 0,32) = 570+ 740 = 1 310 Kč

V případě, že by příjem rodiny byl v pásmu 12 134 - 19 854 Kč, jednalo by se o případ, kdy rodina spadá do druhé příjmové skupiny a použili bychom koeficient 0,28, přídavky na děti by byly

PD = (1780 x 0,28) + (2310 x 0,28) = 499 + 647 = 1 146 Kč

V případě, že by příjem byl v pásmu 18 631 - 31 050 Kč, použili bychom koeficient 0,14 a přídavky na děti by byly

PD = (1780 x 0,14) + (2310 x 0,14) = 250 + 324 = 574 Kč

Při příjmu nad 31 050 Kč by v současném systému již tato rodina přídavky na děti nepobírala.

Právní úprava

§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

(1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě
  1. ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
  2. v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.
(2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě
  1. ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10,
  2. v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
  3. ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.
§ 18

Výše přídavku na dítě

(1) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc
  1. ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27,
  2. v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.
(2) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc
  1. ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,
  2. v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,
  3. ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.
§ 19

Výplata přídavku na dítě

(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2020 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie