Pojištěncem je pro účely pojištění osoba, která je nebo byla účastná pojištění.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

Pro účely důchodového pojištění se za soustavnou výdělečnou činnost považuje činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní je stálým zdrojem příjmu, a to i když tato činnost nezakládá účast na důchodovém pojištění. Za soustavnou výdělečnou činnost se však nepovažuje taková činnost vykonávaná nejdéle po dobu jednoho roku v rámci pracovní rehabilitace na základě doporučení příslušného lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.

Schopností soustavné výdělečné činnosti se rozumí schopnost pojištěnce dosáhnout vlastní prací výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Pro stanovení procentní míry je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V případě, že je takových příčin více procenta se nesčítají, ale určí se rozhodující postižení, jehož hodnotu je možné s přihlédnutím ke vzdělání, znalostem, schopnostem a zkušenostem zvýšit až o 10 bodů.

Procentní míry poklesu schopnosti výdělečné činnosti včetně obecných posudkových zásad jsou uvedeny v novém znění přílohy č. 2 vyhl. 40/2000 Sb. V případě, že postižení zde není výslovně uvedeno, určí se míra schopnosti dle takového zdravotního postižení, které je s ní funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.

Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 6.600 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 6.600 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 6.600 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 6.600 Kč do 15.300 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 15.300 Kč se počítá 10 %.

Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Vyloučenými dobami jsou mimo jiné:

• pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazujících příjem z výdělečné činnosti,
• pobírání plného invalidního důchodu,
• péče o dítě či o blízkou osobu,
• studia,
• vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou mu náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, přípravy pro pracovní uplatnění osob se ZPS.

Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředních před rokem přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986.

Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní nebo osvojené a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, a dítě manžela, zemře-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám.

Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

1. se soustavně připravuje na budoucí povolání (§21 až 23)
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

Za povinnou školní docházku se pro účely tohoto zákona považuje též

1. docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy, vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky,
2. období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
   Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti, sourozenci, zeť a snacha a to kteréhokoli z manželů.