Z důchodového pojištění se poskytují následující důchody:
- starobní důchod
- plný invalidní důchod
- částečný invalidní důchod
- vdovský či vdovecký invalidní důchod
- sirotčí důchod
Všechny důchody jsou nárokové. Pro vznik nároku se vyžaduje splnění dvou podmínek První má charakter sociální události tj. skutečnosti nezávislé na vůli občana. Takovými sociálními událostmi je např. dosažení důchodového věku, plná či částečná invalidita, ovdovění či osiření. Druhou podmínkou je potom splnění potřebné doby pojištění, jejíž délka je závislá na typu přiznávaného důchodu. Výjimku tvoří pouze invalidita z mládí, kde se doba pojištění nevyžaduje.
Nesplněním podmínky doby pojištění jsou nejvíce ohroženy osoby dlouhodobě nezaměstnané. Jak vyplývá z platné právní úpravy, je doba evidence započítávána nejdéle tři roky po ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti. Osobám, u nichž přerušení doby pojištění již dosáhlo pěti let, nebo se k této hranici přibližuje, hrozí akutní nebezpečí, že jim nebude moci být přiznán částečný či plný invalidní důchod právě z tohoto důchodu. Nejen to! V případě úmrtí nevznikne ani pozůstalým nárok na vdovský, vdovecký ani sirotčí důchod. Domnívám se, že tato skutečnost dostatečně výmluvně ukazuje význam, jaký pojištění má. Bohužel se setkávám s tím, že řada lidí tuto skutečnost nedoceňuje a obrací se na nás se žádostí o pomoc až v situaci, kdy je už pozdě. Pokud Vám hrozí, že se do této situace dostanete, měli byste se rozhodně pojistit.
Účast na pojištění je pro většinu fyzických osob povinná, některé skupiny se pojištění mohou účastnit dobrovolně. Ze zákona je pojištěn následující okruh osob.
Právní úprava
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB
§ 5
(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni
- zaměstnanci v pracovním poměru,
- osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě 5),
- členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
- společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
- osoby samostatně výdělečně činné,
- zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
- soudci,
- členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění 4),
- poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
- prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
- dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
- pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
- osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
- osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
- osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této evidence 28).
- osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
- osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě 5),
- osoby konající civilní službu,
- osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
- osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti;5a) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou
- poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů 6)
- osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm. r) se rozumí rodič dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, bylo-li dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám; rodičem se zde rozumí též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r). Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm. s) vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o bezmocnou osobu; ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde přiměřeně.
4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.
5) zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
§ 6
(1) Pojištění jsou účastné též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich
- vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
- soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm. m)],
- výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.
(2) Pojištění jsou účastné též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 trvala aspoň jeden rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.
Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody uvedené pod čísly 1) až 3), nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody uvedené pod čísly 4) a 5).